Frýdek: Porovnání verzí
m Změna URL isu->uir; kosmetické úpravy |
m Reference |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
}} |
}} |
||
'''Frýdek''' ([[latina|latinsky]] ''Fridecca'', {{Vjazyce2|de|''Friedek, Friedeck''<ref>{{Citace monografie |
|||
⚫ | |||
| příjmení = Hosák |
|||
| jméno = Ladislav |
|||
| odkaz na autora = Ladislav Hosák |
|||
| titul = Historický místopis země Moravskoslezské |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2004 |
|||
| počet stran = 1144 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 924 |
|||
| isbn = 80-200-1225-7 |
|||
| jazyk = |
|||
⚫ | }}</ref>}}) je [[Slezsko|slezské]] historické město, dnes částí města [[Frýdek-Místek]]. Frýdek založil počátkem [[14. století]] [[těšínské knížectví|těšínský kníže]] [[Kazimír I. Těšínský|Kazimír I.]], těšínská knížata ovšem často město kvůli svým finančním problémům zastavovala, až nakonec roku [[1572]] celé [[frýdecké panství]] přeměnili na [[status minor]] a následujícího roku jej prodali. Dlouhodoběji frýdecké panství vlastnili [[Bruntálští z Vrbna]] (1584–1636), [[Oppersdorfové]] (1636–1699) a [[Pražmové z Bílkova]] (1699–1797). Roku [[1797]] Frýdek koupila zpět komora těšínského knížectví, jež tehdy patřilo [[Habsburkové|Habsburkům]], a to až do roku [[1918]], kdy byly jejich pozemky [[znárodnění|zestátněny]]. |
||
Roku 1850 se Frýdek stal centrem stejnojmenného [[soudní okres|soudního okresu]] a roku 1901 sídlem úřadů [[politický okres|politického okresu]]. V letech 1869–1928 byl Frýdek [[statutární město|statutárním městem]]. 1. ledna [[1943]] se Frýdek spojil s Místkem a dalšími obcemi do města [[Frýdek-Místek]]. |
Roku 1850 se Frýdek stal centrem stejnojmenného [[soudní okres|soudního okresu]] a roku 1901 sídlem úřadů [[politický okres|politického okresu]]. V letech 1869–1928 byl Frýdek [[statutární město|statutárním městem]]. 1. ledna [[1943]] se Frýdek spojil s Místkem a dalšími obcemi do města [[Frýdek-Místek]]. |
Verze z 11. 3. 2012, 14:33
Frýdek (latinsky Fridecca, německy Friedek, Friedeck[1]) je slezské historické město, dnes částí města Frýdek-Místek. Frýdek založil počátkem 14. století těšínský kníže Kazimír I., těšínská knížata ovšem často město kvůli svým finančním problémům zastavovala, až nakonec roku 1572 celé frýdecké panství přeměnili na status minor a následujícího roku jej prodali. Dlouhodoběji frýdecké panství vlastnili Bruntálští z Vrbna (1584–1636), Oppersdorfové (1636–1699) a Pražmové z Bílkova (1699–1797). Roku 1797 Frýdek koupila zpět komora těšínského knížectví, jež tehdy patřilo Habsburkům, a to až do roku 1918, kdy byly jejich pozemky zestátněny.
Roku 1850 se Frýdek stal centrem stejnojmenného soudního okresu a roku 1901 sídlem úřadů politického okresu. V letech 1869–1928 byl Frýdek statutárním městem. 1. ledna 1943 se Frýdek spojil s Místkem a dalšími obcemi do města Frýdek-Místek.
Historické jádro Frýdku bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Frýdek leží na katastrálních územích Frýdek a Panské Nové Dvory.
Historie
Předchůdcem Frýdku byla tržní osada Jamnice, první zmínka o ní pochází z roku 1305. Tato oblast tvořila součást těšínského knížectví. Roku 1327 se těšínský kníže Kazimír I. stal leníkem českého krále Jana Lucemburského,[2] čímž vzrostl význam obchodní stezky mezi Příborem a Těšínem. Na ochranu této stezky byl poblíž Jamnice postaven hrad a kolem něj záhy vzniklo město (v písemných pramenech poprvé doloženo roku 1339).[3] Město zpočátku chránil pouze strmý svah, val a hluboký příkop, hradby se dvěma branami vznikly zřejmě o něco později v polovině 14. století. Přibližně ze stejné doby pochází také nejstarší části kostela svatého Jana Křtitele.[4]
Význam Frýdku stoupl, když těšínský kníže roku 1402 koupil místecký lenní statek a když se Frýdek stal centrem frýdecko-místeckého panství.[5] Roku 1423 získal Frýdek od těšínského knížete Boleslava I. některé městské výsady, další privilegia pak město obdrželo roku 1463 od krále Jiřího z Poděbrad. Své finanční problémy ovšem těšínská knížata řešila zastavováním Frýdku, a tak město v letech 1434–1492 vystřídalo několik zástavních držitelů.[6] Roku 1545 kníže Václav III. Adam Frýdek opět zastavil, tentokrát Janu z Pernštejna. Roku 1554 sice Václav III. Adam město od Pernštejnů sice vyplatil, přílišné finanční výdaje těšínského dvora ovšem těšínského knížete donutily roku 1572 vytvořit frýdecké panství jako status minor.[7]
Toto panství pak následujícího roku koupili Jiří a Matyáš z Lohova, již roku 1581 se stal vlastníkem panství olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a roku 1584 jej vzápětí prodal Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. Tento nový vlastník podporoval rekatolizaci, jeho nástupce Jan Bruntálský z Vrbna nemálo lidí vyhnal svým tvrdým vymáháním dávek, až byl nakonec roku 1621 zavražděn. Roku 1626 vtrhlo do Frýdku dánské vojsko pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda a vydrancovalo celé frýdecké panství, což vedlo k hospodářské krizi. Do potíží se dostali také Bruntálští, které nakonec vyřešili prodejem frýdeckého panství Jiřímu III. z Oppersdorfu roku 1636.[8]
Roku 1699 zdědila panství Ludovika Marie z Oppersdorfu, jež se provdala za Karla Štěpána Josefa Pražmu z Bílkova. Přičiněním Pražmů byl například postaven chrám Navštívení Panny Marie, díky čemuž se Frýdek stal významným poutním místem a byl někdy nazýván „Slezské Lurdy“.[9] Pražmové také povolili usazení prvních Židů ve městě. Frýdecké panství vlastnili až do roku 1797, kdy jej Jan Nepomuk Pražma prodal těšínské kněžně Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželovi Albertu Sasko-Těšínskému. Frýdecké panství se tak stalo opět součástí Těšínské komory, jež patřila Habsburkům až do roku 1918, kdy byl jejich majetek zestátněn.[10]
Počátkem 19. století měl Frýdek 2 268 obyvatel, s prudkým rozvojem textilního průmyslu v 19. století stoupal také počet obyvatel, takže roku 1869 žilo ve městě již 5 170 lidí. Na rozvoji textilnictví se podíleli zejména židovští podnikatelé Josef Munk, Adolf Landsberger a bratři Neumannové. K rozvoji města přispělo také napojení na železniční síť roku 1871.[11]
Se vznikem obecní samosprávy po revoluci roku 1848 se Frýdek stal centrem soudního okresu Frýdek, jenž spolu se soudními okresy Bohumín a Fryštát patřil do politického okresu Fryštát. Roku 1901 došlo k reorganizaci a Frýdek se stal centrem politického okresu Frýdek. V letech 1869–1928 byl Frýdek také statutárním městem[12] O spojení Frýdku se sousedním městem Místek se uvažovalo již od roku 1919, k jejich spojení v jedno město ovšem došlo až 1. ledna 1943.[13]
Odkazy
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdek na Wikimedia Commons
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 924.
- ↑ Těšínsko. 1. díl: Přírodní prostředí, dějiny, obyvatelstvo, nářečí, zaměstnání. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997. ISBN 80-86101-00-2. S. 45n.
- ↑ JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. ISBN 80-86166-09-0. S. 2.
- ↑ KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008. ISBN 978-80-86887-13-5. S. 24n.
- ↑ Kotásek (2008), s. 26.
- ↑ Kotásek (2008), s. 26–28.
- ↑ Juřák (2002), s. 2n.
- ↑ Kotásek (2008), s. 29–33.
- ↑ Frýdecká bazilika na infocesko.cz
- ↑ Juřák (2002), s. 3.
- ↑ Juřák (2002),s. 3n.
- ↑ Juřák (2002), s. 4n.
- ↑ Juřák (2002), s. 1.
Související články
Externí odkazy
- Územně identifikační registr ČR – Frýdek
- Katastrální mapa Frýdku na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Frýdku v roce 1836
- Územně identifikační registr ČR – Panské Nové Dvory
- Katastrální mapa Panských Nových Dvorů na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Panských Nových Dvorů v roce 1836
Bibliografie
- JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. ISBN 80-86166-09-0.
- KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008. ISBN 978-80-86887-13-5.