Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí
+ext. odkaz |
drobné úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Gerhard ze Zbraslavi]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Gerhard ze Zbraslavi]]}} |
||
{{Příbuzný|manželka|[[Eufémie z Křižanova]]}} |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Smil ze Zbraslavi a Obřan]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Smil ze Zbraslavi a Obřan]]}} |
||
{{Příbuzný|syn|[[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]}} |
||
| Řádek 10: | Řádek 11: | ||
Boček byl nejstarším synem [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka pochází z roku [[1232]], kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]]. Roku [[1233]] se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku [[1238]] byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku [[1249]], se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček [[Jaroslavice]] vlastnil, roku [[1255]] se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice. |
Boček byl nejstarším synem [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka pochází z roku [[1232]], kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]]. Roku [[1233]] se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku [[1238]] byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku [[1249]], se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček [[Jaroslavice]] vlastnil, roku [[1255]] se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice. |
||
Roku [[1252]] získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s [[Eufemie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal [[Křižanov]] a moravskou část [[Českomoravská vysočina|Vysočiny]] i statky na jižní Moravě. Bočkovi se se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves [[Obřany]], kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce [[1254]] se účastnil |
Roku [[1252]] získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s [[Eufemie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal [[Křižanov]] a moravskou část [[Českomoravská vysočina|Vysočiny]] i statky na jižní Moravě. Bočkovi se se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves [[Obřany]], kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce [[1254]] se účastnil křížové výpravy do Pruska, při níž [[Přemysl Otakar II.|Přemysl Otakar II.]] založil město [[Kaliningrad|Královec]]. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku [[1255]], jeho závěť byla napsána 17. prosince. |
||
Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy. |
Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]]. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy. |
||
| Řádek 33: | Řádek 34: | ||
{{Portály|Středověk}} |
{{Portály|Středověk}} |
||
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]] |
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]] |
||
[[Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 1255]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1255]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
Verze z 29. 10. 2011, 00:01
| otec | Gerhard ze Zbraslavi |
|---|---|
| manželka | Eufémie z Křižanova |
| syn | Smil ze Zbraslavi a Obřan |
| syn | Gerhard ze Zbraslavi a Obřan |
| dcera | Anežka ze Zbraslavi a Obřan |
Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také Boček z Obřan, byl významný moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.
Boček byl nejstarším synem Gerharda ze Zbraslavi. První písemná zmínka pochází z roku 1232, kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem Přemyslem. Roku 1233 se účastnil bojů mezi Václavem I. a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku 1238 byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku 1249, se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček Jaroslavice vlastnil, roku 1255 se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice.
Roku 1252 získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s Eufémií, dcerou velmože Přibyslava z Křižanova, která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal Křižanov a moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Bočkovi se se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves Obřany, kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil cisterciácký klášter ve Žďáru. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska, při níž Přemysl Otakar II. založil město Královec. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku 1255, jeho závěť byla napsána 17. prosince.
Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.
Odkazy
Literatura
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.