Sociální psychologie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 32: Řádek 32:


=== Sociální vlivy ===
=== Sociální vlivy ===
*Agresivita
*[[Agresivita]]
*Altruismus
*[[Altruismus]]
*Přitažlivost a láska
*Přitažlivost a láska
*Konformita a poslušnost vůči autoritě
*Konformita a poslušnost vůči autoritě
Řádek 42: Řádek 42:
*[[Poslušnost]]
*[[Poslušnost]]
*Skupinová polarizace
*Skupinová polarizace



=== Sociální jednání===
=== Sociální jednání===

Verze z 10. 3. 2012, 01:33

Sociální psychologie se řadí mezi základní psychologické disciplíny, pokouší se za pomoci vědeckých metod porozumět a zároveň vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivňováno skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých.

Émile Durkheim a jeho slavný žák Lévi-Strauss jsou pokládáni za jedny ze zakladatelů oboru sociální psychologie. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako "primát sociálních faktů", "kolektivní reprezentace", "omezení a pravidla".

Sociální psychologie spoléhá na empirické výzkumné metody, zejména na experiment. Sociálně-psychologické teorie mají proto tendenci mít omezený dosah a zaměřovat se na přímo měřitelné aspekty lidského chování. Sociální psychologie při vysvětlování lidského chování spojuje dva obory: sociologii a psychologii. V rámci disciplíny je možno rozlišit přístupy, které mají blíže k psychologii (psychologická sociální psychologie) a přístupy, které spoléhají spíše na sociologii (sociologická sociální psychologie.

Historie

Za první sociálně-psychologický výzkum je označována studie Normana Tripletta z roku 1898 zabývající se jevem sociální facilitace. První vlna zájmu o sociální psychologii přišla ve 30. letech, kdy se tomuto oboru věnovalo mnoho psychologů uprchnuvších do Spojených států z nacistického Německa. Nejvýznamnější postavou byl mezi nimi Kurt Lewin. Středem pozornosti byly především postoje a chování v malých skupinách. V šedesátých letech objevila sociální psychologie množství témat, například poslušnost vůči autoritě, kognitivní disonance nebo intervence přihlížejících. Moderní badatelé se zajímají mimo jiné o sociální vnímání, atribuci a sebe-pojetí.

Témata sociální psychologie

Sociální vnímání


Sociální vlivy

Sociální jednání


Některé koncepty sociální psychologie


Známé experimenty


Literatura