Menšina: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 12. 2011, 00:03

Menšina obecně označuje menší část z nějakého celku, zde obvykle ve smyslu: méně něž jedna polovina celku. Tento článek pojednává o nejběžnějším použití tohoto pojmu.

Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe. Například lidé se zelenýma očima jsou sice "v menšině", ale menšinu v tomto sociologickém smyslu netvoří, pokud se o nich nezačne veřejně diskutovat, nezačnou se sdružovat, případně vytvářet nějakou reprezentaci. Status menšiny je ovšem závislý na celku, vůči němuž se jako menšina vymezuje: například Korsičané jsou na Korsice naprostou většinou, kdežto menšinou v rámci Francouzské republiky.

Tomu odpovídá rozlišení:

statistická menšina, daná pouze určitými charakteristikami jednotlivých osob,
sociálně-psychologická menšina, jež se obvykle sama jako menšina chápe, případně i organizuje.

Druhy menšin

Významné druhy sociálně-psychologických menšin jsou:

etnická menšina, obvykle vymezená jazykem a kulturou;
národnostní menšina, úředně uznávaná etnická menšina;
náboženská menšina, určená náboženským vyznáním;
jazyková menšina, pokud není zároveň i menšinou etnickou (například francouzsky a italsky hovořící obyvatelé Švýcarska).

Metaforicky se kromě toho hovoří o "menšinách" mladých lidí, vysokoškoláků a podobně.

Historik Arnold Joseph Toynbee rozlišuje tvořivé a dominantní menšiny.

Problémy menšin

V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech:

Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží asimilovat, a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept menšinových práv, jež mezinárodní společenství (OSN, Rada Evropy aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států.
Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz iredenta).
Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným (legitimním) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny.

Odkazy

Související články

Literatura

M. Mareš a kol., Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. Brno: CDK 2004 - 139 s. ISBN 80-7325-050-0
I. Gabal a kol., Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999 - 341 s. ISBN 80-86103-23-4
T. Sirovátka, Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: Masarykova univerzita 2002 - 355 s. ISBN 80-210-2791-6
T. Šišková (vyd.), Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001 - 188 s. ISBN 80-7178-648-9

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minderheit na německé Wikipedii.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Problémy menšin ==
 V moderních pevně organizovaných a centralizovaných státech představují menšiny sociální i politický problém, a to v několika směrech:
-* Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]], a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept [[menšinová práva|menšinových práv]], jež mezinárodní společenství ([[OSN]], [[Rada Evropy]] aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států.
+* Předně jsou ohroženy spontánním i organizovaným tlakem většinové společnosti a státu, který se je snaží [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]], a to někdy i násilnými kroky. Proti tomu směřuje koncept [[menšinová práva|menšinových práv]], jež mezinárodní společenství ([[Organizace spojených národů|OSN]], [[Rada Evropy]] aj.) prosazuje do různých mezinárodních dokumentů i do zákonodárství jednotlivých států.
 * Za druhé však mohou významné a dobře organizované menšiny představovat vnitropolitický a sociální problém potud, pokud naopak ohrožují celistvost státu (viz [[iredenta]]).
 * Neorganizované menšiny si mohou činit nárok na kolektivní menšinová práva, nicméně nemusí být jasné, kdo je jejich oprávněným ([[legitimita|legitimním]]) mluvčím. Ani menšinová sdružení a spolky nemusí mít dostatečně širokou členskou základnu a jejich představitelé - i když byli řádně zvoleni - nejsou pak reprezentanty celé skupiny.