Nejvyšší správní soud České republiky: Porovnání verzí
m Typo, aktualizace počtu soudců |
|||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]] proti rozhodnutím [[krajský soud|krajských soudů]] jako soudů správních, tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i zvláštní [[agenda]], rozhoduje o: |
Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]] proti rozhodnutím [[krajský soud|krajských soudů]] jako soudů správních, tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i zvláštní [[agenda]], rozhoduje o: |
||
* kompetenčních žalobách mezi orgány [[veřejná správa|veřejné správy]] |
* kompetenčních žalobách mezi orgány [[veřejná správa|veřejné správy]] |
||
* rozpuštění [[politická strana|politické strany ]]nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti |
* rozpuštění [[politická strana|politické strany ]] nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti |
||
* zrušení [[opatření obecné povahy]] nebo jeho částí pro rozpor se zákonem |
* zrušení [[opatření obecné povahy]] nebo jeho částí pro rozpor se zákonem |
||
Verze z 1. 4. 2012, 20:43
Šablona:Infobox soud Nejvyšší správní soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším soudem vrcholným orgánem soudní moci v České republice. Zabývá se agendou správního soudnictví, napadení voleb, rozpuštění politických subjektů, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy a dalších záležitostí. Představuje také kárný soud pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
Historie
Nově byl Nejvyšší správní soud zakotven v Ústavě České republiky (č. 1/1993 Sb.) až při projednávání návrhu v parlamentu, vládní návrh ústavy s ním nepočítal. Dlouho nebyl naplněn a jeho agendu vykonával Nejvyšší soud a především vrchní soudy. Postupně se obnovily diskuze, zda vůbec samostatně institucionalizované správní soudnictví zřizovat.[1] Nakonec v letech 2000–2002 Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny přistoupil k rozhodnutí o jeho zřízení, když vyšel ze tří modelů:
- ponechat správní soudnictví v rámci obecného a obnovit činnost správního kolegia Nejvyššího soudu,
- ponechat první instanci správního soudnictví na obecných soudech a zřídit druhou instanci Nejvyšší správní soud,
- zcela oddělit správní soudnictví a zřídit krajské správní soudy a Nejvyšší správní soud.
Při projednávání jen těsně o jeden hlas neprošla varianta č. 1 jednotného obecného soudnictví a Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně variantu č. 2, která ji akceptovala jako své doporučení vládě. Vláda pak předložila soudní řád správní, který byl schválen jako zákon č. 150/2002 Sb. Oproti původnímu vládnímu návrhu, který Nejvyšší správní soud umisťoval v Praze, Ústavněprávní výbor na návrh poslance Zdeňka Koudelky schválil změnu sídla soudu do Brna, což akceptovala i Poslanecká sněmovna. Svou činnost zahájil v roce 2003.
Agenda
Nejvyšší správní soud zejména rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů správních, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i zvláštní agenda, rozhoduje o:
- kompetenčních žalobách mezi orgány veřejné správy
- rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti
- zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem
Složení
Soud se skládá z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena), dvou předsedů kolegií (soudci Nejvyššího správního soudu jsou rozděleni do finančně-správního kolegia a sociálně-správního kolegia), předsedů senátů a soudců. Předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.
Nejvyšší správní soud má devět senátů, které rozhodují ve složení:
- předseda senátu a dva soudci – kasační stížnosti
- předseda senátu a čtyři soudci – kasační stížnost ve věci azylu
- rozšířený senát – předseda senátu a šest soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech
- rozšířený senát – předseda senátu a osm soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu)
Předsedové
- Josef Baxa – od 2003
Místopředsedové
- Michal Mazanec – od 2003
Budova
Soud sídlí na Moravském náměstí v budově č. 6, jejímž jádrem je původně bytový dům palácového typu postavený v novorenezančním slohu mezi roky 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem. Budovu roku 1902 odkoupil stát, který ji využíval jako sídlo Okresního hejtmanství Brno-venkov. Po vzniku Československa zde sídlil Úřad okresní politické správy a Zemská školní rada, v období protektorátu pak německý oberlandrát, aby se po válce využití vrátilo politické správě okresu Brno-venkov.
Později došlo k připojení dvou sousedních domů, Fleischackerova domu č. 4 v Solniční ulici a bytového domu č. 1 v Joštově ulici, čímž byla završena její dispoziční kompozice. Kolaudace proběhla roku 1994 a budova sloužila až do roku 2003 prodejnám, kancelářím taxislužby, okresního úřadu, školského úřadu, Okresní inspekce požární ochrany a pedagogicko-psychologické poradny. Poté byla budova určena za sídlo nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a prošla proto až do roku 2006 rozsáhlou rekonstrukcí.[2] Soud mezitím sídlil v pronajatých prostorách na Masarykově ulici.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Záznam projednávání 8. února 2002 v Poslanecké sněmovně
- ↑ Budova soudu, NSSoud.cz
- ↑ Historie správního soudnictví, NSSoud.cz