Hulán: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Vojenství; přidána Kategorie:Jezdectvo za použití HotCat |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám da:Ułan |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
[[bg:Улан]] |
[[bg:Улан]] |
||
[[ca:Ulà]] |
[[ca:Ulà]] |
||
[[da:Ułan]] |
|||
[[de:Ulanen]] |
[[de:Ulanen]] |
||
[[en:Uhlan]] |
[[en:Uhlan]] |
Verze z 23. 12. 2011, 18:35
Hulán byl příslušník polské kavalérie. V době po trojím dělení Polska působili huláni i v habsburské armádě.
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do Polska vpadli Tataři. Hulán vlastně znamenal "junák". Ve Zlaté hordě se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o kopiníky na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni kopím, šavlí a dvěma pistolemi.
Na konci osmnáctého století, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko, se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku 1784. V tomto roce byl z nich zřízen Haličský hulánský sbor. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce 1856 čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
Huláni působili v armádách ještě v první světové válce, ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech 1918–1921. Polští huláni existovali ještě na počátku druhé světové války, ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku 1943 tři hulánské pluky.
Odkazy v kultuře
Na hulány se zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. "Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala…"
Související články
Obrázky, zvuky či videa k tématu hulán na Wikimedia Commons