Svor: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 3. 2012, 10:25

Svor je přeměněná hornina, tvoří se při větším tlaku a vyšší teplotě, především z jílových a písčitých usazenin. Je složen ze zřetelných šupin světlé slídy a hrubších zrn křemene, je druhem krystalické břidlice. Vzniká silnou metamorfózou, nejčastěji jílovitých sedimentů. Svor se skládá ze slídy, křemene, granátu, kyanitu či turmalínu. Vyskytuje se běžně v horách Českého masívu, např. v Hrubém Jeseníku. metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty - kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců). Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.

Základní minerální složení svoru tvoří křemen, muskovit, biotit, chlorit a kyselý plagioklas (do 10 % ze světlých minerálů). Většina svorů odpovídá metamorfním podmínkám přechodu z facie zelených břidlic do facie amfibolitové. Při vyšších stupních metamorfózy vzniká granát a staurolit (asi 500 °C) na úkor chloritu nebo chloritoidu, zvyšuje se podíl biotitu a plagioklasu. Hornina může přecházet až do tzv. svorových rul. Detailnější členění svorů můžeme provést podle obsahu slíd:

svor muskovitový svor muskovit-biotitový svor dvojslídný nebo svor paragonitový. Velmi často se používá i označení podle významných vedlejších minerálů, které obvykle tvoří porfyroblasty: svor granátový, staurolitový, kyanitový nebo kalcitový. Dalšími minerály ve svorech mohou být turmalín či andalusit. Svory jsou v Českém masivu běžné horniny, tvoří pásy v moldanubických komplexech, najdeme je v domažlickém krystaliniku, orlicko-kladském krystaliniku nebo sileziku.

Galerie svor na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Různé významy|tento=hornině|druhý=obci na Novoborsku|rozlišovač=okres Česká Lípa}}
 [[Soubor:Svor, hornina.jpg|thumb|Svor]]
-'''SVOR''' je [[přeměněná hornina]], tvoří se při větším [[tlak]]u a vyšší [[teplota|teplotě]], především z [[jíl]]ových a [[písek (materiál)|písčitých]] [[usazenina|usazenin]]. Je složen ze zřetelných šupin světlé [[slída|slídy]] a hrubších zrn [[křemen]]e, je druhem krystalické [[břidlice]]. Vzniká silnou [[metamorfóza|metamorfózou]], nejčastěji jílovitých sedimentů. Svor se skládá ze [[slída|slídy]], [[křemen]]e, [[Granát (minerál)|granátu]], [[kyanit]]u či [[turmalín]]u. Vyskytuje se běžně v horách [[Česká vysočina|Českého masívu]], např. v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]].
+'''Svor''' je [[přeměněná hornina]], tvoří se při větším [[tlak]]u a vyšší [[teplota|teplotě]], především z [[jíl]]ových a [[písek (materiál)|písčitých]] [[usazenina|usazenin]]. Je složen ze zřetelných šupin světlé [[slída|slídy]] a hrubších zrn [[křemen]]e, je druhem krystalické [[břidlice]]. Vzniká silnou [[metamorfóza|metamorfózou]], nejčastěji jílovitých sedimentů. Svor se skládá ze [[slída|slídy]], [[křemen]]e, [[Granát (minerál)|granátu]], [[kyanit]]u či [[turmalín]]u. Vyskytuje se běžně v horách [[Česká vysočina|Českého masívu]], např. v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]].
 metamorfit vzniklý středně silnou regionální metamorfózou (mezometamorfózou), a to nejčastěji jílovitých sedimentů; některé svory vznikly i retrográdní metamorfózou (metamorfismus). Svor jeví výraznou foliaci díky množství lupínkovité slídy (většinou muskovit), k níž se druží hojný křemen. Živec je mikroskopický (obyčejně albit) nebo i schází; tím se mj. liší svor od rul, které obsahují hojné makroskopicky patrné živce (draselné nebo plagioklasy bazičtější než albit). V závislosti na složení matečné horniny (zvláště obsahu Al, Ca) se objevují i různé další minerály, často jako porfyroblasty - kyanit, andalusit, granát, staurolit aj. Svory jsou spjaty plynulými přechody se svými ekvivalenty - jako s níže metamorfovaným svorovým fylitem (jemnozrnnější, již s mikrošupinkatým sericitem) nebo výše metamorfovanými svorovými rulami (liší se hrubší zrnitostí a obsahem i složením živců).
 Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá. Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání. Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.