Elektroosmóza: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 15. 12. 2011, 09:08

Elektroosmóza je zkrácené označení pro elektroosmotický tok. Běžně se též používá zkratka EOF (z anglického Electroosmotic Flow). Jedná se o jednu z hybných sil kapilární elektroforézy. Vzniká ionizací silanolových skupin na vnitřní straně kapiláry (při pH > 7). V důsledku této ionizace se vnitřní stěna kapiláry chová, jako by měla negativní náboj.

Tento negativní náboj přitahuje kationty z roztoku, které migrují ke katodě. Vzhledem k malým rozměrům kapiláry s sebou strhávají i anionty, které migrují také ke katodě (za předpokladu, že mobilita EOF je větší, než mobilita aniontů). Díky elektroosmotickému toku je tedy v kapilární elektroforéze možné stanovit současně kationty i anionty.

Elektroosmotický tok lze různě modifikovat. Lze jej potlačit např. pomocí nízkého pH (nedojde k ionizaci silanolových skupin). Další možností je modifikace silanolových skupin, např. kovalentním navázáním neutrálního polymeru. EOF lze také otočit a to např. přídavkem vhodné látky kationické povahy (např. CTAB).

V současné době je intenzivně zkoumána i tzv. střídavá elektroosmóza, která může být použita pro čerpání elektrolytů kapilárami. Do stěny kapiláry jsou zavedeny dvojice resp. n-tice stejně velikých koplanárních (v jedné rovině umístěných) elektrod buzených střídavým elektrickým polem. Pokud jsou budící signály navzájem vhodně fázově posunuté, vznikne v elektrolytu vlna (fronta - travelling-wave), která způsobí pohyb elektrolytu.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Elektroosmóza''' je zkrácené označení pro '''elektroosmotický tok'''. Běžně se též používá zkratka '''EOF''' (z anglického '''E'''lectro'''o'''smotic '''F'''low). Jedná se o jednu z hybných sil [[kapilární elektroforéza|kapilární elektroforézy]]. Vzniká [[ionizace|ionizací]] [[silanolová skupina|silanolových skupin]] na vnitřní straně kapiláry (při [[kyselost|pH]] > 7). V důsledku této ionizace se vnitřní stěna kapiláry chová, jako by měla negativní náboj.
-Tento negativní náboj přitahuje [[kationt]]y z roztoku, které migrují ke [[katoda|katodě]]. Vzhledem k malým rozměrům [[kapilára|kapiláry]] s sebou strhávají i [[aniont]]y, které migrují také je [[katoda|katodě]] (za předpokladu, že [[mobilita]] EOF je větší, než mobilita aniontů). Díky elektroosmotickému toku je tedy v kapilární [[elektroforéza|elektroforéze]] možné stanovit současně [[kationt]]y i [[aniont]]y.
+Tento negativní náboj přitahuje [[kationt]]y z roztoku, které migrují ke [[katoda|katodě]]. Vzhledem k malým rozměrům [[kapilára|kapiláry]] s sebou strhávají i [[aniont]]y, které migrují také ke [[katoda|katodě]] (za předpokladu, že [[mobilita]] EOF je větší, než mobilita aniontů). Díky elektroosmotickému toku je tedy v kapilární [[elektroforéza|elektroforéze]] možné stanovit současně [[kationt]]y i [[aniont]]y.
 Elektroosmotický tok lze různě modifikovat. Lze jej potlačit např. pomocí nízkého [[kyselost|pH]] (nedojde k ionizaci silanolových skupin). Další možností je modifikace silanolových skupin, např. kovalentním navázáním neutrálního [[polymer]]u. EOF lze také otočit a to např. přídavkem vhodné látky kationické povahy (např. [[CTAB]]).