Proudový motor: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m r2.5.4) (Robot: Přidávám sk:Reaktívny motor; měním ml:ജെറ്റ് എൻജിൻ |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
{{link FA|hr}} |
{{link FA|hr}} |
||
{{Link FA|ar}} |
{{Link FA|ar}} |
||
[[ar:محرك نفاث]] |
[[ar:محرك نفاث]] |
||
[[az:Reaktiv mühərrik]] |
[[az:Reaktiv mühərrik]] |
||
Řádek 29: | Řádek 30: | ||
[[de:Strahltriebwerk]] |
[[de:Strahltriebwerk]] |
||
[[en:Jet engine]] |
[[en:Jet engine]] |
||
⚫ | |||
[[eo:Jetmotoro]] |
[[eo:Jetmotoro]] |
||
⚫ | |||
[[fa:موتور جت]] |
[[fa:موتور جت]] |
||
⚫ | |||
[[fr:Moteur à réaction]] |
[[fr:Moteur à réaction]] |
||
[[ga:Scairdinneall]] |
[[ga:Scairdinneall]] |
||
[[ |
[[he:מנוע סילון]] |
||
⚫ | |||
[[hi:जेट इंजन]] |
[[hi:जेट इंजन]] |
||
[[hr:Mlazni motor]] |
[[hr:Mlazni motor]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[id:Mesin jet]] |
[[id:Mesin jet]] |
||
[[it:Esoreattore]] |
[[it:Esoreattore]] |
||
⚫ | |||
[[he:מנוע סילון]] |
|||
[[ko:제트 엔진]] |
|||
[[li:Sjtraolmotor]] |
[[li:Sjtraolmotor]] |
||
[[lv:Gāzes strūklas dzinējs]] |
[[lv:Gāzes strūklas dzinējs]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[ms:Enjin jet]] |
[[ms:Enjin jet]] |
||
[[my:ဂျက်အင်ဂျင်]] |
[[my:ဂျက်အင်ဂျင်]] |
||
[[nl:Straalmotor]] |
[[nl:Straalmotor]] |
||
⚫ | |||
[[nn:Jetmotor]] |
[[nn:Jetmotor]] |
||
[[no:Jetmotor]] |
[[no:Jetmotor]] |
||
Řádek 55: | Řádek 57: | ||
[[ro:Motor cu reacție]] |
[[ro:Motor cu reacție]] |
||
[[ru:Воздушно-реактивный двигатель]] |
[[ru:Воздушно-реактивный двигатель]] |
||
[[ |
[[sh:Mlazni motor]] |
||
[[simple:Jet engine]] |
[[simple:Jet engine]] |
||
⚫ | |||
[[sq:Motori reaktiv]] |
|||
[[sr:Млазни мотор]] |
[[sr:Млазни мотор]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[sv:Jetmotor]] |
[[sv:Jetmotor]] |
||
[[tr:Jet motoru]] |
[[tr:Jet motoru]] |
Verze z 26. 3. 2012, 19:00
Proudový motor je typ motoru, který se používá v letectví. Pracuje na principu Newtonowa zákona o akci a reakci – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.
V přední části motoru se nachází vstupní ústrojí, kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván kompresorem, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do spalovací komory. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí turbínu v zadní části motoru, která přes hřídel vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na kinetickou, tím vzniká tah motoru.
První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – Frank Whittle v Británii a Hans von Ohain v Německu. Whittle svůj motor patentoval už roku 1930, ale k jeho zkouškám došlo až roku 1941, kdy byl zamontován do trupu letounu Gloster E.28/39 a 15. května 1941 poprvé vzlétl na základně RAF Cranwell. Operačně byl nasazen až roku 1944 na letadle Gloster Meteor. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo (Heinkel He 178) vzlétlo už roku 1939, tah motoru HeS 3 byl 4,4 kN.
Motory stavěné po druhé světové válce měly oboustranné radiální kompresory a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat axiální kompresor. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší stlačení i účinnost než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyšší celkové stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor používá pro nadzvuková letadla pro velké výšky a rychlosti, tedy zejména pro vojenská. Většinou bývá vybaven přídavným spalováním. Jako palivo se používá kerosin. Dopravní letouny jsou vybaveny dvouproudovými motory.
Obrázky, zvuky či videa k tématu proudový motor na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Turbojet engines
- Wikidata: Jet engines
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: