Arginin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
KamikazeBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: zh-min-nan:Arginin
odkaz
Řádek 19: Řádek 19:
}}
}}


'''Arginin''' (zkratka Arg nebo R) je [[biogenní aminokyseliny|biogenní aminokyselina]] obsahující bazickou [[guanidinová skupina|guanidinovou skupinu]]. Patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny, je [[esenciální aminokyseliny|esenciální]] jen v době růstu. Během [[proteosyntéza|proteosyntézy]] je [[kodón|kódována]] triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.
'''Arginin''' (zkratka Arg nebo R) je [[biogenní aminokyseliny|biogenní aminokyselina]] obsahující bazickou [[guanidinová skupina|guanidinovou skupinu]]. Patří mezi tzv. [[semiesenciální aminokyseliny]], je [[esenciální aminokyseliny|esenciální]] jen v době růstu. Během [[proteosyntéza|proteosyntézy]] je [[kodón|kódována]] triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.


Arginin je součástí [[bílkoviny|bílkovin]], je [[intermediát]]em [[ornitinový cyklus|ornitinového cyklu]], ve kterém je syntetizována [[močovina]], dále je arginin výchozím [[metabolismus|metabolitem]] syntézy [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]], což je kromě jiného tkáňový [[hormon]] způsobující [[vazodilatace|vazodilataci]], a podílí se na biosyntéze [[kreatin]]u. Skrze [[ornithin]] (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je [[prekurzor]]em [[polyaminy|polyaminů]] [[spermin]]u a [[spermidin]]u.
Arginin je součástí [[bílkoviny|bílkovin]], je [[intermediát]]em [[ornitinový cyklus|ornitinového cyklu]], ve kterém je syntetizována [[močovina]], dále je arginin výchozím [[metabolismus|metabolitem]] syntézy [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]], což je kromě jiného tkáňový [[hormon]] způsobující [[vazodilatace|vazodilataci]], a podílí se na biosyntéze [[kreatin]]u. Skrze [[ornithin]] (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je [[prekurzor]]em [[polyaminy|polyaminů]] [[spermin]]u a [[spermidin]]u.

Verze z 23. 10. 2011, 11:28

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Arginin (zkratka Arg nebo R) je biogenní aminokyselina obsahující bazickou guanidinovou skupinu. Patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny, je esenciální jen v době růstu. Během proteosyntézy je kódována triplety CGU, CGC, CGA, CGG, AGA a AGG.

Arginin je součástí bílkovin, je intermediátem ornitinového cyklu, ve kterém je syntetizována močovina, dále je arginin výchozím metabolitem syntézy oxidu dusnatého, což je kromě jiného tkáňový hormon způsobující vazodilataci, a podílí se na biosyntéze kreatinu. Skrze ornithin (který vzniká z argininu v ureosyntetickém cyklu) je prekurzorem polyaminů sperminu a spermidinu.

Biosyntéza

Arginin je meziproduktem syntézy močoviny - v reakci katalyzované argininsukcinasou je reverzibilně štěpen argininsukcinát na arginin a fumarát. Reakce probíhá v ledvinách a játrech.

Degradace

Při degradaci argininu je nejprve hydrolyticky štěpena guanidinová skupina. Vzniká ornithin, který prochází transaminací. Vzniklá kyselina glutamová může být dále transaminována na 2-oxoglutarát, který je jednou z látek Krebsova cyklu. Arginin je glukoplastická aminokyselina. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu arginin na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - biochemie

Související články

Literatura

  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu arginin na Wikimedia Commons