Korunní země: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: ja:オーストリア帝冠領 |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
</div> |
</div> |
||
[[Habsburská monarchie]] se členila na různě velké územní celky, označované jako '''korunní země''' ([[němčina|německy]] '''''Kronland''''', [[plurál|pl.]] '''''Kronländer'''''). Jednalo se o regiony, které [[Habsburkové]] |
[[Habsburská monarchie]] se členila na různě velké územní celky, označované jako '''korunní země''' ([[němčina|německy]] '''''Kronland''''', [[plurál|pl.]] '''''Kronländer'''''). Jednalo se o regiony, které [[Habsburkové]] získali v průběhu [[století|staletí]] a panovali jim ve formě [[personální unie]]. Tyto celky požívaly v různých dobách různou míru [[autonomie]] s vlastními [[zemský sněm|zemskými sněmy]], na rozdíl od moderních členských států různých [[federace|federací]] však neměly [[zemská vláda|zemské vlády]] a jejich obyvatelé neměly žádné vlastní zemské [[občanství]]. V čele jednotlivých zemí stáli [[zemský hejtman|zemští hejtmani]] nebo [[místodržitel]]é, předesedající zemským správním orgánům. Každá země používala také vlastní zemské symboly. |
||
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku [[1848]] orgány stavovského zastoupení, byly po [[Revoluce v roce 1848|revoluci z roku 1848]] císařskou vládou zrušeny a teprve roku [[1860]] svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] z roku [[1867]] byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž [[Uhersko]] již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně [[stát]]em. |
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku [[1848]] orgány stavovského zastoupení, byly po [[Revoluce v roce 1848|revoluci z roku 1848]] císařskou vládou zrušeny a teprve roku [[1860]] svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] z roku [[1867]] byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž [[Uhersko]] již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně [[stát]]em. |
||
Verze z 18. 12. 2011, 20:30
 | ||
|
Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer). Jednalo se o regiony, které Habsburkové získali v průběhu staletí a panovali jim ve formě personální unie. Tyto celky požívaly v různých dobách různou míru autonomie s vlastními zemskými sněmy, na rozdíl od moderních členských států různých federací však neměly zemské vlády a jejich obyvatelé neměly žádné vlastní zemské občanství. V čele jednotlivých zemí stáli zemští hejtmani nebo místodržitelé, předesedající zemským správním orgánům. Každá země používala také vlastní zemské symboly.
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku 1848 orgány stavovského zastoupení, byly po revoluci z roku 1848 císařskou vládou zrušeny a teprve roku 1860 svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž Uhersko již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně státem.
Korunní země Rakouska-Uherska
V rámci Předlitavska
- Bukovina
- Čechy
- Dalmácie
- Halič
- Gorice a Gradiška (součást Rakouského přímoří)
- Istrie (součást Rakouského Přímoří)
- Korutany
- Kraňsko
- Morava
- Horní Rakousy
- Dolní Rakousy
- Salcbursko
- Slezsko
- Štýrsko
- Terst (součást Rakouského Přímoří)
- Tyrolsko
- Vorarlbersko
V rámci Zalitavska
S rozpadem Rakouska-Uherska na konci první světové války se korunní země na území moderního Rakouska transformovaly ve spolkové země; Čechy, Morava a Slezsko se staly zeměmi nově vzniklého Československa, zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst).
.svg)
