Šenov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 3. 2012, 14:27

Město Šenov (polsky Szonów, německy Schönhof^[1]) se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Ostrava-město. K 31. 12. 2011 zde žilo 6022 obyvatel. Město se skládá ze čtyř ZSJ: Skrbeň, Volenství, Šimška, a Šenov. Šenov je součástí mikroregionu Slezská brána. Ve městě jsou dvě základní školy, mateřské školy a základní umělecká škola Viléma Wünsche. V centru je také menší obchodní středisko, zdravotní středisko s rehabilitacemi, či lékárna. Bezpečnost města má na starost Hasičský sbor a Městská policie Šenov.

Historie

Šenov patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltického moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, kde v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 12. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo od dob Přemysla Otakara II. až do r. 1742 součástí zemí Koruny české a do r. 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.

Podrobnější historie

14. - 18. století

V roce 1388 je Šenov připomínán jako zvláštní samostatný statek, ve 14. a 15. století zde sídlili zemané označovaní jako Šaškové ze Šenova. V roce 1531 koupili statek Sedlničtí z Choltic, kteří zahájili stavbu menšího renesančního zámku. Ten dostal konečnou podobu až za nového vlastníka, kterým byl od roku 1549 Jaroslav Skrbenský, svobodný pán z Hříště.

19. - 20. století

V roce 1829 je panství i se zámkem prodáno Filipu Ludvíkovi, hraběti Saint Genois. Poslední majitel, od roku 1893 hrabě Jindřich Larisch z Mönnichu, neměl o zámek příliš zájem, tak objekt chátral včetně vybavení a roku 1927 byl na žádost majitele zbourán. Vybavení bylo z části rozebráno, zámecká knihovna převezena do Vídně, stavební materiál byl použit místními občany.V 50. letech 20. století byly brigádnicky rozebrány zbytky zdiva k terénním úpravám zámeckého parku. Do dnešních dnů přetrvala v parku řada dendrologických zajímavostí. Ze zámeckého areálu se zachovala pouze budova správce panství, později sídlo národního výboru, nyní Základní umělecká škola se sgrafity místního rodáka malíře Viléma Wünsche.Namísto nedochovaného dřevěného renesančního kostela sv. Mikuláše byl vystavěn roku 1764 farní kostel Prozřetelnosti Boží. Stavitel Jakub Pánek zde užil pro rokoko zajímavý centrální půdorys s půlkruhovým závěrem. K dalším religiozním stavbám patří kaple církve Evangelické – augsburského vyznání z roku 1893, kostel Českobratrské církve evangelické z 30. let dvanáctého století. Po první světové válce se Šenov stává součástí Československé republiky.Ve čtyřicátých létech došlo polským záborem k rozdělení obce, následnou německou okupací pak byl součástí říšského protektorátu. Dne 3. 5. 1945 byl Šenov osvobozen Rudou armádou a stává se opět součástí ČSR.

Šenovské rybníky

V Šenově nalezneme dva větší rybníky a to Košťálovský a Volenský rybník na pomezí Šenova a Ostravy. Rybníky byly zakládány u řeky Lučiny a jejích přítocích. Jsou hospodářsky využívány a funkční dodnes. Volenský rybník prošel v roce 2004 rozsáhlou zemní úpravou a po jeho napuštění došlo k příznivému obratu mezi živočichy a také rostlinami. Kolem Volenského rybníka je mnoho zvlášťních a cenných rostlin, jako je například, jasan ztepilý, třešeň ptačí, jilm habrolistý, orobinec širokolistý. Volenský rybník také slouží k rybolovu.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Kostel Prozřetelnosti Boží z roku 1764, zvaný perla Slezska
Areál bývalého zámku – park a budova se sgrafity Viléma Wünsche ve stylu socialistického realismu
Českobratrský kostel z r. 1937
evangelická hřbitovní kaple z r. 1896
sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z 18. století
Lukostřelecký klub
Knihovna a Šenovské muzeum

Dostupnost

V Šenově je jedna vlaková stanice, v části Volenství, na trati mezi Opavou a Českým Těšínem. Mnohem více využívané jsou autobusové linky. Do Ostravy je výborná dostupnost autobusy DPO (linky 28, 29 a noční linka 71), dále pak dvěma linkami dopravce Veolia Transport (jedna z Lučiny, druhá z Kaňovic) či linkou dopravce ČSAD Havířov (Havířov - Ostrava), která jezdí v pracovní dny v intervalu 20 minut, ale nezajíždí do centra města. Do Havířova se dostaneme i linkou ČSAD Frýdek-Místek (Havířov - Frýdek-Místek) nebo linkou 418 MHD Havířov, která zajíždí v Šenově do zapadlých oblastí. Městem prochází silnice I/11, dále pak II/473 směrem na Petřvald, druhou stranou na Frýdek-Místek.

Odkazy

Související články

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Šenově u Ostravy

Externí odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 906.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šenov na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Geo cz

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 906.

[1]

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 | nad.výš = 255
 }}
+Město '''Šenov''' ({{vjazyce|pl}} ''{{cizojazyčně|pl|Szonów}}'', {{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Schönhof}}''<ref>{{Citace monografie
-Město '''Šenov''' ({{vjazyce|pl}} ''{{cizojazyčně|pl|Szonów}}'', {{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Schönhof}}'') se nachází v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], v okrese [[Okres Ostrava-město|Ostrava-město]]. K 31. 12. 2011 zde žilo 6022 obyvatel. Město se skládá ze čtyř [[ZSJ]]: [[Skrbeň (Šenov)|Skrbeň]], [[Volenství]], [[Šimška]], a [[Šenov (místní část)|Šenov]]. Šenov je součástí mikroregionu [[Region Slezská brána|Slezská brána]]. Ve městě jsou dvě základní školy, mateřské školy a základní umělecká škola [[Vilém Wünsche|Viléma Wünsche]]. V centru je také menší obchodní středisko, zdravotní středisko s rehabilitacemi, či lékárna. Bezpečnost města má na starost Hasičský sbor a Městská policie Šenov.
+ | příjmení = Hosák
+ | jméno = Ladislav
+ | odkaz na autora = Ladislav Hosák
+ | titul = Historický místopis země Moravskoslezské
+ | vydavatel = Academia
+ | místo = Praha
+ | rok = 2004
+ | počet stran = 1144
+ | kapitola =
+ | strany = 906
+ | isbn = 80-200-1225-7
+ | jazyk =
+}}</ref>) se nachází v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], v okrese [[Okres Ostrava-město|Ostrava-město]]. K 31. 12. 2011 zde žilo 6022 obyvatel. Město se skládá ze čtyř [[ZSJ]]: [[Skrbeň (Šenov)|Skrbeň]], [[Volenství]], [[Šimška]], a [[Šenov (místní část)|Šenov]]. Šenov je součástí mikroregionu [[Region Slezská brána|Slezská brána]]. Ve městě jsou dvě základní školy, mateřské školy a základní umělecká škola [[Vilém Wünsche|Viléma Wünsche]]. V centru je také menší obchodní středisko, zdravotní středisko s rehabilitacemi, či lékárna. Bezpečnost města má na starost Hasičský sbor a Městská policie Šenov.
 == Historie ==
@@ Řádek 61: / Řádek 74: @@
 === Související články ===
 * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Šenově u Ostravy]]
 === Externí odkazy ===
 * [http://www.kmsenov.wz.cz/ Knihovna a Šenovské muzeum]
 * [http://www.hasicisenov.estranky.cz/ Sbor dobrovolných hasičů Šenov]
+=== Reference ===
+<references/>
 {{commonscat|Šenov}}

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)