Isabela Anglická (1332–1379): Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
256 394 editací
Řádek 11: Řádek 11:
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234">''Zrcadlo'', str. 234</ref> Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena ''si přála zasnoubit se pouze z lásky''.<ref name="tuch237">''Zrcadlo'', str. 237</ref>
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234">''Zrcadlo'', str. 234</ref> Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena ''si přála zasnoubit se pouze z lásky''.<ref name="tuch237">''Zrcadlo'', str. 237</ref>


27. července 1335 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.


V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi [[Richard II.|Richardovi]] manskou přísahu.<ref name="tuch336">''Zrcadlo'', str. 336</ref> Isabela se následně společně s mladší dcerou [[Filipa z Coucy|Filipou]] vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela po dvou letech roku 1379.<ref name="tuch337">''Zrcadlo'', str.337</ref>
V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi [[Richard II.|Richardovi]] manskou přísahu.<ref name="tuch336">''Zrcadlo'', str. 336</ref> Isabela se následně společně s mladší dcerou [[Filipa z Coucy|Filipou]] vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela po dvou letech roku 1379.<ref name="tuch337">''Zrcadlo'', str.337</ref>


== Vývod z předků ==
== Vývod z předků ==

Verze z 30. 3. 2012, 08:19

Příbuzenstvo
otec Eduard III.
matka Filipa Henegavská
manžel Enguerrand VII. z Coucy
dcera Marie z Coucy
dcera Filipa z Coucy

Isabela Anglická (anglicky Isabella of England či Isabella de Coucy, 1332 – mezi 17. červnem a 5. říjnem 1382) byla vévodkyně z Bedfordu a hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka Podvazkového řádu.[1]

Život

Byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem Eduardem a mladší sestrou Johanou a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.[2] Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,[3] dostala od otce povolení žít podle svého.[2] Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena si přála zasnoubit se pouze z lásky.[4]

27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice Enguerranda z Coucy, otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.[5] Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.[6] Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.

V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi Richardovi manskou přísahu.[7] Isabela se následně společně s mladší dcerou Filipou vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela po dvou letech roku 1379.[8]

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eduard I.
 
 
 
 
 
 
 
Eduard II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eleonora Kastilská
 
 
 
 
 
 
 
Eduard III.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Filip IV. Sličný
 
 
 
 
 
 
 
Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
 
Isabela Anglická
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan I. Henegavský
 
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Henegavský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
 
Filipa Henegavská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel I. z Valois
 
 
 
 
 
 
 
Johana z Valois
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Markéta z Anjou
 
 
 
 
 
 

Reference

  1. ↑ WEIR, Alison. Britain's Royal Families. [s.l.]: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 95. (anglicky) 
  2. ↑ a b TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 234.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „tuch234“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. ↑ Zrcadlo, str. 236
  4. ↑ Zrcadlo, str. 237
  5. ↑ Zrcadlo, str. 250
  6. ↑ Zrcadlo, str. 315
  7. ↑ Zrcadlo, str. 336
  8. ↑ Zrcadlo, str.337
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Isabela_Anglická_(1332–1379)&oldid=8325489“