Letiště Václava Havla Praha

Šablona:Infobox Letiště Šablona:Infobox Letiště/RWY Šablona:Infobox Letiště/RWY Šablona:Infobox Letiště/RWY |- |colspan=2 | ^† uzavřena pro vzlety a přistání Šablona:Infobox Letiště/Konec

Logo letiště

Terminál Jih - původní řídicí věž z roku 1937

Mezinárodní Letiště Praha - Ruzyně (IATA: PRG, ICAO: LKPR) je mezinárodní veřejné civilní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6. Jedná se o největší letiště v Česku, v roce 2008 odbavilo 12,63 milionů cestujících. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz.

V čele Letiště Praha, a. s., stojí tříčlenné představenstvo, jehož předsedou je Jiří Pos.

Historie

Mezinárodní letiště Ruzyně - Terminál T1

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933–1937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem (dnes terminál Jih 1) byla na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži oceněna zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan.

Soubor:PRGint.jpg

Terminál T2 (otevřený v roce 2006) v zimě

Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.

Odletová hala Terminálu Sever 1 otevřená v roce 1997

Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 1947–1956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.

V letech 1960–1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. Byla vybudována nová odbavovací budova (podle návrhu arch. Karla Filsaka a Karla Bubeníčka), sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice).

V letech 1989–1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy a také vzletových a přistávacích drah. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál „Sever 2“, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s. r. o.

V jižní části letiště byl v roce 1997 otevřen nový terminál „Jih 2“.

Charakter letiště

Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku

Letiště je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah, z nichž jedna (04/22 délka 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel (jako např. Antonov An-225). Hlavní VPD je 06/24 (směr 064/244°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 13/31 (směr 126/306°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 31 vybavená systémem ILS. Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.

Terminály

Letiště obsahuje čtyři terminály

Nové letiště je označováno jako Terminál Sever.

Soubor:PRG terminal T2.jpg

Výhled z terminálu T2 směrem na Prahu

• Terminál T1 slouží letům mimo schengenský prostor

• Terminál T2 se využívá pro lety v schengenském prostoru

U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2.

Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih

• Terminál T3 obsluhuje soukromé a charterové lety

• Terminál T4 slouží VIP letům a státním návštěvám a slouží hlavně pro VIP lety (Apron South), leteckou taxislužbu (Apron Aviation Service) a lety všeobecného letectví (Apron GA před hangárem C).

Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen a 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn terminál T2 (Sever 2). Počet nástupních mostů se zvýšil ze 17 na 27. Kapacita letiště se tak (co do počtu odbavených pasažérů) zvětšila o 30 %. Nová visutá estakáda mezi terminály Sever 1 a Sever 2 ulehčuje automobilové dopravě. Terminál Sever 2 byl plně zpřístupněn v lednu 2006. Investice do nového terminálu dosahují výše 9 miliard Kč.

Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 13/31.

Ruzyňské letiště se objevilo v několika filmech. Patří mezi ně i Casino Royale, ve kterém Ruzyně představuje společně s Airbusem A340-600 společnosti Virgin Atlantic mezinárodní letiště Miami).

Aerolinie a destinace

Pravidelné linky

Letecká společnost	Destinace	Terminál
Aer Lingus	Dublin	1
Aeroflot	Moskva-Šeremetěvo	1
Aerosvit Airlines	Kyjev-Boryspil	1
Air France	Paříž-CDG	2
Air Company Yakutia	Krasnodar	1
Air Malta	Sezónně: Malta	2
Air One	Milán-Malpensa (začíná 19. září), Pisa (začíná 12. září)	2
Austria Airlines	Vídeň	2
Azerbaijan Airlines	Baku	1
Belavia	Minsk	1
Bmibaby	Birmingham (končí 24. března), East Midlands (končí 24. března)</small	1
British Airways	Londýn-Heathrow	1
Brussels Airlines	Brusel-Zaventem	2
Central Connect Airlines	Ostrava, Poznaň	2
Cimber Sterling	Kodaň-Kastrup	2
City Airlines	Göteborg-Landvetter	2
České aerolinie	Abu Dhabi, Almaty, Baku, Bejrút, Bukurešť-Otopeni, Doněck, Jekatěrinburg, Jerevan, Kyjev-Boryspol, Larnaka, Lvov, Minsk, Moskva-Šeremetěvo, Oděsa, Petrohrad-Pulkovo, Rostov na Donu, Samara, Skopje, Sofie, Taškent, Tbilisi, Tel Aviv, Záhřeb Sezónně: Burgas	1
České aerolinie	Amsterdam, Atény, Barcelona, ​​Berlín-Tegel, Brusel-Zaventem, Budapešť, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk, Hannover, Helsinki-Vantaa, Kodaň-Kastrup, Košice, Krakov, Lublaň, Madrid, Milán-Malpensa, Oslo-Gardermoen, Ostrava, Paříž-CDG, Poprad-Tatry, Riga, Řím-Fiumicino, Stockholm-Arlanda, Štrasburk, Stuttgart, Tallinn, Vilnius, Varšava, Sezónně: Marseille, Benátky-Marco Polo, Lucemburk	2
Delta Air Lines	New York-JFK	1
Donavia	Rostov na Donu	1
EasyJet	Amsterdam, Bristol, Londýn-Gatwick, Londýn-Stansted, Lyon, Milán-Malpensa, Paříž-Charles de Gaulle	1
EasyJet	Amsterdam, Lyon, Milán-Malpensa, Paříž-CDG	2 Etihad Airways Abu Dhabi
El Al	Tel Aviv	1
Emirates	Dubaj	1
Finnair	Helsinki-Vantaa	2
Germanwings	Kolín nad Rýnem	2
Iberia	Madrid	2
OLT Jetair	Gdaňsk	2
Jamal Airlines	Ťumeň	1
Jet2.com	Edinburgh, Leeds / Bradford, Manchester, Newcastle	1
KLM	Amsterdam	2
Korean Air	Soul-Incheon	1
LOT Polish Airlines	Varšava	2
Lufthansa	Frankfurt nad Mohanem	2
Lufthansa CityLine	Düsseldorf, Mnichov	2
SAS	Stockholm-Arlanda	2
MALÉV Hungarian Airlines	Budapešť	2
Norwegian Air Shuttle	Kodaň-Kastrup, Oslo-Gardermoen, Stockholm-Arlanda	2
Polet Airlines	Voroněž	1
Rossija	Petrohrad-Pulkovo	1
S7 Airlines	Novosibirsk	1
Smart Wings	Antalya, Dubaj, Larnaka, Split, Tel Aviv	1
Smart Wings	Barcelona, Bilbao, Malaga, Nice, Paříž-Charles de Gaulle, Řím-Fiumicino, Valencie	2
Swiss International Air Lines	Curych, Basilej, Ženeva	2
Travel Service	Bangkog, Cancun, Fuertenventura, Hurghada, Istanbul-Sabiha Gocken, Lanzarote, Las Palmas, Marsa Allam, Mombassa, Paříž-Charles de Gaulle, Porlamar, Punta Cana, Sal, Sharm EL Sheik, Taba, Tenerife, Varadero, Zanzibar	1,2
TAP Portugal	Lisabon-Portela Sezónně: Budapešť	2
Tatarstan Airlines	Kazaň, Perm	1
Transavia.com	Rotterdam	T
Turkish Airlines	Istanbul-Atatürk	1
Ural Airlines	Jekatěrinburg	1
Vueling	Barcelona	2
Wind Jet	Rimini	2
Wizz Air	Londýn-Luton Sezónně: Burgas (začíná 14. června)	1
Wizz Air	Barcelona, Bari, Brusel-Charleroi, Benátky-Treviso, Benátky-Marco Polo, Eindhoven, Madrid, Milán-Bergamo, Neapol, Řím-Fiumicino	2

Charterové linky

Letecká společnost	Destinace	Terminál
Air Cairo	Sezónně: Hurghada	3
Air Koryo	Sezónně: Pchjongjang-Sunan	1
Bulgaria Air	Sezónně: Burgas	3
Czech Connect Airlines	Antalya, Burgas, Korfu, Chania, Kavala, Preveza, Soluň, Tel Aviv, Zakyntos	3
České aerolinie	Ancona, Antalya, Bari, Bodrum, Bordeaux-Mérignac, Braunschweig, Cagliari-Elmas, Cancún, Catania, Cork, Chania, Dubaj, Džidda, Faro, Fortaleza, Fort Lauderdale-Hollywood, Kós, Kozhikode, Lanzarote, Las Palmas de Gran Canaria, La Romana, Malta, Palermo, Punta Cana, Podgorica-Golubovci, Porlamar, Sal, Salzburg, Samos, San Andrés, Santiago de Compostella, Santorini, Sevilla, Šarm aš-Šajch, Taba, Toulouse, Valencie, Varadero	1, 2, 3
Di Air	Podgorica-Golubovci, Tivat	3
Grossman Jet Service	Londýn-Biggin Hill, Phnompenh	4
HOLIDAYS Czech Airlines	Iraklio, Kefalonia, Korfu, Lesbos, Monastir, Mytiléna, Palma de Mallorca, Preveza, Reggio di Calabria, Rhodos, Zakynthos	1, 2, 3
Enter Air	Sezónně: Pafos	3
Freebird Airlines	Sezónně: Antalya	3
Hi Fly	Fukuoka, Sapporo Sezónně: Tokio-Narita	1, 3
ItAli Airlines	Catania Sezónně: Palermo	3
Montenegro Airlines	Podgorica-Golubovci	1
Onur Air	Sezónně: Antalya	3
Sky Airlines	Sezónně: Antalya	3
Tailwind Airlines	Sezónně: Antalya	3

Cargo linky

Letecká společnost	Destinace	Terminál
Air Contractors	Paříž-CDG	Cargo 1
China Airlines Cargo	Abu Dhabí, Amsterdam, Bangkok-Suvarnabhumi, Lucemburk, Taipei-Taoyuan	Cargo 1
Czech Airlines Cargo	Berlín-Tegel, Bělehrad, Bratislava, Brno, Brusel-Zaventem, Budapešť, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Frankfurt-Hahn, Košice, Krakov, Linec, Londýn-Heathrow, Lublaň, Mnichov, Moskva-Šeremetěvo, New York-JFK, Ostrava, Riga, Skopje, Tallinn, Varšava, Vilnius, Vídeň, Vratislav, Záhřeb	CARGO ČSA
Farnair Switzerland	Kolín / Bonn, Záhřeb	Cargo 2
Genex	Minsk	Cargo 2
TNT Airways	Brno, Katowice, Lutych	Cargo 1
Yangtze River Express	Lucemburk, Šanghaj, Tianjin,	Cargo 1

Hluk z letiště

Odbavovací hala nového terminálu Sever 2

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s. p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

Soubor:PRG-A310.jpg

Airbus A310-300 společnosti České aerolinie na ruzyňském letišti

Paralelní dráha

Odletová hala Terminálu Sever 2 otevřená v roce 2006

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24, očekávané datum uvedení do provozu je rok 2014. 27. 10. 2011 získal projekt souhlasné stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, žádost byla podána 1. 9. 2005 a bylo k ní přes 3600 vyjádření). Součástí je ale 71 podmínek, mj. úplné zastavení leteckého provozu od 24:00 do 5:29 hodin.

Soubor:SkyteamDL767.jpg

Boeing 767-300 společnosti Delta Airlines v barvách SkyTeam přistává v Praze z New Yorku

Současná dráha 06/24 je hlavní dráhou letiště a odehrává se na ní více než 80 % provozu letiště. Vedlejší dráha 13/31 smí být pro provoz využita pouze v případě, kdy není z technických či meteorologických důvodů možné používat dráhu 06/24. To znamená, že ačkoli má letiště Praha-Ruzyně dráhy dvě, používá se vždy pouze jedna. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku co se týká intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 – 50 pohybů v závislosti na poměru vzletů a přistání). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště a je v současnosti přetížen.

Řešením problému je výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L. Ta bude umístěna 1525 metrů jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R, Nová dráha se bude nacházet v prostoru původní dráhy letiště 04/22, která bude zrušena. Nové dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech (ILS CAT IIIB umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země).^[zdroj?] Investice na novou paralelní dráhu bude 5–7 miliard korun.^[zdroj?]

Nezákonnosti v rozhodování a odpor občanů

Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice. Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu. Byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Na základě stížnosti Miloše Bělohradského rozhodl ústavní soud dne 25.3.2009, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl „příliš formalisticky“ a „takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný“. Verdikt soudu však nemá na projekt dráhy bezprostřední vliv.

Doprava z letiště do centra

Nová řídící věž

Současná situace umožňuje cestujícímu při cestě z letiště následující možnosti:

• Využít služeb pražské MHD
  • Autobusem č. 119 na konečnou metra A Dejvická a odtud metrem do centra; celková doba jízdy dle jízdního řádu na Václavské náměstí cca 30 minut
  • Autobusem č. 100 na konečnou metra B Zličín a odtud metrem do centra; celková doba jízdy dle jízdního řádu na Václavské náměstí 35 minut
  • V noci autobusem č. 510 projíždějícím kolem centra Prahy s možností přestupu na noční tramvajové linky; celková doba jízdy dle jízdního řádu na Václavské náměstí 50 minut
  • Na letišti končí i několik dalších autobusových linek, které však nemají pro spojení s centrem Prahy praktický význam.

• Použít soukromou autobusovou dopravou různých společností provozující „letištní autobusy“ (provozují např. České aerolinie, Student Agency apod.) Doba jízdy je srovnatelná s MHD. Autobusy navazují na další linky týchž společností (zejména spoje do Brna).

• Použít autobusový spoj Airport Express (AE) [1] provozovaný DPP ve spolupráci s Českými drahami do stanice Praha Hlavní nádraží. Tento spoj je možné využít s jízdenkou ČD vystavenou odkudkoliv do stanice "Praha-letiště (NAD)" nebo s mezinárodní jízdenkou do stanice "Praha Airport". Doba jízdy je 50 minut a interval 30 minut.

• Je možné využít také vozidel taxislužby.

Protože uvedené způsoby dopravy jsou časově náročné a málo kapacitní, zvažuje se výstavba nových dopravních spojení s centrem Prahy, popř. dalšími městy ČR. V současné době je skloňováno především prodloužení metra A, přičemž nejčastěji zmiňovaná varianta přes Motol má náklady na vybudování 38 mld. Kč a pravděpodobný termín dokončení ne dříve než v roce 2016. Další možností je částečné prodloužení metra ve směru Evropské třídy a jeho pokračování nadzemní dopravou, nebo modernizace buštěhradské dráhy Praha - Kladno a její převedení přímo přes letiště. Posledně uvedená varianta, zvaná lidově výstavba rychlodráhy, se setkává s velkým odporem některých obyvatel a zejména politických představitelů Prahy 6, především z důvodů potenciálního zdroje hluku. Rychlodráha by každopádně zkrátila cestu na letiště na cca 20–25 minut s možností nasadit vysoce kapacitní soupravy.

Poslední skloňovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha – Plzeň (– Norimberk) a Praha – Ústí nad Labem (– Berlín). Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020.

Plánovaná privatizace

Švýcarská federální prokuratura požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura má zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba má spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.

Název letiště

Ronalda Regana

V únoru 2011, při příležitosti oslav 100. výročí narození 40. amerického prezidenta Ronalda Reagana, napsala skupinka aktivistů ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi otevřený dopis, v němž žádali, aby bylo letiště pojmenováno po tomto americkém prezidentovi, který se zasloužil o pád železné opony a totalitních režimů ve východním bloku. Za návrhem stála společnost Opona.

Václava Havla

Po úmrtí Václava Havla, 19. prosince 2011, vydal Fero Fenič prohlášení s výzvou přejmenovat letiště Praha-Ruzyně v Praze-Ruzyni na letiště Václava Havla. Název Ruzyně podle Feniče připomíná spíše známou pražskou věznici. Podle Feniče by se nejednalo o přejmenování, ale o pojmenování letiště, protože v názvu "Letiště Praha" podle něj není žádné jméno. Jako vzory uvedl mimo jiných i letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku a Charlese de Gaulla v Paříži.

Reklamní a marketingová agentura Graffitti Networks, s. r. o. pro prezentaci a podporu návrhu zřídila webovou stránku na doméně www.letiste-vaclava-havla.cz a www.letistevaclavahavla.cz. O výzvě opakovaně referovala významná média, podepsali ji například Jiří Bartoška, Jaroslav Brabec, Tereza Brdečková, Martin Bursík, Věra Čáslavská, David Černý. Do 29. prosince 2011, za 10 dní, se pod internetovou peticí objevilo asi 70 tisíc podpisů.

V sobotu 25. prosince 2011 se na internetu objevila též anonymní (?) petice proti přejmenování letiště na doméně www.petice24.com/proti_prejmenovani_letiste_ruzyne_na_letiste_v_havla. Parlamentní listy její autorství nejprve v pondělí 27. prosince přiřkly miliardáři Petru Kellnerovi, jehož podnik však vzápětí oznámil, že akcionář PPF Petr Kellner nemá s peticí nic společného a text prohlášení žádným způsobem nepodporuje. Zároveň vyjádřil podezření, že nejde-li o náhodnou shodu jmen, může se jednat o podvrh či provokaci, které hrubým způsobem zasahuje do práv akcionáře PPF Petra Kellnera. Do 29. prosince 2011, za 4 dny, se pod ní objevilo asi 7 tisíc podpisů. Na konci článku Britských listů Na prahu autoritativního režimu z 13. ledna 2012, její autor Petr Kellner odkázal na petici, v tu dobu s něco přes 19 tisíci podpisů. V tu dobu stránky petice uváděly k autorovi:

Autor petice: narozen 1956, nebyl členem pionýra SSM, KSČ, ani jiné politické strany, nebyl v disentu, je odpůrcem všech totalitních systému, pravicových i levicových.
Od roku 1985 do současnosti vykonává svobodné povolání, výtvarník malíř.
Petr Kellner

Pochyby k přejmenování letiště vyjádřil v tentýž den jako Kellner - 27. prosince 2011 - bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel, podle nějž letiště je příliš komerční subjekt a navíc Havel létání bytostně nesnášel. Navrhl, aby byla po Havlovi pojmenována spíše instituce, která by mohla nést Havlův duchovní odkaz - divadlo, knihovna, univerzita, koncertní sál.

23. prosince 2011 si státní akciová společnost Letiště Praha zaregistrovala u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochrannou známku ve znění "Vaclav Havel Prague International Airport".

Související články

• Seznam letišť v Česku
• Seznam leteckých zkratek
• Letiště Praha-Kbely
• Letecký provoz
• EUROCONTROL
• Česká správa letišť
• Správa letiště Praha
• Koncová řízená oblast
• Vzdušný prostor
• Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Václava Havla Praha na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Ruzyně International Airport
    • Wikidata: Prague Ruzyně Airport

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Letiště Václava Havla Praha

• www.prg.aero – Oficiální stránky
• www.slot-czech.cz – Koordinátor letiště
• ŘLP Praha-Ruzyně
• Zprávy o Ruzyni na serveru Planes.cz
  • Očekávané přílety na letiště Ruzyně na serveru Planes.cz
• LKPR spot INFO – Informace pro spottery

Portály: Letectví | Praha