Narovnání (trestní právo): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání |
m styl |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Podmínky narovnání == |
== Podmínky narovnání == |
||
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný |
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný<ref>§ 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád</ref> |
||
* se ke spáchání [[Trestný čin|trestného činu]] přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, |
* se ke spáchání [[Trestný čin|trestného činu]] přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, |
||
* poškozenému uhradí způsobenou [[Škoda (právo)|škodu]] nebo odčiní jinou způsobenou újmu, |
* poškozenému uhradí způsobenou [[Škoda (právo)|škodu]] nebo odčiní jinou způsobenou újmu, |
||
Verze z 9. 1. 2012, 02:15
Narovnání je trestněprocesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Narovnání lze uzavřít jen v případě, kdy jde o přečin, musí však být schválen soudem, v přípravném řízení státním zástupcem, k čemuž i při splnění všech zákonných podmínek nemusí dojít. Narovnání je jeden z projevů tzv. restorativní justice.
Podmínky narovnání
Před schválením narovnání jsou obviněný i poškozený vyslechnuti, zda s tímto řešením oba souhlasí a zda dohodu uzavřeli dobrovolně. Schváleno ale může být jen tehdy, když je takový způsob vyřízení věci vzhledem k projednávané trestní věci dostačující a když obviněný[1]
- se ke spáchání trestného činu přizná a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
- poškozenému uhradí způsobenou škodu nebo odčiní jinou způsobenou újmu,
- vydá případné bezdůvodné obohacení a
- složí na účet soudu (státního zastupitelství) přiměřenou peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům (např. charita, školství, věda, kultura, ochrana zvířat, ekologie, náboženství, sport, oběti trestné činnosti apod.).
Reference
- ↑ § 309–312 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád