Střední Chorvatsko

Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky

Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní. K tomuto území se vázal titul chorvatského knížete a později krále, právě tato země dala i název celému dnešnímu Chorvatsku. Metropolí země je už od 11. století Záhřeb, jenž se od 20. let 17. století (kdy do něj přesídlil chorvatský bán) stal i hlavním městem zbytku všech chorvatských zemí a v 19. století byl během chorvatského národního obrození vyvolen za hlavní centrum chorvatského národa.

Součástí Středního Chorvatska je také Přímoří – tj. pobřežní pás od Rijeky na severu po Karlobag na jihu, kde hraničí s Dalmácií (naopak od Rijeky na západ leží Istrie). Na severu tvoří hranici s Maďarskem a Mezimuřím řeka Dráva. Hranici se Slavonií na východě částečně tvoří řeka Ilova.

Střední Chorvatsko po roce 1918 už neexistuje jako zvláštní celek. Po rozpadu Jugoslávie a vzniku nezávislého Chorvatska (1991) je v současnosti celé Chorvatsko děleno na župy, které se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Území Středního Chorvatska je rozděleno mezi tyto župy:

• Záhřebská župa a město Záhřeb
• Varaždinská župa
• Karlovacká župa
• Krapinsko-zagorská župa
• Sisacko-moslavinská župa
• Koprivnicko-križevecká župa
• Bjelovarsko-bilogorská župa – západní část, východní část od řeky Ilova historicky patří ke Slavonii
• Přímořsko-gorskokotarská župa – většina až na západní třetinu, která už patří k historické Istrii
• Licko-senjská župa
• Zadarská župa – pouze severovýchodní část
• Mezimuřská župa – je také někdy počítána jako součást vlastního Chorvatska

Související články

• Dalmácie
• Slavonie
• Istrie
• Chorvatské království
• Chorvatsko-slavonské království
• Dějiny Chorvatska

Portály: Chorvatsko