Microsoft Windows: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 18: Řádek 18:


Windows NT byly od počátku k dispozici i v [[64bitový|64bitové]] variantě pro procesory [[Itanium]] (IA-64). Pro 64bitové procesory počítačů IBM PC (tj. [[x86-64]]) byla po dlouhých odkladech vydána Windows XP až v roce [[2005]]. Existovala i verze pro 64bitové procesory [[DEC Alpha 21264|Alpha]], avšak byl využíván jen pomalejší [[32bitový]] režim, což vedlo k nezájmu uživatelů a předčasnému ukončení podpory této platformy ze strany společnosti Microsoft.
Windows NT byly od počátku k dispozici i v [[64bitový|64bitové]] variantě pro procesory [[Itanium]] (IA-64). Pro 64bitové procesory počítačů IBM PC (tj. [[x86-64]]) byla po dlouhých odkladech vydána Windows XP až v roce [[2005]]. Existovala i verze pro 64bitové procesory [[DEC Alpha 21264|Alpha]], avšak byl využíván jen pomalejší [[32bitový]] režim, což vedlo k nezájmu uživatelů a předčasnému ukončení podpory této platformy ze strany společnosti Microsoft.

=== Windows CE ===
{{Hlavní článek|Windows CE}}

[[Windows CE]] je samostatný systém určený pro malé [[Vestavěný systém|vestavěné systémy]] ([[Personal Digital Assistant|PDA]], [[smartphone|chytré telefony]]), není tedy minimalizovanou variantou odvozenou od ostatních Windows.<ref>http://blogs.msdn.com/b/ce_base/archive/2007/11/26/how-does-windows-embedded-ce-6.0-start_3f00_.aspx – How does Windows Embedded CE 6.0 Start?</ref> Jsou postaveny na [[Hybridní jádro|hybridním jádře]], které je k dispozici pro platformy [[x86]], [[ARM]] a [[MIPS]]. První verze byla vydána v roce [[1996]]. Od druhého vydání v roce [[1997]] poskytuje deterministické [[plánování procesů]], čímž se stává [[Operační systém reálného času|operačním systémem reálného času]] (RTOS). Pro aplikace je k dispozici redukované [[Windows API]] (Win32). Od Windows CE jsou odvozeny různé systémy, mezi nejznámější patří: [[Pocket PC]] (2000 – 2002), [[Windows Mobile]] (2003 – 2010), [[Windows Mobile#Windows Phone 7|Windows Phone 7]] (2010).


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==

Verze z 2. 3. 2012, 13:11

Operační systémy
BSD
Linux (distribuce)
(Deb)
Debian (1993) • Knoppix (2000) • Ubuntu (2004)
(RPM)
Red Hat (1994) • Fedora (2003) • Mandriva (2005)
(Portage)
Gentoo (2002)
(AUR)
Arch Linux (2002) • Manjaro (2011)
další
Slackware (1993) • SUSE (1996) • Slax (2002) • další…
GNU
(Mac) OS X • macOS
DOS
Windows
Windows pro MS-DOS
Windows 1.0 (1985) → Windows 2.0 (1987) → Windows 3.0 (1990) → Windows 3.1x (1992) → Windows 95 (1995) → Windows 98 (1998) → Windows ME (2000)
Windows NT
Windows NT 3.1 (1993) → Windows NT 3.5 (1994) → Windows NT 3.51 (1995) → Windows NT 4.0 (1996) → Windows 2000 (2000) → Windows XP (2001) → Windows Server 2003 (2003) → Windows Vista (2007) → Windows Server 2008 (2008) → Windows 7 (2009) → Windows Server 2008 R2 (2009) → Windows 8 (2012) → Windows Server 2012 (2012) → Windows 8.1 (2013) → Windows Server 2012 R2 (2013) → Windows 10 (2015) → Windows Server 2016 (2016) → Windows 11 (2021) → Windows 12 (ve vývoji)
Windows CE
Vývoj zrušen
Mobilní telefony a PDA
další
QNX • Solaris • BeOS • OpenVMS • Mac OS • NeXTSTEP • Syllable • ReactOS • Haiku • Chrome OS • AmigaOS
historické

Microsoft Windows je v informatice označení pro několik operačních systémů, které jsou na osobních počítačích nejrozšířenější.[1] Pochází od firmy Microsoft, mají grafické uživatelské rozhraní a podporují multitasking (současný běh více úloh najednou).

Grafické uživatelské rozhraní

Grafické uživatelské rozhraní bylo poprvé použito v roce 1973 v počítači Xerox Alto pod názvem WIMP. Jeho popularizaci zajistil v roce 1983 počítač Apple Lisa a roce 1984 pak masivně Apple Macintosh.

Počítače IBM PC kompatibilní, které byly uvedeny na trh v roce 1981, používaly systém MS-DOS s příkazovým řádkem. Každý program pak sám řešil své textové nebo grafické rozhraní, což bylo pro programátory pracné a nevýhodné. Microsoft Windows 1.0 byly uvedeny v roce 1985 jako nadstavba DOSu, avšak komerčně úspěšné byly na těchto počítačích až Windows 3.0 vydané v roce 1990. Aplikační software mohl využívat grafické knihovny a programátor tak mohl snadno vytvářet grafické ovládací prvky.

Systémy Windows

Označení Windows je firmou Microsoft z obchodních důvodů používáno pro několik systémů, které používají různá jádra operačního systému. Stejným označením je využíváno jako propagační prvek díky oligopolnímu postavení této firmy na trhu osobních počítačů IBM PC kompatibilních (v současné době s Windows 7).[2] Všechny systémy poskytují aplikacím podobné aplikační rozhraní (tj. API, resp. Windows API, dříve Win32). Provozovány mohou být na různých hardwarových platformách, které se liší zejména použitým procesorem, případně i dalšími rysy (klávesnice vs. dotykový displej).

Windows NT

Hlavní článek: Windows NT

V roce 1993 byla uvedena do prodeje nová řada Windows NT (anglicky New Technology), která používala nové a plně preemptivní jádro operačního systému, takže špatně naprogramovaná aplikace nemohla ohrozit běh celého systému. Systém Windows NT měl vyšší hardwarové požadavky a byl zamýšlen pro firemní prostředí (tzv. workstation, tj. pracovní stanice). Označení NT bylo později z názvů produktů odstraněno, ale stále se jedná o stejnou řadu operačního systému.

V současné době (2010) jsou posledními vydanými verzemi Windows Server 2008 a Windows 7 (verze určená pro běžné osobní počítače). Nejrozšířenější verzí je však zatím stále Windows XP (vydány v roce 2001).[2]

Windows NT byly od počátku k dispozici i v 64bitové variantě pro procesory Itanium (IA-64). Pro 64bitové procesory počítačů IBM PC (tj. x86-64) byla po dlouhých odkladech vydána Windows XP až v roce 2005. Existovala i verze pro 64bitové procesory Alpha, avšak byl využíván jen pomalejší 32bitový režim, což vedlo k nezájmu uživatelů a předčasnému ukončení podpory této platformy ze strany společnosti Microsoft.

Vlastnosti

Verze systémů Windows postupně přinášely různá vylepšení. Nejpodstatnější z nich jsou zmíněny v následujících kapitolách.

Dlouhé názvy souborů

V prostředí DOSu bylo možné používat názvy souborů a adresářů o maximální délce 8+3 (osm znaků názvu a tři znaky přípony), přičemž toto omezení platilo i pro starší systémy Windows pro DOS. Windows 95 vydané v roce 1995, umožnily používat názvy o maximální délce 255 znaků na souborovém systému FAT při zachování zpětné kompatibility s DOSovými programy, protože do souborového systému bylo ukládáno jak zkrácené, tak dlouhé jméno.

Oprávnění

Žádný systém Windows pro DOS neposkytoval možnost nastavení oprávnění v souborovém systému FAT na soubory a adresáře, i když tyto systémy nabízely možnost definování uživatelských profilů pro různé uživatele. Teprve Windows NT přinesly možnost definování oprávnění, avšak pouze v souborovém systému NTFS. Současně je v jádře systému podpora pro rozlišení jednotlivých uživatelů a jejich procesů spolu s omezením jejich možností zasahovat si navzájem do své práce.

Preemptivní multitasking

Jádro systémů Windows pro DOS používalo nepreemptivní multitasking (z marketingových důvodů byl označován jako kooperativní multitasking). Aplikace se musely samy vzdát procesoru pomocí speciálního volání služby operačního systému. Pokud byla taková aplikace špatně naprogramována, ponechala si procesor jen sama pro sebe a ostatní aplikace i části operačního systému se k procesoru nedostaly (neběžely). Z pohledu uživatele tak došlo k „zaseknutí“ („zamrznutí“) počítače, protože pak nefungovala ani obsluha myši ani klávesnice.

Jádro systémů Windows NT využívalo naplno schopnosti procesorů 386 a novějších, a proto podporovalo preemptivní multitasking, při kterém jádro operačního systému nikdy neztrácí kontrolu nad počítačem a jakoukoliv úlohu může násilně přerušit a později ji znovu spustit (jádro pro plánování procesů využívá privilegovaný režim procesoru).

Víceuživatelský systém

Systémy Windows pro DOS i Windows NT umožňují definovat v systému uživatele a používat pro každého z nich jiný profil (tj. nastavení prostředí, nastavení jednotlivých programů, vlastní domácí adresář). Takový systém však není možné považovat za víceuživatelský, protože jednotliví uživatelé nepracují v systému zároveň, nýbrž postupně (po odhlášení se může přihlásit jiný uživatel). Systém Windows pro DOS nemohl nabídnout víceuživatelské prostředí, protože jeho jádro neumělo jednotlivé uživatele rozlišit. Systém Windows NT 4.0, který již podporoval systém oprávnění, byl v roce 1996 vydán ve variantě Terminal Server, která umožňovala současnou práci se systémem více uživatelům zároveň pomocí Remote Desktop Services (v té době nazývané Terminal Services) tak, že se uživatelé připojovali k Terminal serveru pomocí klientského programu z jiných počítačů (komunikace probíhá pomocí protokolu RDP). Tato možnost je dostupná pouze pro serverové vydání Windows NT (poslední je Windows Server 2008). Desktopové systémy (Windows XP, Windows Vista a Windows 7) obsahují pouze částečnou podporu Remote Desktop Services, která umožňuje v jednom okamžiku přihlášení pouze jediného uživatele (tzv. Vzdálená plocha), přičemž toto omezení je pouze softwarová a marketingová záležitost.

Kritika

Ne vždy je nová verze skutečně lepší. Například podle testů na hardwaru korespondujícím dobám vydání testovaného softwaru ukázaly, že při simulaci práce pomocí nástroje OfficeBench byla kombinace Windows Vista a Microsoft Office 2007 o 22 % pomalejší než kombinace Windows XP a Office 2003.[3]

Reference

  1. ↑ http://www.netmarketshare.com/operating-system-market-share.aspx?qprid=8 Operating System Market Share
  2. ↑ a b http://www.netmarketshare.com/operating-system-market-share.aspx?qprid=10 – Operating System Market Share (Versions)
  3. ↑ http://www.infoworld.com/article/08/04/14/16TC-winoffice-performance_4.html

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Microsoft_Windows&oldid=8212666“