Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí
m Změna portálových šablon podle doporučení Wikipedie:Wikiportál |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
<references /> |
<references /> |
||
{{Pahýl}} |
|||
{{pahýl - biografie}} |
|||
{{Portály|Slezsko}} |
{{Portály|Slezsko}} |
||
[[Kategorie:Lehnická knížata]] |
[[Kategorie:Lehnická knížata]] |
||
[[Kategorie:Břežská knížata]] |
[[Kategorie:Břežská knížata]] |
||
Verze z 9. 2. 2012, 23:01
| otec | Fridrich I. Lehnický |
|---|---|
| matka | Ludmila z Poděbrad |
| bratr | Jiří I. Břežský |
| manželka | Alžběta Jagellonská |
| manželka | Žofie Braniborsko-Ansbašská |
| syn | Fridrich III. Lehnický |
| syn | Jiří II. Zbožný |
| dcera | Žofie Lehnická |
Fridrich II. Lehnický († 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.
Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[1] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupencem reformace a k luterství veřejně konvertoval.[2] Na jeho dvoře působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld, který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[3] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[4]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 156
- ↑ Neznámá země, s. 150
- ↑ Neznámá země, s. 242
