Diskuse:Velkomoravská říše

Pane Zvánovče, nezlobte se, ale proč děláte takové zbytečné editace, jakou bylo přesunutí obsahu na stránku Velká Morava? Pokud předtím stránka Velká Morava neexistovala, bylo by daleko prospěšnější vytvoření přesměrování na původní stránku, která byla, z pochopitelných důvodů, psána s předpokladem, že ke změně umístění obsahu nebude docházet. A jestliže hrála v tomto Vašem kroku nějakou roli terminologická stránka věci, pak Velkomoravská říše je označení modernější, přesnější a pro encyklopedii tudíž správnější. --Petr Kovář 20:59, 1. 12. 2004 (UTC)

Podle Google má Velkomoravská říše 2 120 výskytů, Velká Morava 69 000. Ale netrvám na tom. Když preferujete říši, klidně přesměrování vyměňte. Potřeboval jsem odkaz Velká Morava a přesměrování mi přišlo jednodušší i vhodnější než psát redirect. -- Vít Zvánovec 21:07, 1. 12. 2004 (UTC)

Dodatek: Κωνσταντίνος Ζ' ο Πορφυρογέννητος (913 – 959) psal o ή μεγάλη Μοραβία, o žádné říši. -- Vít Zvánovec 21:15, 1. 12. 2004 (UTC)

To je samozřejmě pravda, stejně jako to, že sebe a své spoluobčany považoval za Římany, i když my dnes užíváme označení Byzantinci. Abych nemusel na mnoha místech přepisovat článek (který i tak vyžaduje mnohá rozšíření), dovolím si ho přesunout na původní název. Každopádně Vám děkuji za rychlou reakci a vysvětlení. --Petr Kovář 21:36, 1. 12. 2004 (UTC)

Východofranská kronika

Cituji: "Pozn.: Podle nejnovějších výzkumů je ovšem zpráva ve východofranské kronice, odkud o této události víme, psána stylem, který ukazuje, že se nejednalo o spor dvou samostatných knížectví, ale že byl Pribina Mojmírem vlastně odvolán z funkce v knížectví údělném. Vznik Velkomoravského státu je tedy nutno hledat ještě dříve." Bylo by možné nějak zprecizovat zdroj, tedy tu východofranskou kroniku? Jak se to jmenuje, jak je to staré, kde se to vzalo, kde to je? --Luděk 17:46, 21. 6. 2005 (UTC)

No, teď když to čtu, asi by ta věta měla být ještě trochu přepracována (obroušena). Že ta dvě knížectví nebyla plnohodnotnými konkurenty, ale že Nitra patřila do sféry vlivu Mojmírovy državy, ukazuje fakt, že Východofranská říše sice Pribinu s jeho družinou do azylu přijala, ale nijak se v jeho prospěch neangažovala. Východofranskou kronikou jsem myslel tu, ve které je ona zmínka o Pribinově vypuzení (Záznamy o pasovských biskupech (?)). Bohužel nemohu dát odkaz na přímo vědeckou práci - na http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/44643 je přepis populárně-vědecké diskuse historiků a archeologů (Dušan Třeštík, Luděk Galuška, Zdeněk Klanica, Naďa Profantová...), tuto tezi posledně jmenovaná přednesla a nikdo se proti ní nepostavil.

A když už mluvíme o zajímavých tezích, na http://www.znojemskarotunda.com/ je prezentována hypotéza, že by první známý český kníže Bořivoj mohl být původně velkomoravský velmož, dosazený jako zástupce centrální vlády. Hypotézu se snaží podpořit malbami ve znojemské rotundě (resp. jednou alternativou jejich významu). Bohužel není autor úplně nestranný.

Odpoved Ludkovi: -Ano, aj na Slovensku je dnes vseobecne prijimana teoria, ze Nitra bola pocas svojej existenice ako knizactva tzv. udelnim kniezactvom, kde sidlil mladsi clen dynastie (Vid. za Rastislava Svatopluk, za Mojimira II. jeho ml. brat Svatopluk II., za Arpadovcov mladsi clenovia arpadovskej dynastie (do zac. 12. stor.). -Existuje aj teoria o kontinuite vladnuceho rodu od cias Sama (ako znak legitimity). To znamena, ze aj ak by neboli priamymi potomkami, legitimitu ziskali svatbou s niektorym z jeho potomkov. -Pozor - uz z cias Velkej Moravy mame doklady o odlisnosti obyvatelstva - pravdepodobne "folklorne" rozlisenie (narecie, odev, tradicia, a pod.) - doklady v zemipisnych nazvoch "Moravany" a "Moravce" pre miesta, kde sa usidlila vrstva "Moravanov" - vojenskej druziny velmozu, pochadzajuca z Moravy. - Na zaver zdroj: niet ineho zdroja ako De Conversio Bagoarorum et Corantanorum (O obrateni Bavorov a Korutancov), rok 871.

S pozdravom /Arxi (SK)

Seminární práce

Ahoj, zdravím všechny, mám za úkol napsat seminární práci na téma Období Velké moravy,památky Velké moravy, románský sloh... jestli někdo máte nějaké podklady,budu vám velice vděčná.Piště prosím na email: Lenulka04@seznam.cz.

Milá tazatelko, nejlépe bude, když se se občas podíváte, nanajdete-li něco nového. Možné to je, takové dotazy, jako byl Váš, mnohdy vyprovokují nějakého kolegu či kolegyni něco napsat... Mnoho úspěchů s Vaší prací, -jkb- ✉ 15:21, 26. 9. 2005 (UTC)

?

Zdravim, mna by len zaujimalo kde je Svätopluk pochovany, ked sa skumali jeho ostatky...: "Podle antropologických výzkumů ostatků sdílel s moravským knížetem (to je moderní označení, ve své době byl západními letopisci nazýván rex, král) Svatoplukem stejnou krevní skupinu a ojedinělou anomálii zvukovodu." Zatial som sa s tym nikde nestretol... Boris

Hrob Svätopluka

Podľa mne blízkych a sympatických teórií je ho možné hľadať v Sadoch pri Uherskom Hradišti. Jedná sa o hrob 12/59. Bližšie stránky www.moraviamagna.cz/hroby/index.htm

Diky, no je to len teoria, tu o tom pisu ako o fakte, myslim si, ze to by sa nemalo v encyklopedii stavat...

Navrhoval bych přepsat knížete Svatopluka na krále. Jeho korunování je všeobecně známá věc (v části o Bořivoji je takto i nazván). Sic osobně si myslím, že králem by se dali nazvat i předchozí panovníci (Rostislav, Mojmír) vzhledem k rozsahu země, členění hierarchie král-kníže-atd., kdy nad sebou neměli už žádného panovníka. Nebo třeba přítomnost avarského kaganátu (ekvivalent království), předcházející Velkomoravské říši. Jako panovník tak velkého území bych se knížetem určitě nenazval :-) Toť ale čistě můj názor, bez přání toto vkládat do článku. Je to doba dosti vzdálená a tím nepodložená. Přesto v historii Čech je zmínka o českých legendách (praotec Čech, Krok), které "snad" navazují na české dějiny. Zmínka o Sámových potomcích, jako o možných potomcích velkomoravských vládců (králů, knížat - to je už druhořadé) by nebyla na škodu, viz http://www.moraviamagna.cz/kroniky/index.htm Každopádně pohledám tyto zdroje i jinde a vložím je zde do diskuze k prozkoumání. Tatarchan 11:22, 1. 4. 2008 (UTC)

Hlavne nesmesovat ruznou nadseneckou pseudohistorii a seriozni vyklad pramenu. Clanek uz zacina zabredavat do prvni z techto vareiant... Dogbert 18:29, 1. 4. 2008 (UTC)

Po rodičích jsem řezaný Rusín a Šlonzak, takže snad budu objektivní ;-) Mám doma knihu Lubomíra E. Havlíka: Kronika o Velké Moravě (Nakladatelství Jota, Brno 1992). Z tou vlastně pracuje i webovka http://www.moraviamagna.cz/kroniky/index.htm. Hlavní ale bude najít, pokud možno, ty prameny, na které se kniha odkazuje. Tatarchan 07:36, 2. 4. 2008 (UTC)

K problematike hrobu Svätopluka, len pridávam jeden variant podla ktoreho Svätopluk tesne pred smrtou sa stal mníchom na hore Zobor v Nitre, kde nakoniec aj skonal. Je to však legenda/povesť od Kozmu, takže aj s týmto prameňom sa musí narabat velmi opatrne, keďže Kosmas napísal tuto svoju teoriu v pomerne velkom odstupe času od smrti Svätopluka. Avšak na druhej strane vraj čerpal z rečí miestneho ľudu, počas cesty z Moravy do Ostrihomu ked prechadzal cez JZ slovensko.

Poněkud pozdě, ale přece k diskusi o Velkomoravské říši: Pokud se týká názoru, že královský titul mohl mít už Mojmír, to sice vyloučeno není, mohla by tomu napovídat situace, že Pribina byl z Nitry "vypuzen". Mohlo by to znamenat, že byl sesazen z místa údělného knížete a vyhnán (o čemž by mohl svědčit údaj o "jakémsi Pribinovi, králkovi či knížeti (regulus) Moravanů"), nikoliv poražen jako nezávislý kníže. Doloženo jsem to však nikde nenašel. O králi se dá mluvit až v souvislosti s Rostislavem, a to ještě až v době, kdy získal politickou a církevní nezávislost na franské říši v souvislosti s vytvořením nezávislé církrvní organizace, organizované slovanskými věrozvěsty. To už o Rostislavovi píší i západní tendenční Fuldské letopisy, které vyčítají Rostislavovi, že nedodržel věrnost Ludvíkovi, snaží se osamostatnit a nazývá se králem. Na počátku své vlády byl totiž dosazen Ludvíkem Němcem. No a o Svatoplukovi je to známo nejvíce. Ten byl Omarem ibn Rustou nazván králem a vládcem vládců. Ibn Mahmúd Gardízí (v knize Okrasa historie) píše o sídelním městě krále a nejvyššího vládce Svatopluka, kde se zmiňuje, že "si klade na hlavu korunu". Perská kronika Země světa , § 43, dokonce několikrát píše, že Svatopluk byl císař (padšáh). Pokud se týká možného moravského původu Bořivoje, tam bych na malby ve znojemské rotundě nespoléhal. Výklad ikonografie má totiž několik rozdílných verzí, z nichž sice každá má určitou logiku, nic však nedokazuje. To už daleko více napovídá údaj z pozdního rukopisu legendy o sv. Ivanovi, který uvádí, že "Bořivoj byl moravský kníže". Dále by to mohly naznačovat výsledky zkoumání antropologa Vlčka, podle něhož antroplogické znaky Bořivoje jsou poněkud odlišné od znaků českých velmožů, zato jsou shodné se znaky kostry významného velmože na samém vrcholu společnosti, pohřbeného v honosném hrobě na sadské výšině (hrob 12/59, vážně se uvažuje i samotném Svatoplukovi). Shodná je dokonce i anomálie zevního zvukovodu a krevní skupina B. Možnost příbuznosti Mojmírovců s Přemyslovci rozebírá historik Lubomír Havlík v knize Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů (JOTA Brno 1993) na str. 51 až 56. 77.92.197.66 13. 3. 2011, 18:42 (UTC)

Ještě jsem si všiml jedné nejasnosti, pravděpodobného překlepu v odstavci Zánik: "Násilný konec sídel dokazují výsledky výzkumů ve Starém Městě, Mikulčicích, Znojmě nebo Ducovém na Pováží, Bratislavě, Nitře, Děvíně atd." Na začátku věty má být zřejmě slovo "nenásilný", aspoň co jsem z literatury vyčetl a na přednáškách archeologů vyslechl. Jakmile budu mluvit s archeologem doc. Luďkem Galuškou, zjistím přesně, když tak bych to opravil. 77.92.197.66 13. 3. 2011, 21:18 (UTC)

Nejedná se asi o překlep, spíš o nešťastnou formulaci. Odstavec se asi pokouší říct, že u zmíněných sídel je archeologicky víceméně doloženo vyplenění (resp. násilné dobytí) Maďary. U některých (nebo všech?) ale osídlení pokračuje i nadále. To je minimálně případ Mikulčic nebo Znojma. U ostatních by to chtělo zkontrolovat v literatuře. Mrgumby 14. 3. 2011, 21:35 (UTC)

Neviem, čo znamená ,,viacmenej doložené plienenie". Buď v tejto súvislosti existujú písomné záznamy resp. vykopávky alebo neexistujú. Napr. akékoľvek plienenie Bratislavy Maďarmi jednoducho doložené nie je, písomne ani archeologicky. Podľa mňa je správny opačný postup - zmazať všetky mestá, čo sú tam uvedené a ak je autor schopný doložiť plienenie niektorého z nich (napr. Ducové), nech ho dopíše. Treba brať ohľad aj na to, že popri dobyvačnej teórii zaujatia vlasti Maďarmi existuje aj pohostinská teória podporovaná napr. Uhorsko-Poľskou kronikou, čo by vysvetľovalo, prečo nemáme archeologické doklady o plienení takých významných centier. Nakoniec, aj Nitra si veselo rástla ďalej. --Juroslav 3. 1. 2012, 23:10 (UTC)

Souhlasím a měním danou větu.Ponechávám Mikulčice a Znojmo, kde existují archeologické důkazy o vyplenění - šipky a destrukční vrstva. Pokud má někdo vědomosti o dalších lokalitách, ať je prosím doplní.--Mrgumby 4. 1. 2012, 16:37 (UTC)