Přímočarý pohyb: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava - pryč neencyklopedické pasáže, typo dle normy (veličiny kurzívou, diferenciál a jednotky antikvou)
- pasáž o jednotkách (není specifická pro předmět článku, ale pro všechny pohyby), další drobné úpravy
Řádek 4: Řádek 4:
Při přímočarém pohybu se nemění [[směr]] [[vektor]]u [[rychlost]]i, ale může se měnit velikost rychlosti. To znamená, že se nemění směr vektoru [[zrychlení]], který musí být souhlasný se směrem vstupní rychlost, je-li nenulová, avšak velikost vektoru zrychlení se měnit může.
Při přímočarém pohybu se nemění [[směr]] [[vektor]]u [[rychlost]]i, ale může se měnit velikost rychlosti. To znamená, že se nemění směr vektoru [[zrychlení]], který musí být souhlasný se směrem vstupní rychlost, je-li nenulová, avšak velikost vektoru zrychlení se měnit může.


U mechanického pohybu rozlišujeme dva druhy zrychlení, respektive dvě jeho složky, na které můžeme každé zrychlení rozložit. První složkou je '''zrychlení tečné''', toto zrychlení má směr tečny k danému trajektorii pohybu, zajišťuje změnu velikosti rychlosti! Druhou složkou je '''zrychlení normálové''', toto zrychlení má směr normály (kolmice) k trajektorii pohybu a zajišťuje změnu především změnu směru pohybu.
U mechanického pohybu lze rozlišit dva druhy zrychlení, respektive dvě jeho složky, na které lze každé zrychlení rozložit. První složkou je '''zrychlení tečné''', toto zrychlení má směr tečny k danému trajektorii pohybu, způsobuje změnu velikosti rychlosti. Druhou složkou je '''zrychlení normálové''', toto zrychlení má směr normály (kolmice) k trajektorii pohybu a způsobuje změnu směru pohybu.


Pro přímočarý pohyb platí, že normálové zrychlení nulovou velikost.
Pro přímočarý pohyb platí, že normálové zrychlení jem nulové.


== Obecné vzorce ==
== Obecné vzorce ==
Pro přímočarý pohyb hmotného bodu platí definice velikosti rychlosti (průměrná velikost rychlosti na určitém časovém úseku):
Pro přímočarý pohyb hmotného bodu platí definice velikosti průměrné rychlosti na určitém časovém úseku:
:<math>v_p = \frac{\Delta s}{\Delta t}</math>, kde '''''Δs je změna dráhy''''' a '''''Δt změna času'''''.
<br />
:<math>v_p = \frac{\Delta s}{\Delta t}</math>, kde '''''Δs je změna dráhy''''' a '''''Δt změna času'''''.<br />


Můžeme tedy usoudit, že čím menší bude časový úsek, na kterém budeme rychlost měřit, tím více se bude hodnota průměrné rychlosti blížit hodnotě aktuální rychlosti, matematicky to tedy můžeme zapsat jako limitu (následně derivaci):
Čím menší bude tento časový úsek, tím více se bude hodnota průměrné rychlosti blížit hodnotě okamžité rychlosti, matematicky to lze vyjádřit limitou (resp. derivací):
:<math>v = \lim_{\Delta t \to 0}\left(\frac{\Delta s}{\Delta t}\right)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}</math>
<br />
:<math>v = \lim_{\Delta t \to 0}\left(\frac{\Delta s}{\Delta t}\right)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}</math><br />


Stejné pravidlo můžeme zavést z definice zrychlení:<br />
Stejné pravidlo můžeme zavést z definice zrychlení:
:<math>a_p = \frac{\Delta v}{\Delta t}</math>, kde '''''Δv je změna rychlosti'''''.<br />
:<math>a_p = \frac{\Delta v}{\Delta t}</math>, kde '''''Δv je změna rychlosti'''''.
:<math> a = \lim_{\Delta t \to 0} \left(\frac{\Delta v}{\Delta t}\right) = \frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}</math><br />
:<math> a = \lim_{\Delta t \to 0} \left(\frac{\Delta v}{\Delta t}\right) = \frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}</math>

Opačné vztahy získáme integrací:


Opačné vztahy lze získat integrací:
==== Rychlost ====
==== Rychlost ====
:<math>v = \int a(t) \mathrm{d}t</math>
:<math>v = \int a(t) \mathrm{d}t</math>
Řádek 30: Řádek 27:
:<math>s = \int v(t) \mathrm{d}t </math>
:<math>s = \int v(t) \mathrm{d}t </math>
:<math>\Delta s = \int_{t_1}^{t_2} v(t) \mathrm{d}t</math>
:<math>\Delta s = \int_{t_1}^{t_2} v(t) \mathrm{d}t</math>

=== Jednotky ===
Jelikož každá fyzikální veličina má své jednotky, i v mechanice přímočarého pohybu hmotného bodu musíme veličinám přiřadit jednotky. Dráhu měříme v metrech (m), decimetrech (dm), kilometrech (km) atd. Základní jednotky dráhy jsou metry. Základními jednotkami času jsou sekundy. Z definice rychlosti vidíme, že rychlost bude mít jednotky 'metry za sekundu'. Další odvozenou veličinou je zrychlení:
:<math>[s] = \mathrm{m}</math>
:<math>[t] = \mathrm{s}</math>
:<math>[v] = \mathrm{ms}^{-1}</math>
:<math>[a] = \mathrm{ms}^{-2}</math>
<br>
U rychlosti můžeme narazit také na jednotky 'kilometry za hodinu' nebo 'míle za hodinu'. První zmíněné jednotky se používají na evropském kontinentě, druhé zmíněné jednotky na americkém kontinentě. Zkratky jsou kph, mph (kilometres per hour, miles per hours) a jednotky se zapisují jako:
:<math>[v] = \mathrm{kmh}^{-1}</math>

==== Převod mezi metry za sekundu a kilometry za hodinu ====
:<math>v = 1\frac{\mathrm{km}}{\mathrm{h}} = 1 \cdot \frac{1000\mathrm{m}}{3600\mathrm{s}} =\frac{1}{3,6}\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}}</math>
:<math>v = 1\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}} = 1\frac{0,001\mathrm{km}}{\frac{1}{3600}\mathrm{h}}=3,6\frac{\mathrm{km}}{\mathrm{h}}</math>


== Speciální případy ==
== Speciální případy ==
Řádek 50: Řádek 33:


Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálou [[rychlost]]í. Pokud přímočarý pohyb není rovnoměrný, bývá také označován jako ''[[nerovnoměrný přímočarý pohyb]]'' (jde tedy o pohyb s proměnnou rychlostí). Pro rovnoměrný přímočarý pohyb platí následující rovnost:
Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálou [[rychlost]]í. Pokud přímočarý pohyb není rovnoměrný, bývá také označován jako ''[[nerovnoměrný přímočarý pohyb]]'' (jde tedy o pohyb s proměnnou rychlostí). Pro rovnoměrný přímočarý pohyb platí následující rovnost:
:<math> a_\mathrm{t} = a_\mathrm{n} = 0 </math>
:<math> a_\mathrm{t} = a_\mathrm{n} = 0 \,</math>


==== Kinematika ====
==== Kinematika ====
'''[[Rychlost]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu je z definice konstantní, tedy rovna počáteční rychlosti tělesa:
'''[[Rychlost]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu je z definice konstantní, tedy rovna počáteční rychlosti tělesa:
: <math>v = v_0</math><br>
: <math>v = v_0 \,</math>
: <math>\Delta v = 0 </math><br>
: <math>\Delta v = 0 \,</math>


'''[[Dráha (fyzika)|Dráha]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu:<br />
'''[[Dráha (fyzika)|Dráha]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu:


:<math>s = \int v(t)dt = \int v \mathrm{d}t = s_0 + vt</math><br>
:<math>s = \int v(t)dt = \int v \mathrm{d}t = s_0 + vt</math>
:<math>\Delta s = \int_{t_1}^{t^2} v(t) \mathrm{d}t = vt_2 - vt_2 = v\Delta t</math>
:<math>\Delta s = \int_{t_1}^{t^2} v(t) \mathrm{d}t = vt_2 - vt_2 = v\Delta t</math>


Řádek 73: Řádek 56:
'''[[Rychlost]]''' rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:<br />
'''[[Rychlost]]''' rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:<br />
Dosazením do obecných vztahů:
Dosazením do obecných vztahů:
: <math>v = \int a(t)\mathrm{d}t = \int a \mathrm{d}t = v_0 + at</math><br>
: <math>v = \int a(t)\mathrm{d}t = \int a \mathrm{d}t = v_0 + at</math>
: <math>\Delta v = \int_{t_1}^{t_2} a(t)\mathrm{d}t = \int_{t_1}^{t_2} a \mathrm{d}t = at_2 - at_1 = a\Delta t</math><br>
: <math>\Delta v = \int_{t_1}^{t_2} a(t)\mathrm{d}t = \int_{t_1}^{t_2} a \mathrm{d}t = at_2 - at_1 = a\Delta t</math>


První říká, že aktuální rychlost bodu je rovna jeho počáteční rychlosti plus součinu času a zrychlení daného bodu. Druhý říká, o kolik se změnila rychlost tělesa mezi časem t<sub>1</sub> a časem t<sub>2</sub>.
První říká, že aktuální rychlost bodu je rovna jeho počáteční rychlosti plus součinu času a zrychlení daného bodu. Druhý říká, o kolik se změnila rychlost tělesa mezi časem t<sub>1</sub> a časem t<sub>2</sub>.
Řádek 80: Řádek 63:
'''[[Dráha (fyzika)|Dráha]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu:<br />
'''[[Dráha (fyzika)|Dráha]]''' rovnoměrného přímočarého pohybu:<br />
Dosazením do obecných vztahů:
Dosazením do obecných vztahů:
: <math>s = \int v(t)dt = \int (v_0+at) \mathrm{d}t = s_0 + v_0t + \frac{1}{2}at^2</math><br>
: <math>s = \int v(t)dt = \int (v_0+at) \mathrm{d}t = s_0 + v_0t + \frac{1}{2}at^2</math>
: <math>\Delta s = \int_{t_1}^{t_2} v(t)\mathrm{d}t = \int_{t_1}^{t_2} (v_0+at) \mathrm{d}t = \frac{a}{2}\left(t_2^2-t_1^2\right)</math><br>
: <math>\Delta s = \int_{t_1}^{t_2} v(t)\mathrm{d}t = \int_{t_1}^{t_2} (v_0+at) \mathrm{d}t = \frac{a}{2}\left(t_2^2-t_1^2\right)</math>


==== Dynamika ====
==== Dynamika ====

'''Síly''' působící při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu:
'''Síly''' působící při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu:



Verze z 23. 2. 2012, 12:13

Přímočarý pohyb je pohyb po přímce, tzn. trajektorií pohybu je přímka.

Vlastnosti

Při přímočarém pohybu se nemění směr vektoru rychlosti, ale může se měnit velikost rychlosti. To znamená, že se nemění směr vektoru zrychlení, který musí být souhlasný se směrem vstupní rychlost, je-li nenulová, avšak velikost vektoru zrychlení se měnit může.

U mechanického pohybu lze rozlišit dva druhy zrychlení, respektive dvě jeho složky, na které lze každé zrychlení rozložit. První složkou je zrychlení tečné, toto zrychlení má směr tečny k danému trajektorii pohybu, způsobuje změnu velikosti rychlosti. Druhou složkou je zrychlení normálové, toto zrychlení má směr normály (kolmice) k trajektorii pohybu a způsobuje změnu směru pohybu.

Pro přímočarý pohyb platí, že normálové zrychlení jem nulové.

Obecné vzorce

Pro přímočarý pohyb hmotného bodu platí definice velikosti průměrné rychlosti na určitém časovém úseku:

, kde Δs je změna dráhy a Δt změna času.

Čím menší bude tento časový úsek, tím více se bude hodnota průměrné rychlosti blížit hodnotě okamžité rychlosti, matematicky to lze vyjádřit limitou (resp. derivací):

Stejné pravidlo můžeme zavést z definice zrychlení:

, kde Δv je změna rychlosti.

Opačné vztahy lze získat integrací:

Rychlost

Dráha pohybu tělesa

Speciální případy

Rovnoměrný přímočarý pohyb

Rovnoměrný přímočarý pohyb

Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálou rychlostí. Pokud přímočarý pohyb není rovnoměrný, bývá také označován jako nerovnoměrný přímočarý pohyb (jde tedy o pohyb s proměnnou rychlostí). Pro rovnoměrný přímočarý pohyb platí následující rovnost:

Kinematika

Rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu je z definice konstantní, tedy rovna počáteční rychlosti tělesa:

Dráha rovnoměrného přímočarého pohybu:

Dynamika

Podle prvního Newtonova zákona v rovnoměrném přímočarém pohybu setrvává těleso (hmotný bod), na který je celkové silové působení nulové, tedy buď žádné síly nepůsobí nebo jejich výsledná hodnota je nulová (výslednice je nulový vektor).

Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb

Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálým zrychlením. Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je zvláštním případem nerovnoměrného přímočarého pohybu, kdy zrychlení je konstantní ve velikosti i směru. Trajektorií je přímka nebo část přímky. Velikost rychlosti se mění přímo úměrně s časem. Směr rychlosti se nemění.

Má-li zrychlení stejnou orientaci (hodnotu znaménka) jako směr pohybu tělesa, pak se rychlost tělesa zvyšuje a jedná se o zrychlený pohyb. Má-li zrychlení opačnou orientaci (hodnotu znaménka) než směr pohybu tělesa, pak se rychlost tělesa snižuje a jedná se o pohyb zpomalený.

Kinematika

Rychlost rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:
Dosazením do obecných vztahů:

První říká, že aktuální rychlost bodu je rovna jeho počáteční rychlosti plus součinu času a zrychlení daného bodu. Druhý říká, o kolik se změnila rychlost tělesa mezi časem t1 a časem t2.

Dráha rovnoměrného přímočarého pohybu:
Dosazením do obecných vztahů:

Dynamika

Síly působící při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu:

Podle 2. Newtonova pohybového zákona působí na těleso se stálým zrychlením stálá síla o velikosti:

kde m je hmotnost, a je zrychlení.

Protože normálové zrychlení je nulové, musí mít výsledná síla stejný směr (bez ohledu na orientaci), jako rychlost pohybu, tedy působí v přímce pohybu. Má-li působící síla stejnou orientaci jako je směr pohybu, pak těleso zrychluje, má-li síla orientaci opačnou než pohybu, pak těleso zpomaluje.


Související články