Slezská lidová strana: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 11. 2011, 00:08

Slezská lidová strana (pol.: Śląska Partia Ludowa) – politická strana působící v Rakousku-Uhersku od roku 1909 a poté v Československu v letech 1921–1938. Byla založena ředitelem skočovské školy Josefem Koždoněm a sdružovala obyvatele Těšínského Slezska, kteří se hlásili ke slezské národnosti.

Strana byla založena ve Skočově (Skoczów) v létě 1908 ředitelem místní školy Josefem Koždoněm. V době své registrace měla 2000 členů sdružených v 30 oblastních organizacích. Její příznivci patřili především k evangelické části obyvatel Těšínského Slezska. Proto se také nejsilnější organizace strany nacházely v politických okresech Bílsko a Těšín. V okresech Fryštát (německy Freistadt) a Frýdek (obývaných silnou skupinou katolických imigrantů z Haliče) byla členská základna zřetelně slabší. Nejsilnější stranické skupiny v roce 1913 působily ve Skočově (214 členů) a Těšíně (210 členů). Mezi nejvýznamnější představitele strany patřili: František Golyschny (ředitel Dívčí školy ve Skočově), Josef Cichy (majitel vápenky v Holešově), Pavel Mienciel (učitel Lidové školy v obci Mezisvětí). Toto nové politické uskupení si dalo za cíl zviditelnění rozdílnosti Slezanů a probuzení slezského národního povědomí. Strana zdůrazňovala národnostní rozdílnost Slezanů od Poláků, sounáležitost se slezskou vlastí a propagovala rozvoj regionální kultury.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Slezská lidová strana''' ([[polština|pol.]]: '''Śląska Partia Ludowa''') – politická strana působící v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] od roku 1909 a poté v [[Československo|Československu]] v letech 1921–1938. Byla založena ředitelem skočovské školy [[Josef Koždoň|Josefem Koždoněm]] a sdružovala obyvatele [[Těšínsko|Těšínského Slezska]], kteří se hlásili ke slezské národnosti.
-Strana byla založena ve [[Skočov]]ě (''Skoczów'') v létě 1908 ředitelem místní školy [[Josef Koždoň|Josefem Koždoněm]]. V době své registrace měla 2000 členů sdružených v 30 oblastních organizacích. Její příznivci patřili především k evangelické části obyvatel [[Těšínsko|Těšínského Slezska]]. Proto se také nejsilnější organizace strany nacházely v politických okresech [[Bílsko]] a [[Těšín]]. V  okresech [[Fryštát]] (německy ''Freistadt'') a [[Frýdek]] (obývaných silnou skupinou katolických imigrantů z [[Halič|Haliče]]) byla členská základna zřetelně slabší. Nejsilnější stranické skupiny v roce 1913 působily ve Skočově (214 členů) a Těšíně (210 členů). Mezi nejvýznamnější představitele strany patřili: František Golyschny (ředitel Dívčí školy ve Skočově), Josef Cichy (majitel vápenky v Holešově (pol: Goleszów, něm: Golleschau)), Pavel Mienciel (učitel Lidové školy v obci  Międzyświeć (něm: Miendziswiec)). Toto nové politické uskupení si dalo za cíl zviditelnění rozdílnosti Slezanů a probuzení slezského národního povědomí. Strana zdůrazňovala národnostní rozdílnost Slezanů od Poláků, sounáležitost se slezskou vlastí a propagovala rozvoj regionální kultury.
+Strana byla založena ve [[Skočov]]ě (''Skoczów'') v létě 1908 ředitelem místní školy [[Josef Koždoň|Josefem Koždoněm]]. V době své registrace měla 2000 členů sdružených v 30 oblastních organizacích. Její příznivci patřili především k evangelické části obyvatel [[Těšínsko|Těšínského Slezska]]. Proto se také nejsilnější organizace strany nacházely v politických okresech [[Bílsko]] a [[Těšín]]. V  okresech [[Fryštát]] (německy ''Freistadt'') a [[Frýdek]] (obývaných silnou skupinou katolických imigrantů z [[Halič|Haliče]]) byla členská základna zřetelně slabší. Nejsilnější stranické skupiny v roce 1913 působily ve Skočově (214 členů) a Těšíně (210 členů). Mezi nejvýznamnější představitele strany patřili: František Golyschny (ředitel Dívčí školy ve [[Skočov]]ě), Josef Cichy (majitel vápenky v [[Holešov (Polsko)|Holešově]]), Pavel Mienciel (učitel Lidové školy v obci [[Mezisvětí]]). Toto nové politické uskupení si dalo za cíl zviditelnění rozdílnosti Slezanů a probuzení slezského národního povědomí. Strana zdůrazňovala národnostní rozdílnost Slezanů od Poláků, sounáležitost se slezskou vlastí a propagovala rozvoj regionální kultury.
 {{Portály|Slezsko}}