Rudý teror: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Rudý teror''' byla v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětském Rusku]] kampaň masového [[vězení|uvězňování]] a [[poprava|poprav]] vedená vládou [[bolševik]]ů. Podle [[sovětská historiografie|sovětské historiografie]] Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 [[Jakov Sverdlov]], ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho [[historik]]ů, počínaje [[Sergej Melgunov|Sergejem Melgunovem]], však tento pojem používá pro celé období [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]], tedy 1918-22<ref name="Melgunov">[[Sergei Melgunov|Sergei Petrovich Melgunov]], ''The Red Terror in Russia'', Hyperion Pr (1975), ISBN 0-88355-187-X See also: [http://www.paulbogdanor.com/left/soviet/redterror.pdf The Record of the Red Terror]</ref><ref name="Black">Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panné, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, [[Stéphane Courtois]], ''The [[Black Book of Communism]]: Crimes, Terror, Repression'', [[Harvard University Press]], 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7 </ref>. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií [[Čeka]]<ref name="Radzinsky"> [[Edvard Radzinsky]] ''[[Stalin]]: The First In-depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives'', Anchor, (1997) ISBN 0-385-47954-9, pages 152-155</ref>, společně s elementy bolševické vojenské tajné služby [[GRU]]<ref name="Suvorov, Viktor 1984">Suvorov, Viktor, ''Inside Soviet Military Intelligence'', New York: Macmillan (1984)</ref>.
'''Rudý teror''' byla v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětském Rusku]] kampaň masového [[vězení|uvězňování]] a [[poprava|poprav]] vedená vládou [[bolševik]]ů. Podle [[sovětská historiografie|sovětské historiografie]] Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 [[Jakov Sverdlov]], ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho [[historik]]ů, počínaje [[Sergej Melgunov|Sergejem Melgunovem]], však tento pojem používá pro celé období [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]], tedy 1918-22<ref name="Melgunov">[[Sergei Melgunov|Sergei Petrovich Melgunov]], ''The Red Terror in Russia'', Hyperion Pr (1975), ISBN 0-88355-187-X See also: [http://www.paulbogdanor.com/left/soviet/redterror.pdf The Record of the Red Terror]</ref><ref name="Black">Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panné, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, [[Stéphane Courtois]], ''The [[Black Book of Communism]]: Crimes, Terror, Repression'', [[Harvard University Press]], 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7 </ref>. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií [[Čeka]]<ref name="Radzinsky"> [[Edvard Radzinsky]] ''[[Stalin]]: The First In-depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives'', Anchor, (1997) ISBN 0-385-47954-9, pages 152-155</ref>, společně s elementy bolševické vojenské tajné služby [[GRU]]<ref name="Suvorov, Viktor 1984">Suvorov, Viktor, ''Inside Soviet Military Intelligence'', New York: Macmillan (1984)</ref>.


Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. říjen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Lenin]]a. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla [[3. září]] zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror.
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. srpen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Lenin]]a. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla [[3. září]] zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror.


Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.{{chybí zdroj}}
Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.{{chybí zdroj}}

Verze z 15. 1. 2012, 21:34

Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků. Podle sovětské historiografie Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 Jakov Sverdlov, ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho historiků, počínaje Sergejem Melgunovem, však tento pojem používá pro celé období Ruské občanské války, tedy 1918-22[1][2]. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií Čeka[3], společně s elementy bolševické vojenské tajné služby GRU[4].

Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus Eserů o převrat, zajmutí vůdce Čeky Felixe Dzeržinského, zavraždění německého velvyslance Wilhelma von Mirbacha, smrt politiků V. Volodarského a Mojseje Urického atd. Poslední kapkou byl 30. srpen 1918, kdy se Eserka Fanny Kaplanová neúspěšně pokusila zabít Lenina. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla 3. září zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror.

Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.[zdroj?]

Reference

  1. ↑ Sergei Petrovich Melgunov, The Red Terror in Russia, Hyperion Pr (1975), ISBN 0-88355-187-X See also: The Record of the Red Terror
  2. ↑ Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panné, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stéphane Courtois, The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression, Harvard University Press, 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7
  3. ↑ Edvard Radzinsky Stalin: The First In-depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives, Anchor, (1997) ISBN 0-385-47954-9, pages 152-155
  4. ↑ Suvorov, Viktor, Inside Soviet Military Intelligence, New York: Macmillan (1984)

Literatura

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - komunismus

Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudý_teror&oldid=7914167“