František Josef Lothar Silva-Tarouca: Porovnání verzí
m {{Upravit - biografie}} |
m náhrada za jednotnou šablonu {{Upravit}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Upravit |
{{Upravit}} |
||
'''František Josef Lothar Silva-Tarouca''' ([[27. duben]] [[1773]] [[Vídeň]] - [[2. prosinec]] [[1835]] [[Čechy pod Kosířem]]) |
'''František Josef Lothar Silva-Tarouca''' ([[27. duben]] [[1773]] [[Vídeň]] - [[2. prosinec]] [[1835]] [[Čechy pod Kosířem]]) |
||
== Rodina == |
== Rodina == |
||
František Josef Lothar Silva-Tarouca bývá někdy označován také jako František Josef I. Oženil se na zámku Zásmuky 23. 11. 1811 s hraběnkou Marií Leopoldinou Šternberk - Manderscheid (Praha 10.7.1791 - Čechy pod Kosířem 15.12.1870) a měl s ní celkem čtyři syny: předčasně zemřelého Františka, Ervína Viléma (1815-1846), který dědil po otci, ale zemřel mlád, [[Bedřich Silva-Tarouca|Bedřicha |
František Josef Lothar Silva-Tarouca bývá někdy označován také jako František Josef I. Oženil se na zámku Zásmuky 23. 11. 1811 s hraběnkou Marií Leopoldinou Šternberk - Manderscheid (Praha 10.7.1791 - Čechy pod Kosířem 15.12.1870) a měl s ní celkem čtyři syny: předčasně zemřelého Františka, Ervína Viléma (1815-1846), který dědil po otci, ale zemřel mlád, [[Bedřich Silva-Tarouca|Bedřicha]] (1816-1881), učeného kněze a nejmladšího Augustina Alexandra (1818-1872). |
||
== Život == |
== Život == |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
{{DEFAULTSORT:Silva-Tarouca, František Josef Lothar}} |
{{DEFAULTSORT:Silva-Tarouca, František Josef Lothar}} |
||
[[Kategorie:Narození 1773]] |
[[Kategorie:Narození 1773]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1835]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1835]] |
||
Verze z 3. 2. 2012, 00:22
František Josef Lothar Silva-Tarouca (27. duben 1773 Vídeň - 2. prosinec 1835 Čechy pod Kosířem)
Rodina
František Josef Lothar Silva-Tarouca bývá někdy označován také jako František Josef I. Oženil se na zámku Zásmuky 23. 11. 1811 s hraběnkou Marií Leopoldinou Šternberk - Manderscheid (Praha 10.7.1791 - Čechy pod Kosířem 15.12.1870) a měl s ní celkem čtyři syny: předčasně zemřelého Františka, Ervína Viléma (1815-1846), který dědil po otci, ale zemřel mlád, Bedřicha (1816-1881), učeného kněze a nejmladšího Augustina Alexandra (1818-1872).
Život
Vzdal se vojenské kariéry a věnoval se celých 27 let zvelebování hospodaření na zadluženém rodovém majetku. Ve třicátých letech 19. století zahájil v zámku v Čechách pod Kosířem velkorysou přestavbu původní barokní zahrady v přírodně krajinářský anglický park.