Cremona: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: -odkaz na rozcestník
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám cy:Cremona
Řádek 183: Řádek 183:
[[ca:Cremona]]
[[ca:Cremona]]
[[co:Cremona]]
[[co:Cremona]]
[[cy:Cremona]]
[[de:Cremona]]
[[de:Cremona]]
[[en:Cremona]]
[[en:Cremona]]

Verze z 27. 12. 2011, 10:50

Šablona:Infobox Itálie obec

Cremona (cremonsky Cremuna) je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky Pád. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například Claudio Monteverdi (1567 - 1643) a věhlasný houslař Antonio Stradivari (1644 - 1737).

Úsloví

Cremona vystupuje v latinském úsloví Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, t. j. jeden svatý Petr v Římě, jeden port v Ankoně, jedna věže v Cremoně,[1] jehož úpravou vzniklo, patrně v 16. století, za doby největšího věhlasu rakovnického piva, latinské a české čtyřverší “Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Raconae,” česky Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.[2][3]

Historie

Cremona existovala už jako keltská (galská) osada a od roku 218 př. n. l. jako římská kolonie, ale ve středověku byla opakovaně devastována barbarskými nájezdy, a pak válkami mezi císařskými a papežskými vojsky (načas byla i hlavním opěrným bodem Friedricha I. Barbarossy a později jeho vnuka Friedricha II. ) V roce 1334 však připadla Milánu a od té doby s ním sdílela společné osudy až do sjednocení Itálie v 19. století.

Pamětihodnosti

Palazzo del Comune (Palazzo Comunale)

Pochází z let 1206 - 1246 (při renesanční přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Dnes skrývá čtyři vzácné housle - od Guarnieriho del Gesù, od Andrey Amatiho, Niccola Amatiho a Antonia Stradivariho.

Museo Stradivariano v Palazzo Affaitati

Nachází se v ulici Via Ugolani (severozápadně od centra) v Palazzo Affaitati (1561). Pyšní se sbírkou více než 700 houslí, viol, violoncell a kytar slavných mistrů, akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též Pinakotéka s díly domácích i evropských mistrů renesance.

Kostely

Hlavní článek: Katedrála v Cremoně
Dóm

Dóm je hlavní turistickou atrakcí. Byl postaven v lombardsko-románském stylu počátkem 12. století. Dokončen byl až renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, odrážející prvky všech období. Honosí se velkou růžicí ze 13. století a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. Interiér dómu je vyzdoben ohromujícími freskami z raného 16. století, vlámskými tapisériemi a malbami v bočních kaplích. Zejména cenný je pak portál s gotickou předsíní na sloupech podpíraných románskými lvy. Na hlavních sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, Karel Veliký aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let 1505 - 1573, výjevy z Nového zákona vytvořili Boccaccio Boccaccino, Romanino da Brescia a jiní malíři. Cenné jsou i chórové lavice z roku 1490 a zejména bruselské tapisérie se Samsonovými příběhy ze 17. století. Varhany v kostele, postavené v roce 1879 (ve skříni ze 16. století), jsou považovány za vůbec nejkrásnější v Itálii. Z vrcholku kampanily se naskytne široký rozhled. Před dómem je pulpit z něhož potulní kněží, jako třeba sv. Bernardin Sienský, promlouvali k přihlížejícím. Jeho kampanila (zvaná Torazzo) je údajně nejvyšší středověkou zvonicí v Itálii (111 metrů). Jsou s dómem propojeny renesanční lodžií. Vedle dómu stojí osmiboké baptisterium založené roku 1167 (nyní je renesančně upravené).

San Sigismondo je renesanční kostel nacházející se na východním okraji Cremony. Právě tady se v roce 1441 konala svatba Francesca Sforzy a Biancy Viscontiové. Na paměť této události jej dal pak Francesco Sforza v roce 1463 opravit (původně jen kaple). Interiér oplývá malbami z 16. století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).

San Agostino je gotický augustiniánský kostel z roku 1339 s cennou vnitřní výzdobou.

San Pietro del Po je kostel z 16. století. Má soudobou štukovou a freskovou výzdobu.

Loggie dei Militi

Na druhé straně dómu lze spatřit arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) ze 13. století (1292) v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská šlechta. Dnes je to válečný pomník.

Antonio Stradivari a jeho housle

Socha Antonia Stradivariho

Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař Andrea Amati ve 30. letech 16. století a pro svůj kvalitnější zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získaly oblibu u královských dvorů po celé Evropě. Ale byl to až Antonio Stradivari, žák vnuka Andrey Amatiho, Niccola, který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Chodíval do dolomitských lesů, kde hledal ideální dřevo na výrobu svého nástroje. Jeho dílna si připsala více než 1100 kusů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat Museo Stradivariano, Palazzo del Comune ani houslařův náhrobek na Piazza Roma.

Průmysl

Jak již bylo řečeno, město proslulo především výrobou houslí. Má však také četné průmyslové závody, především strojírenské (výroba zemědělských strojů) a potravinářské. Jižně od města, u Contemaggiore, jsou ložiska ropy a zemního plynu. Větší význam má ale jako kulturní středisko.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Slavní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cremona na Wikimedia Commons 

Reference

Bibliografie

  • ITÁLIE - Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
  • ITÁLIE, Ikar Praha, a.s., 2000

Související články

Externí odkazy

Oficiální stránky