Akantit

Akantit (Kenngott, 1855), chemický vzorec Ag₂S, je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého akanta – šíp.

Původ

Hydrotermální, nízkoteplotní fáze, dále jako druhotný minerál vzniklý přeměnou z argentitu nebo ryzího stříbra.

Morfologie

Krystaly, kostrovité, keříčkovité nebo drátkovité agregáty (pseudomorfóza po stříbru), zrnité i masívní agregáty.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 7,3 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {001} a {110}, lom lasturnatý, nerovný. Dá se řezat nožem, je ohebný a kujný.
• Optické vlastnosti: Barva: olověná šedá až černá. Lesk kovový (na čerstvé ploše), jinak matný, průhlednost: neprůhledný, vryp černý pololesklý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ag 87,06 %, S 12,94 %, příměsi Cu. Rozpouští se v HNO₃, HCl, amoniaku.

Odrůdy

• argentit – vysokoteplotní odrůda stabilní nad 179 °C

Podobné minerály

stříbro, chalkozin, galenit

Parageneze

• polybazit, stříbro, proustit, pyrargyrit, stefanit, galenit, aguilarit, chalkopyrit, sfalerit, kalcit, křemen

Získávání

Hornická těžba spolu s dalšími minerály rudních žil.

Využití

Důležitá ruda stříbra.

Naleziště

Řídký výskyt.

• Česko – Jáchymov, Měděnec, Moldava, Příbram
• Slovensko – Banská Štiavnica, Kremnica, Zlatá Baňa
• Německo – Schneeberg, Annaberg, Johanngeorgenstadt, Freiberg (krystaly o hmotnosti až 4 kg)
• Norsko – Kongsberg
• Velká Británie – Cornwall
• Mexiko – Arispa
• a další.

Odkazy

Reference

• Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 191–192 (akantit), 176–178 (argentit)

Citace

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Akantit na Wikimedia Commons

• Akantit na webu mindat.org (anglicky)
• Akantit na webu Webmineral (anglicky)
• v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)