Adolf Loos: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 51: Řádek 51:
Po skončení 1. světové války vytvořil Loos několik děl, která vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury. Patři k nim dokonce nerealizovaný návrh vily pro [[Josephine Bakerová|Josephine Bakerovou]] (1927), která byla následkem žárlivého vztahu dvou slavných architektů – Adolfa Loose a [[Le Corbusier|Le Corbusiera]] - k této elektrizující ženě.“ Adolf Loos vyslal svého společníka [[Heinrich Kulka|H. Kulku]] do Paříže, aby přímo tam vedl návrhové práce a pravidelně se slavnou tanečnicí konzultoval.
Po skončení 1. světové války vytvořil Loos několik děl, která vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury. Patři k nim dokonce nerealizovaný návrh vily pro [[Josephine Bakerová|Josephine Bakerovou]] (1927), která byla následkem žárlivého vztahu dvou slavných architektů – Adolfa Loose a [[Le Corbusier|Le Corbusiera]] - k této elektrizující ženě.“ Adolf Loos vyslal svého společníka [[Heinrich Kulka|H. Kulku]] do Paříže, aby přímo tam vedl návrhové práce a pravidelně se slavnou tanečnicí konzultoval.
Dále mají značný význam vila [[Tristan Tzara|Tristana Tzary]], horská vila Kruner v Payerbachu u [[Semmering (Dolní Rakousy)|Semmeringu]] a také [[Müllerova vila]] v Praze.
Dále mají značný význam vila [[Tristan Tzara|Tristana Tzary]], horská vila Kruner v Payerbachu u [[Semmering (Dolní Rakousy)|Semmeringu]] a také [[Müllerova vila]] v Praze.
Pro [[České země]] vytvořil Adolf Loos hodně přes třicet návrhů v rozmezí 30 let jeho tvorby. Největší vliv ale měla na další rozvoj [[Moderní architektura|moderní architektury]] dnes polozapomenutá Bauerova vila v [[Hrušovany u Brna|Hrušovanech u Brna]], která měla zásadní vliv jako silný inspirační zdroj na [[Jindřich Kumpošt|Jindřicha Kumpošta]], Grunta a [[Bedřich Rozehnal|Bedřicha Rozehnala]] podle jejich vlastního zhodnocení<ref>Dle osobních sdělení JS - autorovi editace v roce 1981 Grunt a 1982 Rozehnal</ref>.
Pro [[České země]] vytvořil Adolf Loos hodně přes třicet návrhů v rozmezí 30 let jeho tvorby. Největší vliv ale měla na další rozvoj [[Moderní architektura|moderní architektury]] dnes polozapomenutá Bauerova vila v [[Hrušovany u Brna|Hrušovanech u Brna]], která měla zásadní vliv jako silný inspirační zdroj na [[Jindřich Kumpošt|Jindřicha Kumpošta]], Jaroslava Grunta a [[Bedřich Rozehnal|Bedřicha Rozehnala]] podle jejich vlastního zhodnocení<ref>Dle osobních sdělení JS - autorovi editace v roce 1981 Grunt a 1982 Rozehnal</ref>.
Adolf Loos měl ale i značný zájem o sociální tvorbu. V polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. Větší pozornost by zasloužil jeho soubor domů (dodnes dobře zachovalý) v [[Náchod|Náchodě]] [[Babí (Náchod)|Babí]]/Vyšehradě.
Adolf Loos měl ale i značný zájem o sociální tvorbu. V polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. Větší pozornost by zasloužil jeho soubor domů (dodnes dobře zachovalý) v [[Náchod|Náchodě]] [[Babí (Náchod)|Babí]]/Vyšehradě.



Verze z 23. 1. 2012, 01:43

Adolf Loos
obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) na Michalském náměstí ve Vídni
Müllerova vila od Adolfa Loose v Praze-Střešovicích. Pohled od jihu.

Adolf Loos (10. prosince 1870 Brno23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně) byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu.

Životopis

Narodil se v Brně v rodině kamenosochaře. Jeho rodný dům stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po brzké smrti otce (1879) neměl jednoduché dětství a byl těžko zvladatelným dítětem. Obecnou školu navštěvoval v Brně a poté vystřídal několik gymnázií (v Brně, Jihlavě a Melku), byly to matčiny pokusy usměrnit těžko zvladatelné dítě. Ani benediktinům v Melku se to nepodařilo.

Znamenitá odborná studia poté absolvoval na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity - dříve budovy Stavoprojektu má památník) a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na drážďanské technické univerzitě[1] usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. V letech 1895-1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve Filadelfii, New Yorku a Chicagu. V Chicagu se seznámil s výsledky Chicagské školy Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a Uherském Hradišti a poté se usadil ve Vídni. Brzy zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména Karl Kraus, Petr Altenberg a Egon Schiele. Začal psát do listů a časopisů jako: Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse. Články vzbudily pozornost a přinesli mu i první úkol – návrh krejčovského salonu Ebenstein, který mu přenechal kolega Max Fabiani. O rok později navrhl kavárnu Museum (dnes pozměněnou), která se stala centrem vídeňského uměleckého a intelektuálního kvasu na mnoho desítek let. V prvním desetiletí byl Adolf Loos jednou z nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Ovlivňoval nejvýznamnější osobnosti oné doby, jak se z toho sami vyznali: zejména Ludwig Wittgenstein, Arnold Schönberg a Le Corbusier[2].

Po zániku Rakousko – Uherska se dynamické a intelektuální milieu z velké míry rozpadlo a svou roli sehrála také těžká hospodářská situace Rakouska. V té době Loos obracel svou pozornost stále více do bývalé rodné země Českých zemí, kde se velmi úspěšně rozvíjela moderní architektura, a mladí tvůrci převzali štafetu a silně se inspirovali právě u Loose. Od poloviny 20. let se stále více hlásily následky dřívějšího onemocnění sifilidou[3] a od roku 1928, mu rychle se zhoršující nemoc nejen znemožňovala práci, kterou víc a více konali jeho asistenti a společníci, ale uvrhla jej do chudoby a společenské izolace.

Zemřel ve věku 63 let v soukromém sanatoriu Dr. Schwarzwalda ve vídeňském předměstí Kalksburgu.

Jeho hojné kontakty s Židy (většina jeho klientů, dvě manželky, nejbližší přátelé a téměř všichni asistenti byli Židé) zavdávala mylné domněnce, že Loos sám byl židovského původu. Tento omyl se dokonce dostal do jinak spolehlivých publikací[4]. Opak je však pravdou, není žádná evidence, že Adolf Loos by byl židovského původu.

Dílo

Architektonický styl

Adolf Loos nebyl moderním architektem v pravém smyslu slova. Jeho práce je ale přímým předstupněm moderní architektury. Část vídeňské společnosti byla jeho díly zaskočena a vyprovokována k obranným reakcím. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken)

Společnost však nikdy není jednolitá a jiná její část ji naopak podporovala a Loos neměl v prvních dvou desetiletích o klienty nouzi. Jeho stavebníci se navíc rekrutovali z majetných kruhů. Rozhodující vliv měla ta část Loosvy tvorby, která spadá do let 1904 -1910. Tehdy vznikla vila Karma (1904) pro psychiatra Beera, který byl nucen v Montreux, traktát „Ornament a zločin a vila Steiner ve vilové čtvrti Hietzing (1910).

Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Ve vlivném článku Ornament a zločin[5] (Ornament und Verbrecher - 1910[6]) se zabýval tím, za jakých okolností je ornament zločinem který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.

Raumplan

Během první světové války rozvinul Adolf Loos organizační princip domu zvaný Rauplan (pojmenování nemá český ekvivalent a v německém tvaru již zdomácnělo). Navrhování (i realizace) stavby podle Raumplanu znamená pracovat s různými výškami místností a využití jejich vodorovné propojení a průhledů k jímavé prostorové konfiguraci. Tento princip nebyl u staveb zcela nový. Živelně vznikal již u starověkých a středověkých staveb, stejně jako byl vlastní jistým druhům prostor z užitných důvodů (obchody, knihovny a knihkupectví, sýpky apod.) Loos jej ale v součinnosti se svými asistenty povýšil na princip, nakládal s ním velmi s velkým důmyslem a mistrovstvím a vytvořil s jeho užitím několik ceněných děl. K nim náleží vila Josefa Rufera 1922, vila Moller, Müllerova vila v Praze, vila básníka rumunského původu Tristana Tzary na Montmartru. Poprvé se tento postup objevil v Loosově díle v plném rozsahu v roce 1915 při rekonstrukci vily Mandl. Náznaky prvních principů (i když při stejné úrovni podlah) ale použil již dříve – např. u krejčovského salonu Knize. Další práce Po skončení 1. světové války vytvořil Loos několik děl, která vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury. Patři k nim dokonce nerealizovaný návrh vily pro Josephine Bakerovou (1927), která byla následkem žárlivého vztahu dvou slavných architektů – Adolfa Loose a Le Corbusiera - k této elektrizující ženě.“ Adolf Loos vyslal svého společníka H. Kulku do Paříže, aby přímo tam vedl návrhové práce a pravidelně se slavnou tanečnicí konzultoval. Dále mají značný význam vila Tristana Tzary, horská vila Kruner v Payerbachu u Semmeringu a také Müllerova vila v Praze. Pro České země vytvořil Adolf Loos hodně přes třicet návrhů v rozmezí 30 let jeho tvorby. Největší vliv ale měla na další rozvoj moderní architektury dnes polozapomenutá Bauerova vila v Hrušovanech u Brna, která měla zásadní vliv jako silný inspirační zdroj na Jindřicha Kumpošta, Jaroslava Grunta a Bedřicha Rozehnala podle jejich vlastního zhodnocení[7]. Adolf Loos měl ale i značný zájem o sociální tvorbu. V polovině 20. let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. Větší pozornost by zasloužil jeho soubor domů (dodnes dobře zachovalý) v Náchodě Babí/Vyšehradě.

Adolf Loos se dostal znovu do ohniska světové pozornosti na přelomu 70. a 80. let mimo jiné v souvislosti s tehdejším zájmem o postmoderní architekturu charakterizovanou Charlesem Jencksem. Loosův návrh budovy Chicago Tribune z věhlasné architektonické soutěže (1924), se stal téměř hlavní ikonou tohoto hnutí[8]

Práce českých badatelů

Vedle zájmu specialistů na Loosovo dílo z různých zemí, zejména z Rakouska, Italie, Holandska Izraele a USA je třeba připomenout mimořádnou objevnost práce v exilu usazené historičky umění Věry Běhalové, za kterou stojí pionýrská práce o vile Karma a Vladimíra Šlapety s jeho útlým, ale převratným katalogem z 80. let.


Stavby a realizace

  • Salon Ebenstein Vídeň Kohlmarkt 1897
  • Café Museum ve Vídni, 1899
  • Heroldův dům na Jiráskově ulici v Brně 1900
  • Vila Karma Montreux 1904
  • Krejčovský salon KNIZE, Vídeň Graben 1910
  • Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni, 1910
  • Manzovo knihkupectví ve Vídni
  • American Bar (také Kärtner Bar) ve Vídni
  • obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, 1911
  • Haus Scheu ve Vídni, 1913
  • Cukerní rafinerie a v Hrušovanech u Brna, 1916
  • Vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, 1914 -1916
  • Dům a studio Tristana Tzary v Paříži, 1926
  • Vila Moler, Vídeň
  • Müllerova vila v Praze, 1930
  • Dům v kolonii Werkbundsiedlung Hietzing 1932
  • Brumelův dům v Plzni

  • Řada bytových interiérů v Plzni
    • byt v Bendově ul. 10 (1930-1931), movitá kulturní památka
    • Klatovská tř. 12 (1929)
    • Klatovská tř. 140 (1930)
    • Klatovská tř. 19 (1931-1932)
    • byt v Husově ul. 20 (1931-1932)
    • byt v Škrétově ul. 24 (pravděpodobně realizováno některým ze žáků až po smrti A. Loose)
    • přestavba domu v Husově ul. 58 (1928-1929)
    • Weinerův byt na nám. Republiky 22 (1931)
  • Náchod -Kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp. 154 -161 (Evidovaná památka číslo 4780)

Žáci a spolupracovníci

  • Felix Augenfeld
  • Otto Bauer
  • Josef Berger
  • Hans Blumenfeld
  • Hugo Ehrlich
  • Leopold Ehrmann
  • Paul Engelmann
  • Peter Feile
  • Guiseppe De Finetti
  • Leopold Fischer
  • Ernst Ludwig Freud
  • Jacques Groag
  • Gabriel Guevrekian
  • Alfons Hetmanek
  • Franz Kaym
  • Norbert Krieger
  • Heinrich Kulka
  • Karel Lhota
  • Walter Loos
  • Zlatko Neumann
  • Richard Neutra
  • Franz Schacherl
  • Rudolf Michael Schindler
  • Franz Schuster
  • Margarete Schütte-Lihotzky
  • Kurt Unger
  • Helmut Wagner-Freisheim
  • Rudolf Wels
  • Hans Welz[9]

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Reference

  1. SARNITZ, August. Loos. Kolín: Taschen, 2004. ISBN 80-7209-613-3. Kapitola Život a dílo, s. 90. 
  2. [Le Corbusier. Hommage
    à Adolf Loos]. Paris 1931
  3. Černoušková D.,Chatrný J. (eds.). Brněnské stopy Adolfa Loose. Brno MMB 2010 ISBN 978-80-86549-08-8
  4. Zempliner Artur. Encyklopedie významných osobností ve víru židovského osudu. Praha Lederer a Zempliner 2000 ISBN 80-238-5971-4
  5. In: Bohumil Markalous:Ornament a zločin. Praha Ars 1929 str. 139
  6. Adolf Loos: Ornament und Verbrechen. Fremden-Blatt Wien 22.10. 1910
  7. Dle osobních sdělení JS - autorovi editace v roce 1981 Grunt a 1982 Rozehnal
  8. Charles Jencks: The Language of Post-modern Architecture. New York 1977
  9. Stefan Voglhofer: Adolf Loos : Bauschule - Schüler - Mitarbeiter, 2008, dostupné online

Literatura

  • SARNITZ, August. Loos. Kolín : Taschen, 2004. ISBN 80-7209-613-3.
  • TEIGE, Karel. Adolf Loos šedesátníkem. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 6, čís. 13-14, s. 151. Dostupné online. 
  • ŠLAPETA Vladimír. Adolf Loos a česká architektura. Louny 1984
  • SCHACHEL Roland, RUCKCHCIO Burkhart. Adolf Loos. Wien 1981
  • KULKA Heinrich. Adolf Loos. Vídeň Anton Schroll 1931
  • BEHALOVA Vera. Heinrich Kulka Forschung. Bauforum 43/1974
  • BEHALOVA Vera. Die Wohnungen von Adolf Loos in Pilsen in: Adolf Loos 1870-1933 . Berlin Akademie de Künste 1983. s. 78-91
  • SAPÁK Jan. Adolf Loos in. Adolf Loos and the reconstruction of Villa Müller. Praha Archis 2001. s. 42-66
  • SAPÁK Jan. K hypotetické rekonstrukci Loosovi vily v Hrušovanech u Brna in. Architektura ČR 8/1982 s. 369-371 .
  • KUBINSZKY Mihály. Adolf Loos. Budapest Akadémiai Kiádo 1970, Berlin 1971
  • KURRENT Friedrich. Adolf Loos als Kostrukteur. Wien 1990 in. Architektura ČR
  • Kolektiv - SCHACHEL L.Roland a další. Adolf Loos (velký výstavní katalog). Wien, Albertina 1990
  • LOOS Adolf (Markalous Bohumil eds.). Řeči do prázdna. Praha Orbis 1929


Související články

Externí odkazy