Bedřich Rakousko-Těšínský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 12. 2011, 18:16

Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice – 30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je známý jako markýz Gero ze Slezských písní Petra Bezruče.^[zdroj⁠?]

Původ, mládí

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Habsburský (1818–1874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristina (1858-1929) byla španělskou královnou a bratr Evžen Rakouský (1863-1954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán 1860-1933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela jako nemluvně.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Habsburském (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845-1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa Württenberského). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, polnohospodářství i tesařství.

Vojenská kariéra

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. srmády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu 1. světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 1914-1916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armádu

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustronie se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění - jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.

Po rozpadu Rakouska-Uherska

Po skončení 1. světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

Potomci

8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:

Marie Kristýna (1879 – 1962) ∞ princ Emanuel Alfréd ze Salmu
Marie Anna (1882 – 1940) ∞ 1903 titulární parmský vévoda Eliáš Robert (1880 − 1959)
Maria Jindřiška (1883 – 1956) ∞ princ Bohumír z Hohenlohe (1867 - 1932)
Natálie (1884 – 1898)
Štefanie (1886 – 1890)
Gabriela (1887 – 1954)
Isabela (1888 – 1973) ∞ princ Jiří František Bavorský (1880–1943)
Marie Alice (1893 – 1962)
Albrecht II. (1897 – 1955)

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
PERNES, Jiří. Habsburkové bez trůnu. Praha: Iris ; Knižní klub, 1995. 232 s. ISBN 80-7176-253-9.

Nevložen titul!
1895 – 1918

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - biografie

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 == Vojenská kariéra ==
-Vojenskou dráhu nastoupil v roce [[1874]]; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. srmády v [[Bratislava|Prešpurku]]. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku [[1907]] se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu [[František Ferdinand d´Este|Františkem Ferdinandem]] počátkem léta roku [[1914]] podal [[demise|demisi]] z vojenských funkcí, ale již po výbuchu [[1. světová válka|1. světové války]] po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zavraždění Františka Ferdinanda]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] [[28. červen|28. června]] [[1914]] ho císař [[František Josef I.]] jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost [[polní maršál|polního maršálka]]. Tak se stal [[Těšín]]  v letech [[1914]]-[[1916]] sídlem hlavního [[štáb]]u rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. ([[21. listopad]]u [[1916]]) nový císař [[Karel I.]] převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku [[1917]] byl z této pozice odvolán.
+Vojenskou dráhu nastoupil v roce [[1874]]; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. srmády v [[Bratislava|Prešpurku]]. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku [[1907]] se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu [[František Ferdinand d´Este|Františkem Ferdinandem]] počátkem léta roku [[1914]] podal [[demise|demisi]] z vojenských funkcí, ale již po výbuchu [[První světová válka|1. světové války]] po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|zavraždění Františka Ferdinanda]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] [[28. červen|28. června]] [[1914]] ho císař [[František Josef I.]] jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost [[polní maršál|polního maršálka]]. Tak se stal [[Těšín]]  v letech [[1914]]-[[1916]] sídlem hlavního [[štáb]]u rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. ([[21. listopad]]u [[1916]]) nový císař [[Karel I.]] převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku [[1917]] byl z této pozice odvolán.
 == Působení mimo armádu ==
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 == Po rozpadu Rakouska-Uherska ==
-Po skončení [[1. světová válka|1. světové války]] arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného [[Rakousko|Rakouska]], stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - [[Československo|Československa]] a [[Polsko|Polska]]. Podařilo se mu však udržet si statky na území [[Maďarsko|Maďarska]], kam spolu s rodinou přesídlil v roce [[1921]]. Tam také [[30. prosinec|30. prosince]] roku [[1936]] poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce [[farní kostel|farního kostela]] sv. Gottharda v [[Mosonmagyaróvár]]u.
+Po skončení [[První světová válka|1. světové války]] arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného [[Rakousko|Rakouska]], stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států - [[Československo|Československa]] a [[Polsko|Polska]]. Podařilo se mu však udržet si statky na území [[Maďarsko|Maďarska]], kam spolu s rodinou přesídlil v roce [[1921]]. Tam také [[30. prosinec|30. prosince]] roku [[1936]] poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce [[farní kostel|farního kostela]] sv. Gottharda v [[Mosonmagyaróvár]]u.
 == Potomci ==