František Valoušek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek založen
 
doplnění a úpravy
Řádek 15: Řádek 15:
| podpis =
| podpis =
}}
}}

'''František Valoušek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[farář]], politik a poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].
'''František Valoušek''', též '''Franz Walouschek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]), byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].


== Biografie ==
== Biografie ==

Působil jako [[probošt]] v Kroměříži. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy''). Překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]]. Už koncem 19. patřil mezi aktivisty křesťanskosociálního hnutí na [[Morava|Moravě]], ze kterého se roku [[1899]] utvořila [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]]. Od roku [[1906]] zasedal na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] a v letech [[1907]]-[[1918]] byl poslancem rakouské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Pocházel z [[řemeslo|řemeslnické]] [[rodina|rodiny]]. Jak [[střední škola|středoškolská]], tak [[teologie|teologická]] [[studium|studia]] absolvoval v [[Olomouc|Olomouci]], kde také v roce [[1887]] přijal [[kněz|kněžské]] [[svěcení]]. Poté působil na různých místech jako [[farní vikář|kaplan]], například v letech [[1895]]-[[1905]] ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], a nějakou dobu pracoval rovněž jako [[katecheta]]. V roce [[1901]] se zúčastnil [[sjezd|sjezdu]] [[Češi|českých]] [[církve sjednocené s Římem|katolíků]] v [[Kroměříž|Kroměříži]], kde [[25. srpen|25. srpna]] [[rétorika|řečnil]] o sociální otázce. V roce [[1899]] byl jmenován [[farář|farářem]] v [[Němčice nad Hanou|Němčicích na Hané]], kde strávil značnou část svého [[život|života]]. Počátkem 20. let [[20. století]] se stal [[probošt|proboštem]] [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížské kapituly]], jímž zůstal až do své [[smrt|smrti]], a v roce [[1923]] byl jmenován [[monsignore|prelátem Jeho Svatosti]].

Byl také [[literatura|literárně]] činný, publikoval zejména v [[Morava|moravských]] [[časopis|časopisech]]. Během svého působení na [[Ostrava|Ostravsku]] redigoval časopis ''Zájmy dělnictva''. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy'') a překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]]. Už koncem 19. patřil mezi aktivisty křesťanskosociálního hnutí na [[Morava|Moravě]], ze kterého se roku [[1899]] utvořila [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]]. Od roku [[1906]] zasedal na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] a v letech [[1907]]-[[1918]] byl poslancem rakouské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = divadloschod.cz
| vydavatel = divadloschod.cz
| titul = Slovník osobností východní Moravy
| titul = Slovník osobností východní Moravy
Řádek 31: Řádek 35:
| strany = 261, 295-296
| strany = 261, 295-296
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> Od roku [[1918]] zasedal za lidovce v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>

Od roku [[1918]] zasedal za lidovce v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = František Valoušek
| titul = František Valoušek
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=296&id=4379
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=296&id=4379
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-11-21}}</ref>, později se stal [[senát|senátorem]], jehož byl v letech [[1924]] až [[1926]] místopředsedou. V roce [[1930]] začal trpět těžkou [[srdeční choroby|srdeční chorobou]], která následně vedla k jeho [[smrt|úmrtí]].
| datum přístupu = 2011-11-21}}</ref> Byl profesí farářem.<ref>{{Citace elektronické monografie

| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
== Dílo ==
| titul = jmenný rejstřík

| url = http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/rejstrik/jmenny/VA.HTM
{{NK ČR|jk01141333}}
| jazyk = česky

| datum přístupu = 2011-11-21}}</ref>
''Vrstevnice a jiné povídky'', Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
''Tři povídky Františka Valouška'', Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897
''Jaké manželství chceme?'', Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
''Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice'', vlastním nákladem, Přerov
''Chudáček boží – drama ve 4 jednáních'', Tiskové družstvo, Hradec Králové 1922
''Srdce a peníze – vesnické drama moravské o 5 jednáních'', Družstevní knihtiskárna, Hradec Králové 1926
''Svatá Alžběta – drama o 5 jednáních'', Tiskové družstvo, Hradec Králové 1927
''Jesličky – dramatický obraz o 4 jednáních'', Šlépěje života, Přerov 1927
''Svatý Václav – truchlohra ve 3 jednáních s proměnou'', Šlépěje života, Přerov 1928
''Zkáza – nesváry synů Svatoplukových a zkáza říše Velkomoravské nájezdy Maďarů'', Šlépěje života, Přerov 1929
''V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního I'', Šlépěje života, Přerov 1929
''Spása a sláva'', Šlépěje života, Přerov 1929
''Rostislav a Pribina'', Šlépěje života, Přerov 1929
''V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II'', Šlépěje života, Přerov 1930
''Perly v hlubinách a jiné povídky'', Šlépěje života, Přerov 1932

Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 50: Řádek 69:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

* [http://www.cdct.cz/petera/data/dil.VIII/pet.176.jpeg Mons. František Valoušek a jeho fotografie]
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/058schuz/s058005.htm František Valoušek v Revolučním národním shromáždění roku 1919]
* {{cs}} [http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/058schuz/s058005.htm František Valoušek v Revolučním národním shromáždění roku 1919]
* [http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_20102 Zemřel František Valoušek]


{{DEFAULTSORT:Valoušek, František}}
{{DEFAULTSORT:Valoušek, František}}

Verze z 23. 11. 2011, 17:21

Šablona:Infobox Politik

František Valoušek, též Franz Walouschek (26. července 1863, Vřesovice14. března 1932, Kroměříž), byl český římskokatolický kněz, československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Pocházel z řemeslnické rodiny. Jak středoškolská, tak teologická studia absolvoval v Olomouci, kde také v roce 1887 přijal kněžské svěcení. Poté působil na různých místech jako kaplan, například v letech 1895-1905 ve Vítkovicích, a nějakou dobu pracoval rovněž jako katecheta. V roce 1901 se zúčastnil sjezdu českých katolíků v Kroměříži, kde 25. srpna řečnil o sociální otázce. V roce 1899 byl jmenován farářem v Němčicích na Hané, kde strávil značnou část svého života. Počátkem 20. let 20. století se stal proboštem kroměřížské kapituly, jímž zůstal až do své smrti, a v roce 1923 byl jmenován prelátem Jeho Svatosti.

Byl také literárně činný, publikoval zejména v moravských časopisech. Během svého působení na Ostravsku redigoval časopis Zájmy dělnictva. Publikoval povídky ze života moravského lidu (Vrstevnice) a historické romány (Z těžkých dob Moravy) a překládal z ukrajinštiny. Už koncem 19. patřil mezi aktivisty křesťanskosociálního hnutí na Moravě, ze kterého se roku 1899 utvořila Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě. Od roku 1906 zasedal na Moravském zemském sněmu a v letech 1907-1918 byl poslancem rakouské Říšské rady.[1][2] Od roku 1918 zasedal za lidovce v Revolučním národním shromáždění.[3], později se stal senátorem, jehož byl v letech 19241926 místopředsedou. V roce 1930 začal trpět těžkou srdeční chorobou, která následně vedla k jeho úmrtí.

Dílo

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Valoušek

Vrstevnice a jiné povídky, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897 Tři povídky Františka Valouška, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897 Jaké manželství chceme?, Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906 Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice, vlastním nákladem, Přerov Chudáček boží – drama ve 4 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1922 Srdce a peníze – vesnické drama moravské o 5 jednáních, Družstevní knihtiskárna, Hradec Králové 1926 Svatá Alžběta – drama o 5 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1927 Jesličky – dramatický obraz o 4 jednáních, Šlépěje života, Přerov 1927 Svatý Václav – truchlohra ve 3 jednáních s proměnou, Šlépěje života, Přerov 1928 Zkáza – nesváry synů Svatoplukových a zkáza říše Velkomoravské nájezdy Maďarů, Šlépěje života, Přerov 1929 V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního I, Šlépěje života, Přerov 1929 Spása a sláva, Šlépěje života, Přerov 1929 Rostislav a Pribina, Šlépěje života, Přerov 1929 V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II, Šlépěje života, Přerov 1930 Perly v hlubinách a jiné povídky, Šlépěje života, Přerov 1932

Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.

Odkazy

Reference

  1. Slovník osobností východní Moravy [online]. divadloschod.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  2. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 261, 295-296. 
  3. František Valoušek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy