Gustav I. Vasa: Porovnání verzí
m úprava odkazů |
m 6. června->6. červen 12. května->12. květen 22. srpna->22. srpen 1. října->1. říjen |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| obrázek=[[Soubor:Gustav Vasa.jpg|250px]] |
| obrázek=[[Soubor:Gustav Vasa.jpg|250px]] |
||
| popisek =Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od [[Jakob Bincks|Jakoba Binckse]]. |
| popisek =Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od [[Jakob Bincks|Jakoba Binckse]]. |
||
| vláda=[[6. června]] [[1523]] – [[25. září]] [[1560]] |
| vláda=[[6. červen|6. června]] [[1523]] – [[25. září]] [[1560]] |
||
| korunovace = |
| korunovace = |
||
| tituly= |
| tituly= |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| otec=[[Erik Johansson Vasa]] |
| otec=[[Erik Johansson Vasa]] |
||
| matka=[[Cecilia Månsdotter|Cecilia Månsdotter Eka]] |
| matka=[[Cecilia Månsdotter|Cecilia Månsdotter Eka]] |
||
| narozen=[[12. května]] [[1496]] (pravděpodobně) |
| narozen=[[12. květen|12. května]] [[1496]] (pravděpodobně) |
||
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br/>[[Lindholmen]], [[Uppland]] |
| místo narození=Hrad [[Rydboholm]], [[Uppland]] nebo <br/>[[Lindholmen]], [[Uppland]] |
||
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let) |
| úmrtí=[[29. září]] [[1560]] (64 let) |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
*[[Erik XIV. Švédský|Erik]] ([[1533]]-[[1577]]), švédský král v letech [[1560]] - [[1567]]. |
*[[Erik XIV. Švédský|Erik]] ([[1533]]-[[1577]]), švédský král v letech [[1560]] - [[1567]]. |
||
[[1. října]] roku [[1536]] se oženil s [[Markéta Eriksdotter Leijonhufvud|Markétou Leijonhufvud]] ([[1514]]-[[1551]]). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata: |
[[1. říjen|1. října]] roku [[1536]] se oženil s [[Markéta Eriksdotter Leijonhufvud|Markétou Leijonhufvud]] ([[1514]]-[[1551]]). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata: |
||
*[[Jan III. Švédský|Jan]] ([[1537]]-[[1592]]), švédský král v letech [[1567]] - [[1592]]; |
*[[Jan III. Švédský|Jan]] ([[1537]]-[[1592]]), švédský král v letech [[1567]] - [[1592]]; |
||
*Kateřina ([[1539]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Eduard II. Východofríský''; |
*Kateřina ([[1539]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Eduard II. Východofríský''; |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
*[[Karel IX. Švédský|Karel]] ([[1550]]-[[1611]]), švédský král v letech [[1599]] - [[1611]]; |
*[[Karel IX. Švédský|Karel]] ([[1550]]-[[1611]]), švédský král v letech [[1599]] - [[1611]]; |
||
[[22. srpna]] roku [[1552]] se oženil s [[Kateřina Stenbock|Kateřinou Stenbock]] ([[1535]]-[[1621]]). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné. |
[[22. srpen|22. srpna]] roku [[1552]] se oženil s [[Kateřina Stenbock|Kateřinou Stenbock]] ([[1535]]-[[1621]]). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné. |
||
{{commonscat|Gustav I of Sweden}} |
{{commonscat|Gustav I of Sweden}} |
||
Verze z 27. 12. 2011, 10:43
Šablona:Infobox panovník Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století. Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.
V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.
Manželství a potomci
Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.
24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.
1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
- Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
- Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
- Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
- Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
- Karel (1544)
- Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
- Sten (1546-1547)
- Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
- Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
- Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;
22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons
Šablona:Švédští panovníci - Vasa
Šablona:Pahýl - biografie V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.