Vardanés: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m díky za pomoc, článek teprve píšu, odkaz na Tacita v něm bude, stejně jako u Gótarza II., jehož jsem na etapy napsal včera. Raději dám pracuje se
hrubé dokončení článku
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}[[Soubor:Vardanesi.jpg|thumb|Vardanova mince]]'''Vardanés''' ({{Nejisté datum|narození}} – [[45|45 n.&nbsp;l.]]) byl [[Parthská říše|parthský]] [[Šáhanšáh|velkokrál]] z rodu [[Arsakovci|Arsakovců]] panující v letech [[38]]/[[39]]–[[45]].<ref> Někteří badatelé kladou konec jeho vlády do roku [[47]]/[[48]]. Viz {{Citace monografie
[[Soubor:Vardanesi.jpg|thumb|Vardanova mince]]'''Vardanés''' ({{Nejisté datum|narození}} – [[45|45 n.&nbsp;l.]]) byl [[Parthská říše|parthský]] [[Šáhanšáh|velkokrál]] z rodu [[Arsakovci|Arsakovců]] panující v letech [[38]]/[[39]]–[[45]].<ref> Někteří badatelé kladou konec jeho vlády do roku [[47]]/[[48]]. Viz {{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 18: Řádek 18:
}}</ref> jméno matky je neznámé.
}}</ref> jméno matky je neznámé.


Velkou část Vardanovy vlády vyplňuje ozbrojený konflikt s [[Gótarzés II.|Gótarzem]], synem [[Vononés II.|Vononovým]], v jehož průběhu se Vardanés opíral o [[Mezopotámie|Mezopotámii]], zatímco Gótarzés o [[Hyrkánie|Hyrkánii]]. [[Občanská válka]] probíhala se střídavým štěstím a Parthům bránila vměšovat se do poměrů v [[Dějiny Arménie|Arménii]], kde byl [[Starověký Řím|Římany]] dočasně sesazen jejich chráněnec král Mithridatés.<ref>[[Tacitus]], ''Letopisy'' [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?lookup=Tac.+Ann.+11.8 XI, 8]</ref> V závěrečné etapě bojů se zdálo, že Vardanés nakonec prosadí svou autoritu nad celým prostorem říše, ale právě v této době byl zavražděn.<ref>[[Tacitus]], ''Letopisy'' [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?lookup=Tac.+Ann.+11.10 XI, 10]</ref> Vláda pak plynule přešla na jeho soupeře Gótarza.
{{pahýl - biografie}}


== Poznámky ==
== Poznámky ==
<references />
<references />


== Literatura ==
{{commonscat|Vardanes I}}
* {{Citace monografie | příjmení = Klíma | jméno = Otakar | titul = Sláva a pád starého Íránu | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 252 | isbn = | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Schippmann | jméno = Klaus | titul = Grundzüge der parthischen Geschichte | vydavatel = Wissenschaftliche Buchgesellschaft | místo = Darmstadt | rok = 1980 | počet stran = ix, 132 | isbn =3-534-07064-X | jazyk = německy}}

{{Parthský král|funkce=Parthský král|pred=[[Artabanos II.]]|po=[[Gótarzés II.]]|kdy=[[38]]/[[39]]–[[45]]}}
[[Kategorie:Parthové]]
[[Kategorie:Parthové]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. století]]

Verze z 22. 11. 2011, 14:19

Vardanova mince

Vardanés (?45 n. l.) byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců panující v letech 38/3945.[1] Jeho otcem byl král Artabanos II.,[2] jméno matky je neznámé.

Velkou část Vardanovy vlády vyplňuje ozbrojený konflikt s Gótarzem, synem Vononovým, v jehož průběhu se Vardanés opíral o Mezopotámii, zatímco Gótarzés o Hyrkánii. Občanská válka probíhala se střídavým štěstím a Parthům bránila vměšovat se do poměrů v Arménii, kde byl Římany dočasně sesazen jejich chráněnec král Mithridatés.[3] V závěrečné etapě bojů se zdálo, že Vardanés nakonec prosadí svou autoritu nad celým prostorem říše, ale právě v této době byl zavražděn.[4] Vláda pak plynule přešla na jeho soupeře Gótarza.

Poznámky

  1. Někteří badatelé kladou konec jeho vlády do roku 47/48. Viz Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek XV 2. Stuttgart: J. B. Metzler, 1955. S. 371. 
  2. SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. S. 53. 
  3. Tacitus, Letopisy XI, 8
  4. Tacitus, Letopisy XI, 10

Literatura

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vardanés na Wikimedia Commons

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy)