Anna Lucemburská: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 3. 2012, 16:04

Šablona:Infobox královna Anna Lucemburská, známější spíše jako Česká (11. května 1366 – 7. června 1394), byla dcerou českého krále a římskoněmeckého císaře Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, manželkou Richarda II. Plantageneta a anglickou královnou. Byla polorodou sestrou českého a římskoněmeckého krále Václava IV. a sestrou císaře Zikmunda Lucemburského.

Zásnuby

Už jako pětiletou zasnoubil Annu její otec s Albrechtem z Wittelsbachu, synem bavorského vévody. Brzy poté jí ovšem za manžela vybral syna markraběte míšeňského a lantkraběte durynského Fridricha, který byl potenciálním držitelem kurfiřtského hlasu při volbě císaře.

I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v katolické církvi, k němuž došlo v roce 1378. Za nového papeže byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno Urban VI. Francouzští kardinálové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno Klement VII. a usadil se v Avignonu. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových lucemburských držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil.

„

Kardinálové protipapežovi (francouzští) spoléhali se ve svém nadějích nejvíce na vyjednávání, které královský rod francouzský roku 1380 zavedl k tomu cíli, aby nezletilý ještě král Karel VI. a Václavova mladá a milostná sestra Anna spolu byli zasnoubeni. Kardinál Pileus tím větší práci sobě dával, aby zmařil úmysly takové, a podporoval naproti tomu Richarda II. (1367-1400), krále anglického, jenž tutéž princeznu sobě namlouval.^[zdroj?]

“

České poselstvo vedené kardinálem Pileusem de Pratou mělo u anglického dvora úkol provdat Annu a především uzavřít politický svazek mezi Václavem IV. a Richardem II., tedy spojenectví namířeného proti těm, „kteří svým konáním uvedli do života dva papeže a způsobili tak rozkol neboli schisma v katolické církvi.“^[zdroj?] Jednání probíhala střídavě v Anglii a v Praze. Teprve v říjnu 1381 se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Francouzi ji málem do Anglie nepustili, ale volnou cestu jí zajistil nevlastní strýc Václav Lucemburský. V prosinci dorazila do Calais, které bylo tehdy anglickým územím. Zde ji přivítal králův polorodý bratr John Holland, pozdější vévoda z Exeteru. Po příjezdu do Anglie se Anny ujal králův strýc Jan z Gentu, vévoda z Lancasteru. Svého manžela spatřila poprvé 18. ledna 1382 v Londýně. O dva dny později se konala svatba a 22. ledna 1382 byla Anna korunována jako anglická královna.

„	Ještě před ukončením roku 1381 dojela do Londýna princezna Anna Česká. Její příchod tam oznámil se hned milostmi, kterých se domohla na manželu svém pro některé vězně politické; také pozdější hojné přímluvy takové (a jiných dobrodiní drahně) pojistily jí v Anglii až dodnes památku a název Good Queen Ann.	“
— ^[zdroj?]

Manželství

„	Krátce po sňatku provodil král Richard královnu od Windsoru a žili pak spolu velmi šťastně.	“
— Jean Froissart^[1]

Údajně spokojené manželství trvalo dvanáct let. Během této doby zesílily vzájemné kontakty mezi Anglií a Českým královstvím, jelikož Richard II. a Václav IV. vedli bohatou korespondenci.^[zdroj?] Spousta osob z doprovodu královny Anny také zůstala v Anglii. Zdeněk Brtnický z Valdštejna poznamenal, že se anglické dvorní dámy údajně naučily jemným mravům právě od dvorních dam, které přišly s Annou z Čech. Dalším výsledkem vzájemných kontaktů obou zemí bylo zveřejnění učení náboženského reformátora Johna Wycliffa v Českém království. Annina smrt, způsobená morem v roce 1394, byla pro Richarda II. velkou ranou. Právě po smrti jeho manželky u něj propukla naplno duševní choroba, která ho nakonec připravila o trůn. Královský zámek Sheen, kde Anna zemřela, nechal zbourat a při pohřbu zuřivě napadl hraběte z Arundelu za to, že se na obřad dostavil pozdě. Richard se v roce 1396, po dvou letech osamělosti, oženil se sedmiletou Isabelou z Valois. Zemřel již v roce 1400 ve vězení hradu Pontecraft a potomků se tedy nedočkal. Až třináct let po své smrti byl pochován po boku své milované manželky Anny ve Westminsterském opatství.

Pověst královny Anny

Královna nebyla původně mezi kronikáři příliš v oblibě, ale jsou důkazy o tom, že ve své době byla daleko oblíbenější. Byla známá jako velmi vlídná žena, Angličané ji měli rádi. Zajímala se o prominutí trestů poddaných (například účastníků revolty roku 1381).

Anně se nepodařilo splnit tradiční ženskou povinnost tehdejší doby - nedala Richardovi potomka a dědice. V lucemburské dynastii to ovšem nebylo překvapivé, děti neměl ani její bratr Václav IV. a mnoho dalších příbuzných. Eveshamská kronika tvrdí, že "tato královna, ačkoliv neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna". Její přezdívka "Good Queen Anne" ostatně naznačuje, že bezdětnost pro její oblibu příliš důležitá nebyla.

Hrob „dobré královny Anny“ v londýnském Westminsteru je dodnes poutním místem.

Vývod z předků

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Lucemburská na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Anne of Bohemia
  - Wikidata: Anne of Bohemia, Queen of England

Reference

↑ FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha: Mladá fronta, 1977. ISBN 23-121-77.

Literatura

HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.
SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.

Externí odkazy

Anglická královna
Předchůdce:	1383 - 1394 Anna Lucemburská	Nástupce:

Lady of Ireland
Předchůdce:	1383 - 1394 Anna Lucemburská	Nástupce:

[Froissart-1] FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha: Mladá fronta, 1977. ISBN 23-121-77.

[1]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 | celé jméno        =
 | předchůdce      =[[Filipa Henegavská]]
-| následník        =[[Isabella z Valois]]
+| následník        =[[Izabela z Valois (1389)|Isabela z Valois]]
 | typ dědice        =
 | dědic             =
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 == Zásnuby ==
-Už jako pětiletou zasnoubil Annu její otec s Albrechtem z Wittelsbachu, synem [[Seznam bavorských vládců|bavorského vévody]]. Brzy poté jí ovšem za manžela vybral syna markraběte míšeňského a lantkraběte duryňského Fridricha, který byl potenciálním držitelem [[kurfiřt]]ského hlasu při volbě císaře.
+Už jako pětiletou zasnoubil Annu její otec s Albrechtem z Wittelsbachu, synem [[Seznam bavorských vládců|bavorského vévody]]. Brzy poté jí ovšem za manžela vybral syna markraběte míšeňského a lantkraběte durynského Fridricha, který byl potenciálním držitelem [[kurfiřt]]ského hlasu při volbě císaře.
-I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce [[1378]]. Za nového [[papež]]e byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn [[Václav IV.|Václav]] a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s [[Anglie|Anglií]] za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, [[Francie|Francii]], a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil.
+I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce [[1378]]. Za nového [[Seznam papežů|papeže]] byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a donutit jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. ale otcův záměr splnil.
 [[Soubor:Richard2 Anna.jpg|thumb|left|upright|Anna a Richard II. ''(Liber Regalis - London, Westminster Abbey, MS 38, f. 20)'']]
-{{Citát|Kardinálové protipapežovi (francouzští) spoléhali se ve svém nadějích nejvíce na vyjednávání, které královský rod francouzský roku [[1380]] zavedl k tomu cíli, aby nezletilý ještě král Karel VI. a Václavova mladá a milostná sestra Anna spolu byli zasnoubeni. Kardinál Pileus tím větší práci sobě dával, aby zmařil úmysly takové, a podporoval naproti tomu Richarda II. (1367-1400), krále anglického, jenž tutéž princeznu sobě namlouval.}}
+{{Citát|Kardinálové protipapežovi (francouzští) spoléhali se ve svém nadějích nejvíce na vyjednávání, které královský rod francouzský roku 1380 zavedl k tomu cíli, aby nezletilý ještě král Karel VI. a Václavova mladá a milostná sestra Anna spolu byli zasnoubeni. Kardinál Pileus tím větší práci sobě dával, aby zmařil úmysly takové, a podporoval naproti tomu Richarda II. (1367-1400), krále anglického, jenž tutéž princeznu sobě namlouval.{{zdroj?}}}}
-České poselstvo vedené [[kardinál]]em [[Pileus de Prata|Pileusem de Pratou]] mělo u anglického dvora úkol provdat Annu a především uzavřít politický svazek mezi [[Václav IV.|Václavem IV.]] a  Richardem II., tedy spojenectví namířeného proti těm, „''kteří svým konáním uvedli do života dva papeže a způsobili tak rozkol neboli schisma v katolické církvi.“'' Jednání probíhala střídavě v Anglii a v Praze. Teprve v říjnu [[1381]] se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Francouzi ji málem do [[Anglie]] nepustili, ale volnou cestu jí zajistil nevlastní strýc [[Václav Český]]. V prosinci dorazila do [[Calais]], které bylo tehdy anglickým územím. Zde ji přivítal králův polorodý bratr [[John Holland, 1. vévoda z Exeteru|John Holland]], pozdější vévoda z Exeteru. Po příjezdu do Anglie se Anny ujal králův strýc [[Jan z Gentu]], vévoda z Lancasteru. Svého manžela spatřila poprvé 18. 1. 1382 v [[Londýn]]ě. O dva dny později se konala svatba a 22. 1. 1382 byla Anna korunována jako anglická královna.
+České poselstvo vedené kardinálem [[Pileus de Prata|Pileusem de Pratou]] mělo u anglického dvora úkol provdat Annu a především uzavřít politický svazek mezi Václavem IV. a  Richardem II., tedy spojenectví namířeného proti těm, „''kteří svým konáním uvedli do života dva papeže a způsobili tak rozkol neboli schisma v katolické církvi.“''{{zdroj?}} Jednání probíhala střídavě v Anglii a v Praze. Teprve v říjnu [[1381]] se vydala Anna s početným doprovodem do své nové vlasti. Francouzi ji málem do Anglie nepustili, ale volnou cestu jí zajistil nevlastní strýc [[Václav Lucemburský]]. V prosinci dorazila do [[Calais]], které bylo tehdy anglickým územím. Zde ji přivítal králův polorodý bratr [[John Holland, 1. vévoda z Exeteru|John Holland]], pozdější vévoda z Exeteru. Po příjezdu do Anglie se Anny ujal králův strýc [[Jan z Gentu]], vévoda z Lancasteru. Svého manžela spatřila poprvé 18. ledna 1382 v [[Londýn]]ě. O dva dny později se konala svatba a 22. ledna 1382 byla Anna korunována jako anglická královna.
-{{Citát|Ještě před ukončením roku [[1381]] dojela do Londýna princezna Anna Česká. Její příchod tam oznámil se hned milostmi, kterých se domohla na manželu svém pro některé vězně politické; také pozdější hojné přímluvy takové (a jiných dobrodiní drahně) pojistily jí v Anglii až dodnes památku a název Good Queen Ann.}}
+{{Citát|Ještě před ukončením roku 1381 dojela do Londýna princezna Anna Česká. Její příchod tam oznámil se hned milostmi, kterých se domohla na manželu svém pro některé vězně politické; také pozdější hojné přímluvy takové (a jiných dobrodiní drahně) pojistily jí v Anglii až dodnes památku a název Good Queen Ann.|{{zdroj?}}}}
 == Manželství ==
 {{Citát|Krátce po sňatku provodil král Richard královnu od Windsoru a žili pak spolu velmi šťastně.|[[Jean Froissart]]<ref name="Froissart">{{Citace monografie
  | příjmení = Froissart
@@ Řádek 59: / Řádek 58: @@
  | isbn = 23-121-77
 }}</ref>}}
+[[Soubor:Anna smrt1.jpg|thumb|upright|Anna na smrtelné posteli ''(středověká iluminace)'']]
-[[Soubor:Anna smrt1.jpg|thumb|upright|Anna na smrtelné posteli ''(středověká iluminace)'']]Údajně spokojené manželství trvalo dvanáct let. Během této doby zesílily vzájemné kontakty mezi Anglií a Českým královstvím, jelikož [[Richard II.]] a [[Václav IV.]] vedli bohatou korespondenci. Spousta osob z doprovodu královny Anny také zůstala v Anglii. [[Zdeněk Brtnický z Valdštejna]] poznamenal, že se anglické dvorní dámy údajně naučily jemným mravům právě od dvorních dam, které přišly s Annou z Čech. Dalším výsledkem vzájemných kontaktů obou zemí bylo zveřejnění učení náboženského reformátora [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]] v Českém království. Annina smrt, způsobená [[mor]]em v roce 1394, byla pro Richarda II. velkou ranou. Právě po smrti jeho manželky u něj propukla naplno duševní choroba, která ho nakonec připravila o trůn. Královský zámek Sheen, kde Anna zemřela, nechal zbourat a při pohřbu zuřivě napadl [[Richard FitzAlan, 11. hrabě z Arundelu|hraběte z Arundelu]] za to, že se na obřad dostavil pozdě. Richard se v roce [[1396]], po dvou letech osamělosti, oženil se sedmiletou [[Izabela Francouzská (1389)|Isabelou z Valois]]. Zemřel již v roce [[1400]] ve vězení hradu [[Pontecraft]] a  potomků se tedy nedočkal. Až třináct let po své smrti byl pochován po boku své milované manželky Anny ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
+Údajně spokojené manželství trvalo dvanáct let. Během této doby zesílily vzájemné kontakty mezi Anglií a Českým královstvím, jelikož Richard II. a Václav IV. vedli bohatou korespondenci.{{zdroj?}} Spousta osob z doprovodu královny Anny také zůstala v Anglii. [[Zdeněk Brtnický z Valdštejna]] poznamenal, že se anglické dvorní dámy údajně naučily jemným mravům právě od dvorních dam, které přišly s Annou z Čech. Dalším výsledkem vzájemných kontaktů obou zemí bylo zveřejnění učení náboženského reformátora [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]] v Českém království. Annina smrt, způsobená [[mor]]em v roce 1394, byla pro Richarda II. velkou ranou. Právě po smrti jeho manželky u něj propukla naplno duševní choroba, která ho nakonec připravila o trůn. Královský zámek Sheen, kde Anna zemřela, nechal zbourat a při pohřbu zuřivě napadl [[Richard FitzAlan, 11. hrabě z Arundelu|hraběte z Arundelu]] za to, že se na obřad dostavil pozdě. Richard se v roce [[1396]], po dvou letech osamělosti, oženil se sedmiletou [[Izabela Francouzská (1389)|Isabelou z Valois]]. Zemřel již v roce [[1400]] ve vězení hradu [[Pontecraft]] a  potomků se tedy nedočkal. Až třináct let po své smrti byl pochován po boku své milované manželky Anny ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
 == Pověst královny Anny ==
 Královna nebyla původně mezi kronikáři příliš v oblibě, ale jsou důkazy o tom, že ve své době byla daleko oblíbenější. Byla známá jako velmi vlídná žena, Angličané ji měli rádi. Zajímala se o prominutí trestů poddaných (například účastníků revolty roku [[1381]]).
-Anně se nepodařilo splnit tradiční ženskou povinnost tehdejší doby - nedala Richardovi potomka a dědice. V [[Lucemburkové|lucemburské]] dynastii to ovšem nebylo překvapivé, děti neměl ani její bratr [[Václav IV.]] a mnoho dalších příbuzných. Eveshamská kronika tvrdí, že ''"tato královna, ačkoliv neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna"''. Její přezdívka "Good Queen Anne" ostatně naznačuje, že bezdětnost pro její oblibu příliš důležitá nebyla.
+Anně se nepodařilo splnit tradiční ženskou povinnost tehdejší doby - nedala Richardovi potomka a dědice. V lucemburské dynastii to ovšem nebylo překvapivé, děti neměl ani její bratr Václav IV. a mnoho dalších příbuzných. Eveshamská kronika tvrdí, že ''"tato královna, ačkoliv neporodila dítě, přispívala ke slávě a bohatství tohoto království tak, jak byla schopna"''. Její přezdívka "Good Queen Anne" ostatně naznačuje, že bezdětnost pro její oblibu příliš důležitá nebyla.
-Hrob ''„dobré královny Anny“'' v londýnském [[Westminsterské opatství|Westminsteru]] je dodnes poutním místem.
+Hrob ''„dobré královny Anny“'' v londýnském Westminsteru je dodnes poutním místem.
-== Genealogie ==
+== Vývod z předků ==
 {{Předkové
 |style=font-size: 90%; line-height: 110%;
@@ Řádek 94: / Řádek 94: @@
 |15 = [[Aldona Litevská]]
 }}
 == Odkazy ==
 {{commonscat|Anne of Bohemia}}
@@ Řádek 126: / Řádek 127: @@
 * [http://pro.corbis.com/search/Enlargement.aspx?CID=isg&mediauid={CF91BB2D-BD0C-4318-83A1-D97C8ACBFEFA} Bronzový náhrobek Anny a Richarda II.]
 * [http://www.npg.org.uk/collections/search/person.php?LinkID=mp00108 Anniny podoby]
-{{Posloupnost|co=[[Seznam anglických královen|Anglická královna]]|kdy=[[1383]] - [[1394]]| před = [[Filipa Henegavská]]|po=[[Isabella z Valois]]}}
-{{Posloupnost|co=[[Seznam manželek panovníků Irska|''Lady of Ireland'']]|kdy=[[1383]] - [[1394]]| před = [[Filipa Henegavská]]|po=[[Isabella z Valois]]}}
+{{Posloupnost|co=[[Seznam anglických královen|Anglická královna]]|kdy=[[1383]] - [[1394]]| před = [[Filipa Henegavská]]|po=[[Izabela z Valois (1389)|Isabela z Valois]]}}
-{{Portály|Středověk}}
+{{Posloupnost|co=[[Seznam manželek panovníků Irska|''Lady of Ireland'']]|kdy=[[1383]] - [[1394]]| před = [[Filipa Henegavská]]|po=[[Izabela z Valois (1389)|Isabela z Valois]]}}
+{{Portály|Středověk|Spojené království}}
 [[Kategorie:Lucemburkové]]
-[[Kategorie:Narození 1366]]
+[[Kategorie:České princezny]]
 [[Kategorie:Anglické královny]]
 [[Kategorie:Irské královny]]
-[[Kategorie:České princezny]]
+[[Kategorie:Nositelky Podvazkového řádu]]
+[[Kategorie:Oběti moru]]
+[[Kategorie:Pohřbení ve Westminsterském opatství]]
+[[Kategorie:Narození 1366]]
 [[Kategorie:Úmrtí 1394]]
 [[Kategorie:Ženy]]
-[[Kategorie:Pohřbení ve Westminsterském opatství]]
-[[Kategorie:Oběti moru]]
-[[Kategorie:Nositelky Podvazkového řádu]]
 [[br:Anna Bohemia (1366-1394)]]