Heinrich Brüning: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy
Řádek 10: Řádek 10:
|předchůdce = [[Hermann Müller]]
|předchůdce = [[Hermann Müller]]
|nástupce = [[Franz von Papen]]
|nástupce = [[Franz von Papen]]
|datum_narození= [[26. listopad|26. listopadu]] [[1885]]
|datum_narození= [[26. listopad]]u [[1885]]
|místo_narození= {{flagicon|Německé císařství}} [[Münster]], [[Německé císařství]]
|místo_narození= {{flagicon|Německé císařství}} [[Münster]], [[Německé císařství]]
|datum_úmrtí = [[30. březen|30. března]] [[1970]]
|datum_úmrtí = [[30. březen|30. března]] [[1970]]
Řádek 45: Řádek 45:
* [[Druhá vláda Heinricha Brüninga]]
* [[Druhá vláda Heinricha Brüninga]]


{{Pahýl - politik}}
{{Pahýl}}


{{Commonscat|Heinrich Brüning}}
{{Commonscat|Heinrich Brüning}}

Verze z 10. 2. 2012, 10:58

Šablona:Infobox Politik

Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo - 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.

Politika

V roce 1928, již jako předseda konzervativně-nacionálně-katolické frakce v říšském sněmu, podporoval Müllerovu druhou vládu, která vládla ve formě velké koalice (SPD, DVP, DDP, Centrum a BVP). Ta se však roku 1930 rozpadla

Brüning byl posledním kancléřem Výmarské republiky, jehož vláda měla demokratické základy. Jeho tzv. „Brüningův systém“ se opíral o tzv. „nouzové nařízení“ („Notverordnung“, též „článek 48“) říšského prezidenta Paul von Hindenburga, které tak nahradilo stávající legislativu říšského sněmu, jelikož prezidentu umožňovalo v určitých případech schvalovat některá nařízení bez souhlasu říšského sněmu.

V květnu 1932 Brüning ve funkci kancléře skončil, jelikož jeho vláda byla prakticky neustále odkázána na toleranci opoziční SPD ve sněmu. Ještě krátce předtím se též Brüning úspěšně zasadil o Hindenburgovo znovuzvolení do funkce prezidenta. Jedním z jeho cílů bylo skoncovat s německým závazkem o plnění válečných reparací, ten byl dosažen až krátce po jeho odstoupení.

Brüning nebyl v důsledku úsporných opatření jako kancléř oblíbený. Jeho podpora utrpěla také tím, že svým systémem "nouzových nařízení" přispěl k oslabení parlamentarismu v tehdejším Německu.

Jeho postoje vůči nacionalistům v čele s Adolfem Hitlerem nebyly zcela jasné. Ve své pravicové koalici se pohyboval mezi bojem s nacionalsity a jejich podporou. V březnu 1933 souhlasil se schválením tz. "Zmocňovacího zákona", díky němuž se dostal k moci Adolf Hitler.

V roce 1934 utekl před nacisty z Německa, zbytek svého života strávil především v USA, kde přednášel na univerzitě.

Rozruch vzbudilo posmrtné vydání jeho vzpomínek v roce 1970. V nich se potrzuje, že v roce 1932 chtěl zřídit parlamentní monarchii po anglickém vzoru a proto chtěl zamezit nacionalismu. Historikové v tomto vidí však pouhý alibismus, jelikož pro to v dobových dokumentech není ždáný důkaz.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Brüning na německé Wikipedii.

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Brüning na Wikimedia Commons