Bubny: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Bubny (do 1850) == |
== Bubny (do 1850) == |
||
někdejší ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí]] přes ostrovy (dnes už jen jediný ostrov [[Štvanice]]) na levý břeh a k [[Pražský |
někdejší ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí]] přes ostrovy (dnes už jen jediný ostrov [[Štvanice]]) na levý břeh a k [[Pražský hrad|Pražskému Hradu]]. Ves Bubny je prvně připomínána ve „vyšehradském falzu“ z roku [[1088]]. Obyvateli Buben byli původně rybáři. Brod u Buben je zmiňován k roku [[1105]], kdy jej použil kníže [[Svatopluk]] při svém tažení proti svému bratranci [[Bořivoj]]ovi usazeném na pražském hradě. |
||
Písemná zpráva zmiňuje zasvěcení bubenského kostela sv. [[Kliment]]a k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Bubny leží na levém břehu Vltavy proti rozlehlému ostrovu Štvanice, přes který vedl důležitý brod. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves [[Gumpold]]a. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1234]]. Bubny jsou zmiňovány také k r.[[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody "na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny" |
Písemná zpráva zmiňuje zasvěcení bubenského kostela sv. [[Kliment]]a k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Bubny leží na levém břehu Vltavy proti rozlehlému ostrovu Štvanice, přes který vedl důležitý brod. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves [[Gumpold]]a. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1234]]. Bubny jsou zmiňovány také k r.[[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody "na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny" |
||
Verze z 10. 10. 2006, 14:50
Bubny (do 1850)
někdejší ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy poblíž brodu směřujícího z Poříčí přes ostrovy (dnes už jen jediný ostrov Štvanice) na levý břeh a k Pražskému Hradu. Ves Bubny je prvně připomínána ve „vyšehradském falzu“ z roku 1088. Obyvateli Buben byli původně rybáři. Brod u Buben je zmiňován k roku 1105, kdy jej použil kníže Svatopluk při svém tažení proti svému bratranci Bořivojovi usazeném na pražském hradě. Písemná zpráva zmiňuje zasvěcení bubenského kostela sv. Klimenta k roku 1298, avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Bubny leží na levém břehu Vltavy proti rozlehlému ostrovu Štvanice, přes který vedl důležitý brod. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku 1172 jako ves Gumpolda. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku 1234. Bubny jsou zmiňovány také k r.1261, kdy král Přemysl Otakar II. vystrojil dvoudenní hody "na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny"
K letům 1620-30 spadajícím do období třicetileté války je uvedeno, že statek Bubny je v držení Albrechta z Valdštejna. Při švédském vpádu do Prahy 1648 je tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války (1618-48) je statek barokně přestavěn a ve vsi je také obnoven pivovar. V letech 1659-77 se dočkal (dík hraběti Maxmiliánovi Martinicovi) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.
Po roce 1750 se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, Strossmayerovým náměstím (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra Vltavská) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce 1850 byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a zemědělské katastrální obce Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce Holešovice – Bubny, a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – Prahou VII.
Při dalším rozvoji Prahy a jejích správních reformách vytratilo se jméno Bubny z názvu katastrálního území Holešovice-Bubny a někdy od 70. let 20. století se pro stejné katastrální území nazývá už jen název Holešovice. Většinu někdejšího katastrálního území Bubny znají dnešní Pražané spíše jako Letnou. Jméno Buben dnes připomíná Bubenská ulice a Bubenské nábřeží.