Johannes Diderik van der Waals: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: zh-min-nan:Johannes Diderik van der Waals |
m Náhrada Vdwaals.jpg -> Heike_Kamerlingh_Onnes_and_Johannes_Diderik_van_der_Waals.jpg (Billinghurst: File renamed: #2. change from completely meaningless names into suitable names, according to what the image disp... |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Johannes Diderik van der Waals.jpg|thumb|200px|Johannes Diderik van der Waals]] |
[[Soubor:Johannes Diderik van der Waals.jpg|thumb|200px|Johannes Diderik van der Waals]] |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Heike_Kamerlingh_Onnes_and_Johannes_Diderik_van_der_Waals.jpg|thumb|van der Waals a [[Heike Kamerlingh Onnes]] u zkapalňovače helia]] |
||
'''Johannes Diderik van der Waals''' ([[23. listopad]]u [[1837]], [[Leiden]] – [[8. březen|8. března]] [[1923]], [[Amsterdam]]) byl [[Holandsko|holandský]] [[fyzik]]. V roce [[1910]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za práci na [[stavová rovnice|stavové rovnici]] [[plyn]]ů a tekutin. |
'''Johannes Diderik van der Waals''' ([[23. listopad]]u [[1837]], [[Leiden]] – [[8. březen|8. března]] [[1923]], [[Amsterdam]]) byl [[Holandsko|holandský]] [[fyzik]]. V roce [[1910]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za práci na [[stavová rovnice|stavové rovnici]] [[plyn]]ů a tekutin. |
||
Verze z 29. 11. 2011, 14:05
Johannes Diderik van der Waals (23. listopadu 1837, Leiden – 8. března 1923, Amsterdam) byl holandský fyzik. V roce 1910 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci na stavové rovnici plynů a tekutin.
Život
V letech 1862 – 1865 studoval univerzitu v Leydenu. Od 1864 učil fyziku a matematiku na střední škole v Deventeru a o dva roky později v Haagu.
Doktorskou disertaci s názvem Over de Continuiteit van den Gas - en Vloeistoftoestand obhájil v roce 1873. V roce 1876 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Amsterodamu. kde se zabýval se problémem spojitosti plynného a kapalného stavu látek. Podařilo se mu nalézt vztah mezi objemem, tlakem a teplotou plynů a kapalin. Prokázal existenci sil, které působí na úrovni molekul a způsobují vnitřní tlak v kapalinách. Dnes jsou známy jako van der Waalsovy síly. Zformuloval též tzv. van der Waalsovou rovnici platnou pro kapaliny i plyny a tedy i změnu skupenství s platnosti pro kapaliny stejného složení. Byla to právě tato práce, která mu přinesla Nobelovu cenu a poskytla Siru Jamesi Dewarovi a Heike Kamerlinghovi Onnesovi údaje potřebné pro výrobu kapalného hélia.
V roce 1893 publikoval hlavní myšlenky termodynamické teorie kapilarity, jejímž hlavním předpokladem byla existence pozvolné, následně velmi prudké, změny hustoty na rozhraní mezi kapalinou a párou.
V roce 1910 byly jeho práce oceněny Nobelovou cenou za fyziku.
Odkazy
Související články
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2