Josef Klausner: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 12. 2011, 14:40

Josef Gedalja Klausner (20. srpna 1874 – 27. října 1958, hebrejsky יוסף גדליה קלוזנר) byl židovský historik a profesor hebrejské literatury. Byl hlavním redaktorem Hebrejské encyklopedie. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím revizionistickou a náboženskou ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v prvních izraelských prezidentských volbách v r. 1949, ve kterých podlehl Chaimu Weizmannovi poměrem 83 ku 15 hlasům.

Život

Klausner se narodil v litevské vesnici Olkeniki r. 1874. Počátkem 20. století jeho rodina Litvu opustila kvůli narůstajícímu antisemitismu (podle vyprávění Amosa Oze bylo důvodem odchodu zdraví jeho babičky) a usadila se v Oděse, kde žilo její nejbližší příbuzenstvo a kde se mu dostalo vzdělání. Pohyboval se ve vědeckých, literárních a sionistických kruzích. Klausner byl zapáleným sionistou a znal se osobně s Theodorem Herzlem.

Roku 1912 poprvé osobně navštívil Palestinu a v r. 1919 se tam přestěhoval. V roce 1925 se stal profesorem hebrejské literatury na Jeruzalémské univerzitě. Angažoval se v historických výzkumech období Druhého chrámu. Přestože nebyl ortodoxním židem, dodržoval šabat a dietní předpisy. Měl obsáhlé znalosti Talmudu a midrašové literatury.

Josef Klausner náležel ke kruhu ruských sionistických aktivistů v Oděse, kam patřil i Zeev Žabotinský a Menachem Osiškin, a přestože nepatřil přímo ke členům strany, byl souputníkem revizionistických sionistů. Klausner se významně podílel na „sionistické výchově“ v hnutí revizionistické mládeže Betar, a na mládežnických nacionalistických hnutích vůbec. Jako akademický činitel se znalostí židovské historie byl poněkud netypicky také aktivistou v sionistických polemikách a jen zřídka stál na pozicích většiny sionistického vedení; to mu také vyneslo značnou židovskou nelibost z neúspěchu sionistického establishmentu v Palestině. V červenci 1929 Klausner založil Výbor pro zeď nářků na obranu židovských práv a pro řešení problémů okolo přístupu k Západní zdi.^[1] Demonstrace revizionistické mládeže vzešlé z činnosti výboru byly později Shawovou komisí označeny za bezprostřední příčinu srážek známých jako palestinské nepokoje 1929.^[2] Důsledkem následných nepokojů bylo také zničení jeho domu v Talpijotu.

O svém slavném strýčkovi píše Amos Oz ve své autobiografii Příběh o lásce a tmě (kap. 9–11).

Dílo

Vědeckou hodnost PhD. získal Klausner v Německu. Největší ohlas vzbudil svou knihou o Ježíšovi. Kniha Ježíš Nazaretský a její pokračování Od Ježíše k Pavlovi ho povznesla mezi literární veličiny. Klausner zde vysvětluje, že Ježíše je nutno chápat jako Žida a Izraelce, který se pokoušel o reformu náboženství a zemřel jako oddaný Žid. Autor byl kvůli tomu napadán stejně ze strany židů jako křesťanů. Anglikánský kněz Herbert Danby si informační hodnoty díla cenil natolik, že je přeložil z hebrejštiny do angličtiny, aby informace zpřístupnil anglickým vědcům. Několik duchovních bylo tímto kontroverzním dílem rozhořčeno natolik, že žádali Danbyho odvolání z Jeruzaléma.^[3]Později získal katedru židovské historie.

Ačkoli byl zapáleným sionistou, měl Klausner četné spory s Chaimem Weizmannem. Oba kandidovali v presidentských volbách 1949, prvním izraelským presidentem se stal Weizmann.

Ceny a vyznamenání

Roku 1941 a 1949 byla Klausnerovi udělena Bialikova cena za přínos k židovskému myšlení.^[4]
Roku 1958 získal Cenu Izraele za židovská studia.^[5]
Roku 1982 ohodnotil stát Izrael jeho vědecké úspěchy vydáním známky s jeho portrétem.

Související články

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Klausner na anglické Wikipedii.

↑ Shindler, Colin, The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right, pp. 96–97, (2006), I. B. Tauris & Co Ltd., ISBN 9781845110307
↑ Mattar, Philip, The Mufti of Jerusalem: Al-Hajj Amin Al-Husayni and the Palestinian National Movement. Columbia University Press. ISBN 0231064632, (1988), p. 48.
↑ "...anglikánští misionáři v Jeruzalémě se dožadovali, aby arcibiskup propustil doktora Danbyho, který Ježíše Nazaretského přeložil do angličtiny, protože to byla kniha 'poznamenaná kacířstvím, líčící našeho Spasitele jak reformního rabína, jako smrtelníka a jako žida, který s křesťanstvím nemá vůbec nic společného.' " citováno z Amos Oz: Příběh o lásce a tmě, Paseka, 2003, str. 63.
↑ Seznam nositelů Bialikovy ceny 1933–2004 (hebrejsky), Tel Aviv Municipality website [online]. Dostupné online.
↑ Nositelé Ceny Izraele 1958 (hebrejesky) [online]. Israel Prize Official Site. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 January 2010 by WebCite.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Klausner na Wikimedia Commons

"Into the fray: Joseph Klausner's approach to Judaism and Christianity in the Greco-Roman world". Dissertation.
(Univ. of) Heidelberg's Hope, address by Fania Oz-Salzberger, great-great-niece of Klausner
Šablona:Worldcat id
Herbert Danby: "The Jew and Christianity, Jewish attitude towards Christianity", ch.5 (I propose to bring this series of lectures to an end by describing...Dr. Joseph Klausner's Jesus of Nazareth : his Times, his Life and his Teaching ; and by indicating the kind of reception which this book has met within various Jewish circles...) read all online on archive.org

[1] Shindler, Colin, The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right, pp. 96–97, (2006), I. B. Tauris & Co Ltd., ISBN 9781845110307

[2] Mattar, Philip, The Mufti of Jerusalem: Al-Hajj Amin Al-Husayni and the Palestinian National Movement. Columbia University Press. ISBN 0231064632, (1988), p. 48.

[3] "...anglikánští misionáři v Jeruzalémě se dožadovali, aby arcibiskup propustil doktora Danbyho, který Ježíše Nazaretského přeložil do angličtiny, protože to byla kniha 'poznamenaná kacířstvím, líčící našeho Spasitele jak reformního rabína, jako smrtelníka a jako žida, který s křesťanstvím nemá vůbec nic společného.' " citováno z Amos Oz: Příběh o lásce a tmě, Paseka, 2003, str. 63.

[bialik-4] Seznam nositelů Bialikovy ceny 1933–2004 (hebrejsky), Tel Aviv Municipality website [online]. Dostupné online.

[5] Nositelé Ceny Izraele 1958 (hebrejesky) [online]. Israel Prize Official Site. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 January 2010 by WebCite.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[File:Young Dr Joseph Klausner.jpg|thumb|150px|Josef Klausner]]
-'''Josef Gedalja Klausner ''' ([[20. srpen|20. srpen]] [[1874]] – [[27. říjen|27. října [[1958]], {{vjazyce|he}} יוסף גדליה קלוזנר) byl [[Aškenázský žid|židovský]] historik a profesor [[Hebrejská literatura|hebrejské literatury]]. Byl hlavním redaktorem ''[[Encyclopedia Hebraica|Hebrejské encyklopedie]]''. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím [[revizionistický sionismus|revizionistickou]] a [[náboženský sionismus|náboženskou]] ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v [[Izraelské presidentské volby, 1949|prvních izraelských prezidentských volbách]] v r. 1949, ve kterých podlehl [[Chaim Weizmann|Chaimu Weizmannovi]] poměrem 83 ku 15 hlasům.
+'''Josef Gedalja Klausner ''' ([[20. srpen|20. srpna]] [[1874]] – [[27. říjen|27. října]] [[1958]], {{vjazyce|he}} יוסף גדליה קלוזנר) byl [[Aškenázský žid|židovský]] historik a profesor [[Hebrejská literatura|hebrejské literatury]]. Byl hlavním redaktorem ''[[Encyclopedia Hebraica|Hebrejské encyklopedie]]''. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím [[revizionistický sionismus|revizionistickou]] a [[náboženský sionismus|náboženskou]] ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v [[Izraelské presidentské volby, 1949|prvních izraelských prezidentských volbách]] v r. 1949, ve kterých podlehl [[Chaim Weizmann|Chaimu Weizmannovi]] poměrem 83 ku 15 hlasům.
 == Život ==