Mykény: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 23: Řádek 23:
== Mykénské hrobky ==
== Mykénské hrobky ==
Než začali Mykéňané stavět pevnosti a města, pochovávali své vůdce do propracovaných hrobek ve tvaru úlu.
Než začali Mykéňané stavět pevnosti a města, pochovávali své vůdce do propracovaných hrobek ve tvaru úlu.
Stavěli je z velkých kamenných kurevsky težkějch kvádrů, které skládali tak, aby vznikla rozlehlá kupole.
Stavěli je z velkých kvádrů, které skládali tak, aby vznikla rozlehlá kupole.
Jedna hrobka v Mykénách, Átreova pokladnice, měla téměř 6 m vysoký vchod, otvírající se do komnaty vysoké 13 m a široké 14 m.
Jedna hrobka v Mykénách, Átreova pokladnice, měla téměř 6 m vysoký vchod, otvírající se do komnaty vysoké 13 m a široké 14 m.
Kdysi byla obložena bronzovými deskami.
Kdysi byla obložena bronzovými deskami.
Řádek 39: Řádek 39:


== Historie ==
== Historie ==
Řekové nebyli původní obyvatelé Řecka (byli to zřejmě gejové). Přišli sem kolem roku 2000 př.n.l. ze severu, postupně splynuli s původním obyvatelstvem (kmeny [[Achájové|Achájů]]). Mykénskou společnost tvořili hlavně lovci a válečníci. Nedostatek surovin je nutil k dálkovým obchodům. Vyváželi: umělecké výrobky, olivový olej. Dováželi: kovy. Paláce byly správními středisky. Opevnění bylo vybudováno z velkých mohutných kamenných kvádrů “[[kyklop]]ských“ (podle bájného obra s jedním okem). Nejvýznamnější palác v Mykénách byl na poloostrově Peloponés. Nakonec zanikla i tato kultura kvůli nájezdu [[Mořské národy|mořských kmenů]] a dalších řeckých kmenů [[Dórové|Dórů]].
Řekové nebyli původní obyvatelé Řecka. Přišli sem kolem roku 2000 př.n.l. ze severu, postupně splynuli s původním obyvatelstvem (kmeny [[Achájové|Achájů]]). Mykénskou společnost tvořili hlavně lovci a válečníci. Nedostatek surovin je nutil k dálkovým obchodům. Vyváželi: umělecké výrobky, olivový olej. Dováželi: kovy. Paláce byly správními středisky. Opevnění bylo vybudováno z velkých mohutných kamenných kvádrů “[[kyklop]]ských“ (podle bájného obra s jedním okem). Nejvýznamnější palác v Mykénách byl na poloostrově Peloponés. Nakonec zanikla i tato kultura kvůli nájezdu [[Mořské národy|mořských kmenů]] a dalších řeckých kmenů [[Dórové|Dórů]].


{{commonscat|Mycenae}}
{{commonscat|Mycenae}}

Verze z 10. 1. 2012, 12:31

Šablona:Infobox světové dědictví Mykény (řec. Μυκῆναι) jsou archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu. Mykény objevil slavný archeolog Heinrich Schliemann, který se mimochodem postaral i o objevení Tróji. Mykény byly v 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od 16. do 12. století př. n. l. je proto nazýváno obdobím mykénské kultury. Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace, která vznikla po minojské kultuře na Krétě.

Mykéňané (známí také jako Achájci) přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 př. n. l. Mykénskou civilizaci tvořili nejprve vesnice na svazích hor, které obývali lidé hovořící starou formou řečtiny. Kolem roku 1650 př. n. l. přerostly mnohé vesnice v opevněná města s bohatými paláci a s luxusním zbožím, které konkurovalo zboží velmi zručných krétských řemeslníků. Mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států.

Mykénské hrobky

Než začali Mykéňané stavět pevnosti a města, pochovávali své vůdce do propracovaných hrobek ve tvaru úlu. Stavěli je z velkých kvádrů, které skládali tak, aby vznikla rozlehlá kupole. Jedna hrobka v Mykénách, Átreova pokladnice, měla téměř 6 m vysoký vchod, otvírající se do komnaty vysoké 13 m a široké 14 m. Kdysi byla obložena bronzovými deskami. Bohatství těchto hrobek ukazuje, že na královskou rodinu a aristokracii se vynakládalo hodně peněz a úsilí. Král měl až 400 bronzířů a stovky otroků. Zámožní Mykéňané si velmi vážili zlata, které dováželi z Egypta. Zruční řemeslníci zhotovovali zlaté poháry, masky, květy a šperky. Dokonce i jejich meče a brnění byly vykládané zlatem.

Rozmach a úpadek

Kolem roku 1450 př. n. l. Mykény dobyly Krétu a začaly zakládat kolonie okolo Egejského moře a na ostrovech Rhodos a Kypr. Obchodovali v celém Středomoří, především s Féničany, Egyptem, a Itálií. Asi v roce 1200 př. n. l. však Mykény podlehly kočovným nájezdníkům, tzv. mořským národům. Mnoho mykénských obyvatel bylo nuceno odejít do cizích zemí.

Historie

Řekové nebyli původní obyvatelé Řecka. Přišli sem kolem roku 2000 př.n.l. ze severu, postupně splynuli s původním obyvatelstvem (kmeny Achájů). Mykénskou společnost tvořili hlavně lovci a válečníci. Nedostatek surovin je nutil k dálkovým obchodům. Vyváželi: umělecké výrobky, olivový olej. Dováželi: kovy. Paláce byly správními středisky. Opevnění bylo vybudováno z velkých mohutných kamenných kvádrů “kyklopských“ (podle bájného obra s jedním okem). Nejvýznamnější palác v Mykénách byl na poloostrově Peloponés. Nakonec zanikla i tato kultura kvůli nájezdu mořských kmenů a dalších řeckých kmenů Dórů.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mykény na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - historie