Palatální aproximanta: Porovnání verzí
m typo, portál |
→V jiných jazycích: rozšíření, není pahýl; |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== V jiných jazycích == |
== V jiných jazycích == |
||
{{Pahýl část}} |
|||
=== Slovenština === |
|||
Ve [[slovenština|slovenštině]] se tato hláska zapisuje písmenem '''J'''/'''j''', např. '''j'''ednať (jednat). |
|||
=== Angličtina === |
|||
V [[angličtina|angličtině]] se tato hláska zapisuje písmenem '''Y'''/'''y''', např. '''y'''es (ano). |
|||
=== Francouzština === |
|||
Ve [[francouzština|francouzštině]] se tato hláska zapisuje písmenem '''Y'''/'''y'''. Také '''I'''/'''i''' se někdy může takto vyslovit, např. h'''i'''er (včera). |
|||
=== Španělština === |
|||
Psané '''Y'''/'''y''' se takto ve [[španělština|španělštině]] vyslovuje s výjimkou samostatného '''''y''''', které znamená a (spojka). Např. a'''y'''er (včera). |
|||
V některých nářečích se takto také vyslovuje spřežka '''Ll'''/'''ll''', správně se však vyslovuje jako [[palatální laterální aproximanta]]. |
|||
=== Portugalština === |
|||
V [[portugalština|portugalštině]] se takto v některých případech vyslovuje '''I'''/'''i''', často v [[dvojhláska|dvojhláskách]] '''ai''' a '''ei''', např. '''ai'''nda (stále, pořád, ještě). V dvojhlásce '''ãe''' se [[e]] vysloví jako palatální aproximanta, ale nosová, např. m'''ãe''' (matka). |
|||
=== Grónština === |
|||
V [[grónština|grónštině]] se tato hláska zapisuje písmenem '''J'''/'''j''', např. pu'''j'''orak (zima, chladno). V grónštině se také vyskytuje dlouhá forma této hlásky [jː], která se zapisuje jako '''Jj'''/'''jj'''. |
|||
{{Souhlásky}} |
{{Souhlásky}} |
Verze z 28. 12. 2011, 20:02
Šablona:Infobox IPA Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem j, číselné označení IPA je 153, ekvivalentním symbolem v SAMPA je j.
Charakteristika
- Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
- Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Vzniká přiblížením jazyka k tvrdému patru.
- Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem J, j.
Ve skupinách hlásek /ia, ie, ii, io, iu/ (hlavně v cizích slovech) se ve výslovnosti vkládá mezi samohlásky [ɪja, ɪjɛ, ɪjɪ, ɪjo, ɪju], např. Marie [marɪjɛ]. Proto se tyto skupiny v češtině nepovažují za dvojhlásky.
V jiných jazycích
Slovenština
Ve slovenštině se tato hláska zapisuje písmenem J/j, např. jednať (jednat).
Angličtina
V angličtině se tato hláska zapisuje písmenem Y/y, např. yes (ano).
Francouzština
Ve francouzštině se tato hláska zapisuje písmenem Y/y. Také I/i se někdy může takto vyslovit, např. hier (včera).
Španělština
Psané Y/y se takto ve španělštině vyslovuje s výjimkou samostatného y, které znamená a (spojka). Např. ayer (včera). V některých nářečích se takto také vyslovuje spřežka Ll/ll, správně se však vyslovuje jako palatální laterální aproximanta.
Portugalština
V portugalštině se takto v některých případech vyslovuje I/i, často v dvojhláskách ai a ei, např. ainda (stále, pořád, ještě). V dvojhlásce ãe se e vysloví jako palatální aproximanta, ale nosová, např. mãe (matka).
Grónština
V grónštině se tato hláska zapisuje písmenem J/j, např. pujorak (zima, chladno). V grónštině se také vyskytuje dlouhá forma této hlásky [jː], která se zapisuje jako Jj/jj.