Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 10. 2011, 11:08

Šablona:Infobox region Gemer (maďarsky: Gömör), Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye) je historické území a bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska a Maďarska.

Gemer-Malohont

Gemersko-malohontská župa vznikla sloučením Gemeru a Malohontu. Existovala v letech:

Centrum

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, pok terém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem se hlavním městem stala Rimavská Sobota (do té doby centrum Malohontu), v roce 1790 se centrem stal opět Plešivec. V roce 1802, po opětovnén spojení Gemeru a Malohontu se Rimavská Sobota stala centrem Gemersko-malohontské župy.

Historie

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornaľi a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznicvi Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavoských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj težebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podopořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

Ke konci 19. století sice započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudnách dolů a řemeselné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye, dnešní župy Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku. Gemersko-Malohontská župa existovala, v rámci ČSR, do 31. prosince 1922. Obnovena byla až po připojení oblasti k Maďarskému království v roce 1938. Gemer byl osvobozen sovětskou Rudou armádou v lednu 1945. Dnes je Gemer jedním ze slovenských regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy

Ve 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem

Obyvatestvo

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Maďaři 58,5%
Slováci 38,4%
Němci 1,6%

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota - Rožňava. Slováci se soutřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství

Náboženské složení z roku 1910:

Římskokatolické 45,4%
Evangelické a.v. 30,7%
Reformovaná k.c. 18,5%
Řeckokatolické 2,3%
Židovské 3,0%

Současný region

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

(maďarsky) Gömöroszág
(slovensky) GEMER.sk
(česky) Turistická stránka o Gemeru
(slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT

@@ Řádek 129: / Řádek 129: @@
 [[hu:Gömör és Kis-Hont vármegye]]
 [[it:Gömör-Kishont]]
+[[ro:Comitatul Gömör és Kis-Hont]]
 [[sk:Gemerská župa]]