Casus belli: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m NATO->Severoatlantická aliance |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám th:เหตุแห่งสงคราม |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
[[sk:Casus belli]] |
[[sk:Casus belli]] |
||
[[sv:Casus belli]] |
[[sv:Casus belli]] |
||
[[th:เหตุแห่งสงคราม]] |
|||
[[tr:Casus belli]] |
[[tr:Casus belli]] |
||
[[uk:Казус беллі]] |
[[uk:Казус беллі]] |
Verze z 9. 1. 2012, 11:19
Casus belli [ka'zus 'bɛlli] je latinský výraz z mezinárodního práva, který označuje incident, událost nebo skutečnost postačující jako důvod k vyhlášení války.
Příklady
- Druhá Pražská defenestrace v roce 1618 byla na počátku třicetileté války.
- Obléhání Fort Sumter vojsky Konfederace byla rozbuškou Americké občanské války
- Úspěšný Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este vedl Rakousko-Uhersko k vyhlášení války Srbsku a počátku první světové války.
- Fingované přepadení vysílačky v Glivici bylo oficiálním důvodem napadení Polska a začátku druhé světové války.
- Uzavření Tiranské úžiny v roce 1967 bylo válečným aktem, který rozpoutal Šestidenní válku mezi Egyptem a Izraelem.
- Pro USA a jejich spojence představovala casus belli k válce v Zálivu irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990.
- Údajný masakr civilistů v kosovské vesnici Račak se stal důvodem pro útok NATO na Jugoslávii v březnu 1999.
- Teroristické útoky 11. září 2001 se staly důvodem k válce proti terorismu.
False flag
- Hlavní článek: False flag
Tzv. False flag operation (operace „falešná vlajka“) se dá označit za takové casus belli, které byly provedeny jednotkami agresora proti vlastním cílům s cílem získat záminku pro napadení protivníka. Rozdíl je tedy v přímém úmyslu válku vyvolat, zatímco v ostatních případech je válka „nechtěným“ následkem. Přepadení vysílačky v Glivici je příkladem zdokumentované operace pod falešnou vlajkou.