Helvetské vyznání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Řádek 6: Řádek 6:


== Helvetské vyznání v Česku ==
== Helvetské vyznání v Česku ==
Po [[Toleranční patent|Tolerančním patentu]] měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo [[Augsburské vyznání|augsburskému]] vyznání. Vznikla řada [[Farní sbor|sborů]] helvetského vyznání, v roce [[1918]] se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], která ve své tradici spojuje i [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]], [[Česká reformace|českou reformaci]], [[utrakvismus]] apod.
Po [[Toleranční patent|Tolerančním patentu]] měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo [[Augsburské vyznání|augsburskému]] vyznání. Vznikla řada [[Sbor (církev)|sborů]] helvetského vyznání, v roce [[1918]] se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]], která ve své tradici spojuje i [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]], [[Česká reformace|českou reformaci]], [[utrakvismus]] apod.


==Související články==
==Související články==

Verze z 16. 3. 2012, 22:03

Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů):

  • Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu, Basileje a dalších švýcarských měst.
  • Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504 – 1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.

Helvetské vyznání v Česku

Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.

Související články

Externí odkazy