Pěnkava obecná: Porovnání verzí
m Česká republika->Česko |
m r2.6.4) (Robot: Přidávám ba:Алағанат турғай |
||
| Řádek 342: | Řádek 342: | ||
[[als:Buchfink]] |
[[als:Buchfink]] |
||
[[ar:الحسون الظالم]] |
[[ar:الحسون الظالم]] |
||
[[ba:Алағанат турғай]] |
|||
[[bg:Обикновена чинка]] |
[[bg:Обикновена чинка]] |
||
[[br:Pint (evn)]] |
[[br:Pint (evn)]] |
||
Verze z 27. 1. 2012, 20:05
 Pěnkava obecná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnkavovití (Fringillidae) |
| Rod | pěnkava (Fringilla) |
| Binomické jméno | |
| Fringilla coelebs Linné, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) je malý pěvec z čeledi pěnkavovitých. Je široce rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule a díky svému častému výskytu v těsné blízkosti lidských obydlí je i dobře známá. Samec je díky svému zbarvení naprosto nezaměnitelný. Naproti tomu samice je převážně nevýrazně hnědá se světle růžovým břichem.
Pěnkava obecná je převážně semenožravá, u mlaďát však hraje významnou složku potravy i hmyz. Hnízdí v hustých keřích nebo na stromech, kde si staví úhledné hnízdo maskované mechem a lišejníkem.
Popis
Pěnkava obecná je velká asi jako vrabec domácí, dorůstá 14 - 16 cm, v rozpětí křídel měří 24,5 - 28,5 cm a dosahuje hmotnosti kolem mezi 18 - 29 g.[1] Má poměrně štíhlé tělo, dlouhý ocas a krátký silný zobák typický pro semenožravé ptáky.
Samec je díky svému charakteristickému zbarvení naprosto nezaměnitelný. Ve svatebním šatě má jasně hnědočervený hřbet, růžovou spodinu těla, modrošedé temeno, šíji a zobák a olivově zelený kostřec. V letu i v klidu jsou u obou pohlaví patrné také dva výrazné bílé pruhy na křídle a ocase. V prostém šatě je samec o něco méně výrazný a má poněkud bledší opeření, stále je však velmi charakteristicky zbarven.
Samice jsou po celý rok nepříliš výrazné, svrchu zelenošedé a spodinu těla mají šedou s růžovým nádechem. Mladí ptáci jsou samicím velmi podobní, na rozdíl od nich však nemají zelenavý ocas.[2]
Pěnkava obecná létá ve vlnovkách, na zemi poskakuje nebo pobíhá.[3]
Hlas
Ozývá se velmi často a charakteristicky, obvykle jasným pink (při vábení) nebo trif (známým jako "volání deště"), za letu také známým jip-jip a při znepokojení nebo vyrušení nevýrazným ce-ce-ce-ce.[4][5] Samec zpívá z vyvýšených míst, nejčastěji z koncových větví stromů a keřů od února do července,[5] často je velmi snadno určitelný i díky vystavování své jasně oranžové hrudi.
Zpěv pěnkavy obecné je všeobecně známý a tvořený řadou zvučných jasných tónů (v základu rrr-čafčafčafrajčák).[5][6] Trvá maximálně 5 sekund, za minutu ho tak samec může zopakovat až 10 ×. Má navíc i 2 nebo 3 odlišné verze a v různých částech světa je jeho podoba proměnlivá. Samci zprvu obvykle opakují zpěv po ostatních zástupců svého druhu, ale občas mohou odposlouchat i hlasy jiných druhů pěvců, např. kanárů.[7]
Rozšíření
Pěnkava obecná je velmi rozšířený pěvec, jehož domovinou je Evropa, Asie a Afrika. Hnízdí prakticky v celé Evropě s výjimkou Islandu a nejsevernější části Skandinávie, v Asii zasahuje na západě až po Afghánistán.[4] Izolovaně hnízdí také v severní Africe. Je částečně tažná, ptáci ze střední Evropy na přelomu září a října migrují směrem do západní a jihovýchodní Evropy,[8] odkud se zpět začínají navracet již během března.
Člověkem byla pěnkava obecná zavlečena také do Austrálie a na Nový Zéland.[9]
Obývá celou řadu krajin. Nejčastěji se vyskytuje v lesích, parcích a zahradách, kde se jí nabízejí vhodná hnízdní místa a snadno dostupná potrava, po vyhnízdění se také často přesouvá na hospodářskou půdu, do sadů, na břehy řek či jiná otevřená prostranství.[5]
Početnost
V současné době je pěnkava obecná s téměř 220 000 000 jedním z nejhojnějších ptáků Evropy.[6] Velice rozsáhlý má i areál rozšíření, který zaujímá plochu velkou přibližně 10 milionů km². Díky své hojnosti je od roku 2008 v Červeném seznamu IUCN oficiálně zařazena mezi málo dotčené druhy[9] a zatím u ní proto nebyla zahájena žádná oficiální ochranářská opatření.[1]
V České republice patří pěnkava obecná mezi nejhojněji hnízdící druhy ptáků a časté návštěvníky zahrad. Vyskytuje se na celém jejím území od nížin až po nadmořskou výšku 1510 m.[10] Její stavy jsou v současné době stabilizované,[10] v letech 2001 - 2003 na našem území hnízdila v počtu 4 - 8 milionů párů.[5] Ptáci hnízdící v České republice jsou převážně tažní a proto zde ročně zimuje "pouze" 0,8 - 1,6 milionů jedinců.[5]
Ekologie
Pěnkava obecná se mimo hnízdní období, kdy se združuje do párů, vyskytuje samotářsky, přes zimu i ve společnosti s jinými zrnožravými ptáky, nejčastěji s pěnkavou jikavcem. Zdržuje se přitom hlavně na stromech, ale pro potravu většinou slétá na zem.[5]
Potrava
Patří mezi zrnožravé ptáky, tzn. že značnou část potravy u ní zabírají semena, u tohoto druhu konkrétně až tři čtvrtiny,[11] převážně přitom semena plevelná a obilná, zbylou jednu čtvrtinu z celkové potravy tvoří bobule, pupeny a malí bezobratlí živočichové (hmyz, pavouci, housenky), kteří hrají významnou roli hlavně u mláďat. Přes zimu, kdy je potravy nedostatek, se stálí ptáci stahují více do parků a zahrad[12] a proto bývá často k vidění i na krmítkách,[5] kde preferuje zejména slunečnicová semena.[2]
Predátoři
Pěnkava obecná je kvůli své malé velikosti a velké hojnosti častou obětí nejrůznějších predátorů. Dospělí ptáci se stávají častou kořistí jestřábovitých dravců (krahujců, poštolek), sov a koček, na vejcích a holátkách se často přiživují zase ptáci z čeledi krkavcovitých (nejčastěji straky, sojky a vrány).
Rozmnožování
Samec je v období rozmnožování silně územní a ze svého teritoria vyhání všechny možné samčí konkurenty. Při námluvách načechrává peří a pozornost samice se snaží upoutat vábením a vystavováním své jasně zbarvené hrudi.[12]
Na stavbě hnízda, která začíná již v březnu, se podílí pouze samice. Je obvykle umístěno ve výšce 2 - 10 metrů[7] na bočních větvích stromů nebo keřů a základním materiálem pro jeho stavbu jsou rostliny a kořínky, které slepuje pavučinami, z vnitřní strany jej často vystýlá pery a ze strany vnější hnízdo maskuje lišejníky, mechem a občas i jiným měkkým materiálem.[12]
Hnízdí jednou nebo dvakrát do roka,[6] jednou v rozmezí od dubna do května, popřípadě podruhé v rozmezí od června do července.[12] V každé snůšce bývá 4 - 6 světlých, 19 × 14,5 mm velkých vajec s řídkým tmavým skvrněním,[5] na jejichž sezení se podílí pouze samice. Mláďata se líhnou po 12 - 13 dnech a zprvnu jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlovci. Hnízdo opouští zhruba po 13 - 14 dnech.[12]
Zatím nejstarší zaznamenaný jedinec se ve volné přírodě dožil celých 14 let.[1]
Taxonomie
Pěnkava obecná je jedním ze tří zástupců rodu Fringilla, společně s pěnkavou jikavcem a pěnkavou kanárskou. V Evropě se společně s ní vyskytuje pouze jeden zástupce tohoto rodu, pěnkava jikavec, která je zde však zastoupena vzácněji.[p 1] Její latinské druhové jméno, coelebs, lze do češtiny přeložit jako vdovec a odkazuje na každoroční chování samic, která svá hnízdiště opouští o něco dříve než samci.[13] Tento název druhu přiurčil švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1758.
Vyskytuje se v několika poddruzích, jejich počet je však neustálený. Nejčastěji jich však bývá uváděno 7 - 8.
Poznámky
- ↑ Pěnkava jikavec zde hnízdí pouze v počtu 25 - 43 000 000 párů
Zdroje a reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chaffinch na anglické Wikipedii. Šablona:Sisterlinks
- ↑ a b c AKIVE. Chaffinch (Fringilla coelebs) [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GAINS, D. Chaffinch [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky) Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „BGB“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ WHITFIELD, P. 2000 zvířat - Velká obrazová encyklopedie. Praha: Euromedia Group, 2003. ISBN 80-242-0009-0.
- ↑ a b BBC. Chaffinch [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i DUNGEL, J.; HUDEC, K. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Hudec“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b c DIERSCHKE, V. Ptáci. Praha: Euromedia Group, 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Dierschke“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b THE WONDER OF BIRDS. Chaffinch [online]. [cit. 2009-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEZZEL, E. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions, 2003. ISBN 978-80-7234-292-1.
- ↑ a b BIRD, J.; BUTCHART, S. Fringilla coelebs [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b POŘÍZ, J.; NOVÁK, Z. Pěnkava obecná [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „BioLib“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ ŠOLTÉSOVÁ, J. Pěnkava obecná - Fringilla coelebs [online]. [cit. 2007-05-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e COLLIN, D. Fringilla coelebs - Common Chaffinch [online]. [cit. 2002-07-11]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ ŘONDÍK, M. Pěnkava obecná [online]. [cit. 2009-05-31]. Dostupné online.
- (anglicky) WhatBirds.com