Kurtina: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám lt:Kurtina |
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| strany = 555 |
| strany = 555 |
||
}} |
}} |
||
{{Pahýl |
{{Pahýl}} |
||
[[Kategorie:Hrady]] |
[[Kategorie:Hrady]] |
||
Verze z 8. 2. 2012, 22:00
Kurtina je pojem užívaný pro část hradby mezi střeleckými stanovišti – nejčastěji věžemi, baštami či bastiony. Kurtina se nachází u středověkých i raně novověkých opevnění jako jsou hrady, tvrze, městské obranné systémy, bastionové pásy atd.
V Čechách byly kurtinami vybaveny např. novověké pevnosti v Josefově, Terezíně či na Vyšehradě.
Kurtinami procházely brány, kterými vedly komunikace spojující pevnostní město s okolím. Kromě bran také kurtinami procházely poterny, které spojovaly pevnostní město s pevnostními stavbami umístěnými v hradebním příkopu (typicky kleště, kaponiéry, předbastiony (v některé literatuře také nazývané jako detašované bastiony), raveliny, retranchementy).
Společně s vývojem dělostřeleckých zbraní bylo třeba zesilovat a prohlubovat vnější obranné pásmo před pevností, což zahrnovalo zesílení kurtin i bastionů. Mezi bastiony přímo před kurtinami tak vznikaly další hradby, nazývané kleště - v ČR se s nimi můžete setkat v pevnosti Terezín. Před kleštěmi ještě více vysunuty do předpolí se nacházely raveliny a to buď jednoduché nebo v provedení s reduitem.
Obrana kurtin byla zajišťována z pevnostních objektů bezprostředně sousedících s kurtinami, především se jednalo o boční palbu z bastionů.
Literatura
- KUPKA, Vladimír, ČTVERÁK, Vladimír, DURDÍK, Tomáš, LUTOVSKÝ, Michal, STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-096-9. S. 555.
