Proudový motor: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m r2.5.4) (Robot: Přidávám sk:Reaktívny motor; měním ml:ജെറ്റ് എൻ‌ജിൻ
Řádek 22: Řádek 22:
{{link FA|hr}}
{{link FA|hr}}
{{Link FA|ar}}
{{Link FA|ar}}

[[ar:محرك نفاث]]
[[ar:محرك نفاث]]
[[az:Reaktiv mühərrik]]
[[az:Reaktiv mühərrik]]
Řádek 29: Řádek 30:
[[de:Strahltriebwerk]]
[[de:Strahltriebwerk]]
[[en:Jet engine]]
[[en:Jet engine]]
[[es:Motor de reacción]]
[[eo:Jetmotoro]]
[[eo:Jetmotoro]]
[[es:Motor de reacción]]
[[fa:موتور جت]]
[[fa:موتور جت]]
[[fi:Suihkumoottori]]
[[fr:Moteur à réaction]]
[[fr:Moteur à réaction]]
[[ga:Scairdinneall]]
[[ga:Scairdinneall]]
[[ko:제트 엔진]]
[[he:מנוע סילון]]
[[hy:Ռեակտիվ շարժիչներ]]
[[hi:जेट इंजन]]
[[hi:जेट इंजन]]
[[hr:Mlazni motor]]
[[hr:Mlazni motor]]
[[hu:Sugárhajtómű]]
[[hy:Ռեակտիվ շարժիչներ]]
[[id:Mesin jet]]
[[id:Mesin jet]]
[[it:Esoreattore]]
[[it:Esoreattore]]
[[ja:ジェットエンジン]]
[[he:מנוע סילון]]
[[ko:제트 엔진]]
[[li:Sjtraolmotor]]
[[li:Sjtraolmotor]]
[[lv:Gāzes strūklas dzinējs]]
[[lv:Gāzes strūklas dzinējs]]
[[ml:ജെറ്റ് എൻ‌ജിൻ]]
[[hu:Sugárhajtómű]]
[[ml:ജെറ്റ് എന്‍‌ജിന്‍]]
[[ms:Enjin jet]]
[[ms:Enjin jet]]
[[my:ဂျက်အင်ဂျင်]]
[[my:ဂျက်အင်ဂျင်]]
[[nl:Straalmotor]]
[[nl:Straalmotor]]
[[ja:ジェットエンジン]]
[[nn:Jetmotor]]
[[nn:Jetmotor]]
[[no:Jetmotor]]
[[no:Jetmotor]]
Řádek 55: Řádek 57:
[[ro:Motor cu reacție]]
[[ro:Motor cu reacție]]
[[ru:Воздушно-реактивный двигатель]]
[[ru:Воздушно-реактивный двигатель]]
[[sq:Motori reaktiv]]
[[sh:Mlazni motor]]
[[simple:Jet engine]]
[[simple:Jet engine]]
[[sk:Reaktívny motor]]
[[sq:Motori reaktiv]]
[[sr:Млазни мотор]]
[[sr:Млазни мотор]]
[[sh:Mlazni motor]]
[[fi:Suihkumoottori]]
[[sv:Jetmotor]]
[[sv:Jetmotor]]
[[tr:Jet motoru]]
[[tr:Jet motoru]]

Verze z 26. 3. 2012, 19:00

Schéma činnosti proudového motoru s radiálním kompresorem.
Schéma s axiálním kompresorem.

Proudový motor je typ motoru, který se používá v letectví. Pracuje na principu Newtonowa zákona o akci a reakci – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.

V přední části motoru se nachází vstupní ústrojí, kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván kompresorem, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do spalovací komory. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí turbínu v zadní části motoru, která přes hřídel vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na kinetickou, tím vzniká tah motoru.

První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – Frank Whittle v Británii a Hans von Ohain v Německu. Whittle svůj motor patentoval už roku 1930, ale k jeho zkouškám došlo až roku 1941, kdy byl zamontován do trupu letounu Gloster E.28/39 a 15. května 1941 poprvé vzlétl na základně RAF Cranwell. Operačně byl nasazen až roku 1944 na letadle Gloster Meteor. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo (Heinkel He 178) vzlétlo už roku 1939, tah motoru HeS 3 byl 4,4 kN.

Motory stavěné po druhé světové válce měly oboustranné radiální kompresory a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat axiální kompresor. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší stlačení i účinnost než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyšší celkové stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor používá pro nadzvuková letadla pro velké výšky a rychlosti, tedy zejména pro vojenská. Většinou bývá vybaven přídavným spalováním. Jako palivo se používá kerosin. Dopravní letouny jsou vybaveny dvouproudovými motory.

Proudový motor Junkers Jumo 004

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu proudový motor na Wikimedia Commons

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA