Afekt: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 7916234 uživatele 193.179.76.114 (diskuse) zrušena - vandal
Řádek 5: Řádek 5:
[[Platón]] rozlišuje čtyři kategorie afektů, "hnutí mysli" či "vášní": rozkoš, bolest, žádost a strach. Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je jich sedm: žádost, hněv, strach, odvaha, radost, láska, nenávist, stesk, žárlivost a soucit.<ref>Kirchner, ''Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe''. 1907 - heslo Pathos </ref> Podle [[René Descartes|Descarta]], ''Les passions de l´ame'' ([[1649]]) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv.
[[Platón]] rozlišuje čtyři kategorie afektů, "hnutí mysli" či "vášní": rozkoš, bolest, žádost a strach. Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je jich sedm: žádost, hněv, strach, odvaha, radost, láska, nenávist, stesk, žárlivost a soucit.<ref>Kirchner, ''Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe''. 1907 - heslo Pathos </ref> Podle [[René Descartes|Descarta]], ''Les passions de l´ame'' ([[1649]]) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv.


HAJEK SMRDI A PACHNE JAKO KULO A CHCE VYLIZAT RAdCE PEKAC
== Odvozená slova ==
'''Afektivní''' znamená citový, týkající se citů, například [[afektivní poruchy]].
'''Afektivní''' znamená citový, týkající se citů, například [[afektivní poruchy]].



Verze z 16. 1. 2012, 13:00

Soubor:Maori Rugbyplayer tatooed.jpg
Tvář v afektu (Maori)

Afekt (z latiny affectus) je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému (radost, žal, vztek, hnus, stud), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázen změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příjemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzivních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu).

Historie

Platón rozlišuje čtyři kategorie afektů, "hnutí mysli" či "vášní": rozkoš, bolest, žádost a strach. Podle Aristotela je jich sedm: žádost, hněv, strach, odvaha, radost, láska, nenávist, stesk, žárlivost a soucit.[1] Podle Descarta, Les passions de l´ame (1649) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv.

HAJEK SMRDI A PACHNE JAKO KULO A CHCE VYLIZAT RAdCE PEKAC Afektivní znamená citový, týkající se citů, například afektivní poruchy.

Afektivita znamená citovost, emotivní stránku člověka.

Afektovaný označuje jednání nebo člověka, který vědomě zdůrazňuje afektivitu, přehnanou a nevěrohodnou citovost.

Afikovat znamená citově oslovit, pohnout.

Odkazy

Reference

  1. Kirchner, Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe. 1907 - heslo Pathos

Související články

Literatura

  • J. Borossa, Témata psychoanalýzy 1: Nevědomí, afekty a emoce, úzkost, fantazie, hysterie. Praha: Portál, 2002 - 183 s. ISBN 80-7178-609-8