Horský Badachšán: Porovnání verzí
m r2.6.4) (robot přidal: ar, be, bg, ca, de, en, eo, es, et, fa, fi, fr, gl, it, ja, ko, lt, nl, no, pl, pt, ru, sr, sv, tg, tr, uk, zh |
Úpravy dle Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia + drobne upravy a cleneni clanku |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
| čas = |
| čas = |
||
}} |
}} |
||
⚫ | |||
'''Horský Badachšán''' (tádžicky '''''Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон''''', rusky '''''Горно-Бадахшанская автономная область''''') je autonomní oblast v pohoří [[Pamír]] na východě [[Tádžikistán]]u. |
'''Horský Badachšán''' (tádžicky '''''Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон''''', rusky '''''Горно-Бадахшанская автономная область''''') je autonomní oblast v pohoří [[Pamír]] na východě [[Tádžikistán]]u. |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je [[Pamir Higway|Pamírská dálnice]], která vede z [[Dušanbe]] podél afgánské hranice do hlavního města autonomní provincie '''[[Chorog|Chorogu]]''' a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš. |
Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je [[Pamir Higway|Pamírská dálnice]], která vede z [[Dušanbe]] podél afgánské hranice do hlavního města autonomní provincie '''[[Chorog|Chorogu]]''' a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš. |
||
== Subregiony == |
|||
<gallery> |
|||
⚫ | |||
</gallery> |
|||
Samotný Horský Badašchán lze rozdělit na tři subregiony: |
Samotný Horský Badašchán lze rozdělit na tři subregiony: |
||
* '''Oblasti pod Pamírem''' |
* '''Oblasti pod Pamírem''' – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badašchánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam. |
||
* '''Horský Badachšán historicky a etnicky spjatý s afgánským [[Badachšán|Badachšánem]]. |
* '''Horský Badachšán''' – historicky a etnicky spjatý s afgánským [[Badachšán|Badachšánem]]. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s Afgánistánem - okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti. |
||
* '''Murgabský okres''' |
* '''Murgabský okres''' – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tadžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou [[Oš|Ošskou oblast]]. |
||
== Popis oblasti == |
|||
Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badašchán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badašchán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika iránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu |
Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badašchán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badašchán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika iránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu – ší'tského směru [[ismáilíja]]. |
||
== Život obyvatel == |
|||
Přestože obyvatelé Horského Badašchánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afgánistánu. |
Přestože obyvatelé Horského Badašchánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afgánistánu. |
||
Řádek 68: | Řádek 67: | ||
Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy. |
Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy. |
||
Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o |
Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o „středoasijské Sicílii“. |
||
I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, které proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace. |
I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, které proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace. |
||
== Literatura == |
|||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Horák |
| příjmení = Horák |
Verze z 1. 11. 2011, 15:37
Horský Badachšán (tádžicky Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон, rusky Горно-Бадахшанская автономная область) je autonomní oblast v pohoří Pamír na východě Tádžikistánu.
České pojmenování této oblasti je značně neustálené, lze se setkat s názvy Horní Badašchán nebo Gorno-Badašchán. Popřípadě je nesprávně použita anglická transkripce tohoto názvu, tedy Gorno-Badakhshan.
Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je Pamírská dálnice, která vede z Dušanbe podél afgánské hranice do hlavního města autonomní provincie Chorogu a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš.
Subregiony
Samotný Horský Badašchán lze rozdělit na tři subregiony:
- Oblasti pod Pamírem – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badašchánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam.
- Horský Badachšán – historicky a etnicky spjatý s afgánským Badachšánem. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s Afgánistánem - okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti.
- Murgabský okres – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tadžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou Ošskou oblast.
Popis oblasti
Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badašchán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badašchán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika iránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu – ší'tského směru ismáilíja.
Život obyvatel
Přestože obyvatelé Horského Badašchánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afgánistánu.
Za sovětské éry došlo ke zvýšení životní úrovně a rozvoji infrastruktury. Stalo se zvykem, že obyvatelé odcházeli do centrálních oblastí Tádžikistánu či do Ruska a vraceli se jako kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Proto lze i dnes mluvit o vysokém potenciálu tamního vzdělaného obyvatelstva a inteligence s orientací převážně na Rusko. Kromě toho se tu i nachází zásoby uhlí, zlata a barevných kovů.
Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy.
Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o „středoasijské Sicílii“.
I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, které proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace.
Literatura
- HORÁK, Slavomír. Střední Asie mezi východem a západem. Praha: Karolinum, 2005. S. 143.