Projekt 1241: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 4. 2012, 16:44

Projekt 1241 (v kódu NATO třída Tarantul) je třída raketových korvet (některé zdroje je kategorizují jako raketové čluny) sovětského námořnictva z doby studené války. Stavěny byly od roku 1977. Byly exportovány do řady dalších zemí. Z jejich konstrukce vychází též protiponorkové korvety Projektu 1241.2.

Varianty

Výzbroj verze Tarantul I (Projekt 1241.RE) tvoří jeden dvouúčelový 76mm kanón AK-176 a dva systémy blízké obrany AK-630 v zadní části nástavby. K obraně proti vzdušným cílům slouží čtyřnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Strela-2. Údernou výzbrojí jsou dva dvojnásobné kontejnery protilodních střel P-15 Termit. Pohonný systém koncence CODOG tvoří dvě plynové turbíny DR 77 a dva dieselové motory CM 504. Nejvyšší rychlost dosahuje 36 uzlů.

Vylepšená varianta Tarantul II (Projekt 1241.1) se liší pouze modernější elektronikou, což se pozná podle výrazného radomu střeleckého komplexu v prostoru nad velitelským můstkem. Poslední verze Tarantul III (Projekt 1241.1M) se liší odlišně tvarovaným stěžněm a mnohem účinnější údernou výzbrojí, kterou nově tvoří čtyři nadzvukové protilodní střely P-270 Moskit s dosahem 120 km.

Uživatelé

Bulharsko – Bulharské námořnictvo provozuje jeden kus této třídy.

Indie – Indické námořnictvo v letech 1987-1997 zařadilo celkem 11 jednotek verze Tarantul I, sloužících jako třída Veer. Prvních pět dodalo Rusko a zbytek postavily domácí loděnice. V roce 2002 byly do služby zařazeny další dvě jednotky vylepšené verze Tarantul III.

Jemen – Jemenské námořnictvo získalo v letech 1990–1991 dvě jednotky verze Tarantul I, které dostaly trupová čísla 124 a 125.

NDR – Volksmarine získala pět člunů. Po sjednocení Německa byly vyřazeny a jeden dodán do USA ke zkouškám. Dnes je zachován jako muzeum.

Polsko – Polské námořnictvo získalo v letech 1983–1989 čtyři jednotky verze Tarantul I, pojmenované Gornik, Hutnik, Metalowiec a Rolnik. Stále jsou v aktivní službě.

Rumunsko – Rumunské námořnictvo v letech 1990–1991 zařadilo tři kusy verze Tarantul I, pojmenované Zborul, Tescarusul a Lastunul.

Rusko – Ruské námořnictvo mělo k roku 2008 ještě dva kusy verze Tarantul I, 16 kusů verze Tarantul II a 28 kusů verze Tarantul III, celkem tedy 46 jednotek.

Ukrajina – Ukrajinské námořnictvo po rozpadu SSSR získalo dva kusy verze Tarantul II.

Vietnam – Vietnamské námořnictvo získalo roku 1994 dva kusy verze Tarantul I, nyní jich má celkem osm a další se staví.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 1241 na Wikimedia Commons

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
 * [[Jemen]] – Jemenské námořnictvo získalo v&nbsp;letech 1990–1991 dvě jednotky verze ''Tarantul I'', které dostaly trupová čísla 124 a 125.
-* [[NDR]] – [[Volksmarine]] získala pět člunů. Po [[sjednocení Německa]] byly vyřazeny a jeden dodán do [[USA]] ke zkouškám. Dnes je zachován jako muzeum.
+* [[NDR]] – [[Volksmarine]] získala pět člunů. Po [[sjednocení Německa]] byly vyřazeny a jeden dodán do [[Spojené státy americké|USA]] ke zkouškám. Dnes je zachován jako muzeum.
 * [[Polsko]] – [[Polské námořnictvo]] získalo v&nbsp;letech 1983–1989 čtyři jednotky verze ''Tarantul I'', pojmenované ''Gornik'', ''Hutnik'', ''Metalowiec'' a ''Rolnik''. Stále jsou v&nbsp;aktivní službě.