Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 12. 2011, 02:36

	Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Prof. MUDr. Josef Charvát DrSc. (* 6. srpna 1897, Praha - 31. ledna 1984, tamtéž) byl český akademik ČSAV a lékař interní medicíny, zakladatel české endokrinologie. Byl též autorem filosofických úvah. Léčil řadu významných osobností (např. Antonín Švehla, Edvard Beneš) a lidí z jejich okolí (např. Marta Gottwaldová). V roce 1968 byl nominován na funkci prezidenta republiky, kterou však nezískal.

Život

Narodil v chudé rodině vyučeného kováře a zámečníka, zaměstnance Elektrických podniků v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze. Studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1916 musel však studium přerušit a narukovat k těžkému dělostřelectvu. Později bojoval na třech různých frontách 1. světové války. Promoval až v roce 1923. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku inzulinu.

Později studoval ve Francii a v Anglii (Londýn, Cambridge). V roce 1933 se stal profesorem vnitřního lékařství. Roku 1937 založil Československou endokrinologickou společnost a byl jejím prvním předsedou až do roku 1973.

1. září 1939 byl zatčen gestapem pro odbojovou aktivitu a vězněn ve věznici Pankrác a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. O jeho propuštění se zasloužil tehdejší švédský korunní princ Gustav VI. Adolf údajnou přímou intervencí u Hitlera. S Gustavem Adolfem se Charvát znal ze skautského setkání rovermoot ve Švédsku z roku 1937.

Od roku 1912 až do 2. světové války se aktivně věnoval skautingu. V roce 1932 byl zvolen místostarostou Svazu skautů a skautek Republiky československé a po rezignaci E. Beneše z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení skautské organizace v roce 1938.^[1]

V roce 1945 založil III. interní kliniku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1970 byl jejím přednostou. V 50. letech se později snažil o vyvrácení ideologických chybných interpretací z oboru biologie. V ročníku 1969-1970 vykonával funkci rektora Univerzty Karlovy, vládou však nebyl v úřadu potvrzen.

Je považován za zakladatele české endokrinologie, která byla jeho hlavním oborem. Zabýval se též stresem, imunologií a dalším vzděláváním lékařů. Byl propagátorem lékařské kybernetiky a genetiky. Jako první na světě používal inzulin jako katalyzátor výživy při stavech slabosti a vyčerpání.

Byl zastáncem tradice etického, vědeckého a syntetického pohledu jak na pacienta, tak na celý obor vnitřního lékařství. Psal medicínsko-humoristicky zaměřené populární knihy a též i filosofická díla. Vycházel z humanistické tradice, užíval syntetického myšlení. Je autorem úvah, které začleňují medicínu do širšího kontextu.^[2]

Citáty

„

Léčba nesmí nemocnému způsobovat větší problémy, než pro které byla zavedena.

“

^[3]

Dílo

Dnešní svět a zednářství, 1949
Člověk a jeho svět, 1974

Reference

↑ Josef Charvát a jeho doba – skauting
↑ http://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7
↑ Nežádoucí účinky léčiv. S. 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2008. Čís. 2, s. 1. Dostupné online.

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Charvát (lékař) Šablona:Pahýl - lékař

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce:	1969 – 1970 Josef Charvát (lékař)	Nástupce:

[1] Josef Charvát a jeho doba – skauting

[2] ttp://www.lekarskeknihy.cz/?id=80-7262-244-7

[3] Nežádoucí účinky léčiv. S. 1. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2008. Čís. 2, s. 1. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 [[1. září]] [[1939]] byl zatčen [[Gestapo|gestapem]] pro odbojovou aktivitu a vězněn ve [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a v koncentračních táborech [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]]. O jeho propuštění se zasloužil tehdejší [[Švédsko|švédský]] korunní princ [[Gustav VI. Adolf]] údajnou přímou intervencí u [[Adolf Hitler|Hitlera]]. S Gustavem Adolfem se Charvát znal ze skautského setkání [[rovermoot]] ve [[Švédsko|Švédsku]] z roku [[1937]].
-Od roku [[1912]] až do [[2. světová válka|2. světové války]] se aktivně věnoval [[Skauting|skautingu]]. V roce [[1932]] byl zvolen místostarostou [[Svaz skautů a skautek Republiky československé|Svazu skautů a skautek Republiky československé]] a po rezignaci [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení skautské organizace v roce [[1938]].<ref>[http://www.nidm.cz/inspiromat/inspiromat-01-2011/galerie-osobnosti/josef-charvat-a-jeho-doba Josef Charvát a jeho doba – skauting]</ref>
+Od roku [[1912]] až do [[Druhá světová válka|2. světové války]] se aktivně věnoval [[Skauting|skautingu]]. V roce [[1932]] byl zvolen místostarostou [[Svaz skautů a skautek Republiky československé|Svazu skautů a skautek Republiky československé]] a po rezignaci [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z funkce starosty, zastával tuto vrcholovou funkci až do ukončení skautské organizace v roce [[1938]].<ref>[http://www.nidm.cz/inspiromat/inspiromat-01-2011/galerie-osobnosti/josef-charvat-a-jeho-doba Josef Charvát a jeho doba – skauting]</ref>
 V roce [[1945]] založil ''III. interní kliniku'' na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v [[Praha|Praze]] a do roku [[1970]] byl jejím přednostou. V 50. letech se později snažil o vyvrácení ideologických chybných interpretací z oboru biologie. V ročníku [[1969]]-[[1970]] vykonával funkci rektora Univerzty Karlovy, vládou však nebyl v úřadu potvrzen.