Fryštát

Šablona:Infobox sídlo Fryštát (latinsky: Freyenstat, německy: Freistadt, polsky: Frysztat), v roce 1949 přejmenovaný na dnešní město Karviná, v současnosti tvoří staré centrum a městskou památkovou a lázeňskou zónu statutárního města Karviná. (Oficiálně se názvu Fryštát neužívalo v letech 1949–1971. Pak byl obnoven pro městskou část Karviná 1.) Centrální část Karviné, katastrální území Karviná - město, kam spadá i městské části Nové Město a Hranice.

Historie

Někdejší knížecí město připomínané již v roce 1305 jako druhé sídlo těšínských Piastovců. Stával zde knížecí hrad, v roce 1511 přestavěný na honosné reprezentativní sídlo knížete Bedřicha Kazimíra. Po jeho smrti v roce 1572 bylo toto významné hospodářské město odprodáno a již natrvalo vyčleněno z Těšínského knížectví a stalo se centrem fryštátského panství. Roku 1792 město koupil hrabě Larisch-Mönnich a na zdejším zámku, který nově zrekonstruoval do dnešní empírové podoby, se usídlil. Za německé okupace během II. sv. války byl okresní Fryštát územně spojen s tehdejší Karvinnou a okolními obcemi pod německým názvem Karwin-Freistadt. Toto spojení se po válce obnovilo, ale již pod českým názvem Karviná. V roce 1946 se na katastru Fryštátu začalo budovat historicky první sídliště tehdejšího Československa, dnes je to městská část Nové Město, dnes tato část města tvoří nové centrum města Karviná. V roce 1912 byla do města zavedena tramvajová doprava, roku 1961 zrušená. Železniční nádraží Fryštát (dnes Karviná město) na trati Petrovice - Karviná bylo postaveno v roce 1898 a sloužilo místnímu průmyslu a přepravě lázeňských hostů do darkovských lázní. V roce 1939 došlo ke sloučení Fryštátu a původní Karviné v dvojměstí Karwin-Freistadt, jehož existence skončila v roce 1945. Ke trvalému spojení došlo roku 1946, ovšem již pod názvem Karviná. Výstavbou nového hlavního nádraží v roce 1963 byl na starém nádraží zastaven provoz osobní dopravy. Za dobu své existence město a zdejší zámek navštívilo několik významných panovníků Evropy, město také figuruje v kauze kolem smrti následníka rakousko-uherského trůnu prince Rudolfa Habsburského.

V roce 1946 bylo tehdejším předsedou vlády Klementem Gottwaldem na území původního Fryštátu založeno Nové Město. Na přelomu 70. a 80. let 20. století zde bylo postaveno sídliště Hranice.

Karwin-Freistadt

Šlo o dvojměstí vzniklé sloučením Okresního města Fryštátu (dnešní město Karviná), hornického města Karvinné (již neexistuje), obcemi Ráj, Staré Město a Lázně Darkov v jeden městský celek. Sloučení došlo na základě rozhodnutí německé vlády v roce 1939. Dvojměstí se na dobu existence protektorátu Čechy a Morava stalo německým se správním centrem ve Fryštátě. V roce 1938 území zabralo Polsko, které zde způsobilo značné ekonomické škody, proto zabrání území dnešní Karviné pod německou správu znamenalo opětovnou ekonomickou stabilitu. Nicméně doba německé okupace nebyla dobou příznivou, přestože ve Fryštátě žilo 70% obyvatel hlásající se k německé národnosti. Německá vláda však optimisticky počítala s rozvojem města. V části Karvinná se nacházely doly, v části Darkov známé a oblíbené lázně a ve Fryštátě byl hutnický průmysl. Tyto všechny části navíc velmi výhodně spojovala železniční dráha, tyto všechny činitele dokázali Němci dobře využít, obzvláště, když na zámcích v Karvinné, Ráji a ve Fryštátě sídlil velmi vlivný a bohatý šlechtický rod hraběte Larisch-Monnicha, sympatizující s Němci. Proto byl vypracován projekt na výstavbu nového předměstí, které mělo být situováno severovýchodním směrem od historické části Fryštátu, na který mělo přímo navázat. Bylo zapotřebí ubytovat pracovní síly pro rozmáhající se ekonomiku města Karwin-Freistadt. Toto vše se mělo uskutečnit po vítěztví ve válce vedené Nacistickým Německem. V květnu 1945 však německá armáda byla poražena postupující Rudou armádou. Rozhodující bitva o Karwin-Freistadt proběhla na polích mezi Jaklem a Marklovicemi poblíž vodárenské věže v části Hranice. Němci na Místní dráze vytrhali koleje pomocí speciálního vlaku taženého parní lokomotivou.

Současnost

Dnes je Fryštát historickým centrem Karviné. Od roku 1992 je zde vyhlášena Městská památková zóna. V této souvislosti proběhla v posledních letech rozsáhlá rekonstrukce většiny historických staveb. Malebná zákoutí Fryštátu ostře kontrastují se zbytkem města, které je tvořeno především panelovou zástavbou. Za nejcennější památky lze považovat farní kostel Povýšení sv. Kříže, jehož jádro pochází z dob vrcholné gotiky (Moravská kaple ze 14. stol.). V roce 2011 zde byl náhodně odhalen unikátní cyklus nástěnných fresek z 15. století - umučení sv. Barbory a Kateřiny, který je unikátním nálezem v rámci celého regionu. Neméně významný je rovněž empírový Zámek Fryštát z konce 18. století, který byl v roce 1997 nákladně restaurován a zpřístupněn veřejnosti. Mezi další pamětihodnosti patří filiální kostel sv. Marka, radniční budova s renesanční věží s hodinami, litinová kašna z roku 1900, nebo rozsáhlý krajinářský park přiléhající k zámku, který průběžně prochází rozsáhlou krajinářskou úpravou. V parku se nachází letní kino, zoo koutek nebo slepé rameno Olše s přístavem a lodičkami.

Odkazy

Externí odkazy

• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů

Reference

Šablona:Geo cz Šablona:Město Karviná Obrázky, zvuky či videa k tématu Fryštát na Wikimedia Commons

Portály: Slezsko