Tektonika: Porovnání verzí
m robot přidal: th:ธรณีแปรสัณฐาน, hu:Tektonika (geológia) |
m r2.5.2) (Robot: Přidávám kk; odebírám et, no, sr; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:San Andreas Fault Aerial View.gif|thumb|Zlom San Andreas v Kalifornii při leteckém pohledu.]] |
||
'''Tektonika''' je částí [[geologie]] zabývající se poruchami zemské kůry. Tektonické děje jsou děje při kterých se povrch země deformuje. Dělí se do dvou skupin. |
'''Tektonika''' je částí [[geologie]] zabývající se poruchami zemské kůry. Tektonické děje jsou děje při kterých se povrch země deformuje. Dělí se do dvou skupin. |
||
==Typy tektonických dějů== |
== Typy tektonických dějů == |
||
===Křehká deformace=== |
=== Křehká deformace === |
||
Křehká deformace projevuje se praskáním horninového masivu při zátěži, v menší míře se projevuje puklinami. Probíhá za menší teploty a tlaku než plastické deformace. |
Křehká deformace projevuje se praskáním horninového masivu při zátěži, v menší míře se projevuje puklinami. Probíhá za menší teploty a tlaku než plastické deformace. |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Při křehké deformaci vznikají tzv. [[zlom]]y. Projevuje se poklinami a zlomy, jedná se obvykle o rozsahlé oblasti dlouhé několik kilometrů. Hlubinné zlomy mají velký význam pro [[zemětřesení]] a pohyby [[hornina|horniny]], z čehož vzniká již jmenovaný pokles. Hrásť je pokles ze dvou stran bloku hornin. |
Při křehké deformaci vznikají tzv. [[zlom]]y. Projevuje se poklinami a zlomy, jedná se obvykle o rozsahlé oblasti dlouhé několik kilometrů. Hlubinné zlomy mají velký význam pro [[zemětřesení]] a pohyby [[hornina|horniny]], z čehož vzniká již jmenovaný pokles. Hrásť je pokles ze dvou stran bloku hornin. |
||
===Plastická deformace=== |
=== Plastická deformace === |
||
Plastické deformace ([[vrásnění]]) na rozdíl od křehké deformace se masiv při zátěži ohýbá a tvoří tzv. synklinály (koryta) a antiklinály (sedla) tento děj také probíhá za vyššího tlaku a teploty. Sedla a koryta tvoří dohromady [[vrása|vrásu]], charakteristický znak plastických deformací. Zvláštním případem složení mnoha vrás je [[příkrov]], právě tohoto druhu jsou některá pohoří jako například [[Alpy]] a [[Vysoké Tatry]]. |
Plastické deformace ([[vrásnění]]) na rozdíl od křehké deformace se masiv při zátěži ohýbá a tvoří tzv. synklinály (koryta) a antiklinály (sedla) tento děj také probíhá za vyššího tlaku a teploty. Sedla a koryta tvoří dohromady [[vrása|vrásu]], charakteristický znak plastických deformací. Zvláštním případem složení mnoha vrás je [[příkrov]], právě tohoto druhu jsou některá pohoří jako například [[Alpy]] a [[Vysoké Tatry]]. |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
* [[příkrov]] |
* [[příkrov]] |
||
==Související články== |
== Související články == |
||
* [[Tektonika oceánů]] |
* [[Tektonika oceánů]] |
||
{{Pahýl - geologie}} |
{{Pahýl - geologie}} |
||
[[Kategorie:Strukturní geologie]] |
[[Kategorie:Strukturní geologie]] |
||
Řádek 40: | Řádek 41: | ||
[[en:Tectonics]] |
[[en:Tectonics]] |
||
[[es:Tectónica]] |
[[es:Tectónica]] |
||
[[et:Geotektoonika]] |
|||
[[fa:زمینساخت]] |
[[fa:زمینساخت]] |
||
[[fr:Tectonique]] |
[[fr:Tectonique]] |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[ja:テクトニクス]] |
[[ja:テクトニクス]] |
||
[[ka:ტექტონიკა]] |
[[ka:ტექტონიკა]] |
||
[[kk:Тектоника]] |
|||
[[lb:Tektonik]] |
[[lb:Tektonik]] |
||
[[lt:Tektonika]] |
[[lt:Tektonika]] |
||
[[mn:Тектоник]] |
[[mn:Тектоник]] |
||
[[nl:Tektoniek]] |
[[nl:Tektoniek]] |
||
[[no:Tektonikk (arkitektur)]] |
|||
[[pl:Tektonika (geologia)]] |
[[pl:Tektonika (geologia)]] |
||
[[pt:Tectónica]] |
[[pt:Tectónica]] |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
[[simple:Tectonics]] |
[[simple:Tectonics]] |
||
[[sk:Tektonika (geológia)]] |
[[sk:Tektonika (geológia)]] |
||
[[sr:Геотектоника]] |
|||
[[su:Téktonik]] |
[[su:Téktonik]] |
||
[[sv:Tektonik]] |
[[sv:Tektonik]] |
Verze z 20. 12. 2011, 15:33
Tektonika je částí geologie zabývající se poruchami zemské kůry. Tektonické děje jsou děje při kterých se povrch země deformuje. Dělí se do dvou skupin.
Typy tektonických dějů
Křehká deformace
Křehká deformace projevuje se praskáním horninového masivu při zátěži, v menší míře se projevuje puklinami. Probíhá za menší teploty a tlaku než plastické deformace.
Druhy křehké deformace:
- horizontální posun
- kerný přesmyk
- pokles
- hrásť
- přikopová propadlina
- stavba hrástí i příkopových propadlin
Při křehké deformaci vznikají tzv. zlomy. Projevuje se poklinami a zlomy, jedná se obvykle o rozsahlé oblasti dlouhé několik kilometrů. Hlubinné zlomy mají velký význam pro zemětřesení a pohyby horniny, z čehož vzniká již jmenovaný pokles. Hrásť je pokles ze dvou stran bloku hornin.
Plastická deformace
Plastické deformace (vrásnění) na rozdíl od křehké deformace se masiv při zátěži ohýbá a tvoří tzv. synklinály (koryta) a antiklinály (sedla) tento děj také probíhá za vyššího tlaku a teploty. Sedla a koryta tvoří dohromady vrásu, charakteristický znak plastických deformací. Zvláštním případem složení mnoha vrás je příkrov, právě tohoto druhu jsou některá pohoří jako například Alpy a Vysoké Tatry.
Druhy plastické deformace:
- jednoduchý ohyb
- synklinála (koryto)
- antiklinála (sedlo)
- ležatá vrása
- příkrov