Anton Rubinstein: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: la:Antonius Rubinstein
m +kat
Řádek 45: Řádek 45:
[[Kategorie:Ruští Židé]]
[[Kategorie:Ruští Židé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Pohřbení na Tichvinském hřbitově]]


[[ar:أنتون روبنشتاين]]
[[ar:أنتون روبنشتاين]]

Verze z 21. 12. 2011, 21:46

Anton Rubinstein

Anton Grigorijevič Rubinstein též Rubinštejn (rusky: Антон Григорьевич Рубинштейн) (28. listopadu 182920. listopadu 1894) byl významný ruský pianista, skladatel a dirigent období romantismu. Jako pianista byl srovnáván s do té doby nejvýznamnějším Franzem Lisztem a řadí se mezi největší klavírní virtuozy vůbec

Život

Rubinstein se narodil ve Vikhvatinetsu (dnešní Transnistria, Moldávie). Hudba ho přitahovala už od dětství, a hru na klavír studoval již od raného věku. Jeho první veřejné vystoupení podstoupil v devíti letech a získal mezi obecenstvem úspěch. Později byl přijat do Paříže, později do Berlína, kde spolu se svým bratrem Nikolajem studoval složení a teorii u Siegfrieda Dehna. Tady se setkal se svými idoly Felixem Mendelssohnem a Giacomem Meyerbeerem, kteří Rubinsteina podporovali a povzbuzovali k dalšímu a vyššímu zájmu o hudbu. Po studiích se přestěhoval do Vídně, kde se stručně věnoval dalšímu studiu hudby, předtím, než se v roce 1848 vrátil do svého rodného a milovaného Ruska, kde pracoval jako hudebník.

V roce 1850 začal znovu cestovat jako klavírista, až se nakonec usadil v Petrohradě, kde v roce 1862 založil světoznámou Petrohradskou konzervatoř, první školu hudby v Rusku. Při jeho pozdějším cestování se na krátký čas usadil také v Drážďanech, kde ke konci jeho života vyučoval hudbu.

Slávu si Rubinstein dobýval poměrně těžce, i když měl příznivé začátky už od svého dětství. Mohlo zato i jeho nepříliš přitažlivé chování jak ke svým kolegům, tak i k veřejnosti; v pozdějších letech jeho života nepříliš přitažlivý vzhled. Byl to samostatný a nespolečenský člověk, který trávil hodně času ve své pracovně, kde býval zavřený i několik hodin Jeho velikou oporou v hudebním světě byl už výše zmiňovaný Meyerbeer a Mendelssohn, kterými byl i do určité míry inspirován.

Anton Rubinstein zemřel v Peterhofu, kvůli svým dlouhodobým problémům se srdcem. Velkou část odpovědí na otázky ohledně osobního života Rubinsteina nám poskytly i jeho deníky, ve kterých popisoval pro dnešní dobu velice důležité poznatky. Mezi nejznámější patří např. tento výrok:

“Rusové mě nazývají Němcem, Němci mě nazývají Rusem, Židé mě nazývají křesťanem, křesťané Židem. Klavíristé mě nazývají skladatelem, skladatelé mě nazývají klavíristou. Klasicističtí skladatelé mě nazýají futuristou a futuristi mě označují za klasicistického umělce. Můj závěr je ten, že jsem jen ubohý jednotlivec”.[1]
Rubinstein dirigentem, obraz od Ilji Repina z roku 1887

Jeho jméno nese i ulice v Petrohradě, ve které nějaký čas bydlel.

Rubinstein byl velice plodný skladatel. Napsal cca. dvacet oper (pozoruhodná a oblíbená je opera Démon, která byla psaná na základě Lermontových romantisckých básní), pět koncertů pro harmoniku, šest symfonií a veliké množství hudby pro sólový klavír spolu s komorní hudbu, kterou Rubinstein také často psal. Dále obsahuje dva koncerty pro violoncello a jeden pro housle, značné množství orchestrálních děl a množství symfonických básní (včetně jeho nejznámější Don Quijote).

Rubinstein neměl rád nové zvyky v hudbě, často se vyjadřoval, že je proti ruskému nacionalismu, což často vedlo k hádkám s jeho ruskými kolegy, např. s Milym Balakirevem a s jiními, které považoval za nebezpečí ruské hudební tradice v Petrohradě. I Rubinsteinův bratr Nikolaj, s kterým Rubinstein úzce spolupracoval, podporoval jeho názor a často se ho zastával. Mimojiné byl i učitelem hudby jednoho z nejvýraznějších hudebních skladatelů vůbec - Petra Iljiče Čajkovského, který se Rubinsteinovi často zmiňoval.

Po Rubensteinovi smrti začali jeho díla upadat do zapomění, začali se vyřazovat ze seznamů představení, jen jeho koncerty pro harmoniku si udržely slušné místo. Velký úpadek také přišel s První světovou válkou, kdy byla němci naprosto zavržena a na jevištích se začali objevovat spíše díla zahraničních skladatelů a později si přední místa upevňily spíše Stravinský a Prokofjev. Rubinstein se i za svého života právem považoval za předního hudebního skladatele a často se to nebál dát najevo. Po celý svůj život obdivoval Wagnera, ale hlavně miloval a ctil Mendelssohna, který značně ovlivnil jeho hudební styl; v jeho hudbě se však objevuje i vliv Frédérica Chopina a Roberta Schumanna.

Teprve v nedávných letech začalo znovuobjevení Rubinsteinova díla jak v Rusku, tak i v zahraničí, kde se velmi často setkával s pozitivní kritikou. Začal si přivlastňovat místa v encyklopediích, ale i ve světě hudby. Inspiroval a stále do určité míry inspiruje několik pozdějších ruských, ale i zahraničních skladatelů a mezi jeho reprezentativní díla patří převážně jeho opera Démon, jeho klavírní koncert č. 4, a jeho symfonie č. 2, známá také jako Oceán.

Reference

  1. Rubinstein, Anton, Anton Rubinstein's Gedankenkorp

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Anton Grigorjevič Rubinštějn na Wikimedia Commons