Konflikt v Dárfúru: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typos
→‎Externí odkazy (zdroje): -{{Link GA|en}}, už to neplatí
Řádek 92: Řádek 92:


{{Link FA|sv}}
{{Link FA|sv}}
{{Link GA|en}}


[[ar:نزاع دارفور]]
[[ar:نزاع دارفور]]

Verze z 20. 10. 2011, 17:13

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Šablona:Válka

Vesnice vypálené v Dárfúru v roce 2004

Konflikt v Dárfúru patří k nejkrvavějším konfliktům současnosti. Trvá od roku 2003 dodnes a přerostl do rozměrů genocidy. Počet obětí na životech se pohybuje kolem 400 000 (každý měsíc 30 000), přes 2 000 000 lidí přišlo o svůj domov.

V únoru 2003 Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rovnost a spravedlnost (JEM) zaútočila na vládní pozice v Chartúmu. To se stalo roznětkou k rozpoutání války. Súdánský prezident Umar al-Bašír se rozhodl použít jako zbraň nevládní militantní skupinu Janjaweed (čti džandžavíd). S poměrně primitivním vybavením (pohybují se na koních), ale nevídanou krutostí útočí na dárfúrská města a vesnice, ty následně vypalují, v lepším případě pouze rabují. Súdánská armáda přispívá leteckými útoky pod záminkou „ochránění“ obyvatel před rebely ze SLA a JEM. Ti se ovšem ve městech nepohybují.

Na konci roku 2005 byl do konfliktu zatažen i sousední Čad, poté, co čadští rebelové (údajně podporovaní Súdánem a se základnami v Súdánu) napadli město Adré (poblíž hranic se Súdánem). Pravděpodobně to souvisí s uprchlickými tábory, na území Čadu, čítajícími asi 200 000 lidí z Dárfúru.

Situace se začala jevit nadějnější v roce 2006, kdy začala série jednání mezi vůdci rebelů a súdánskou vládou. Valného výsledku ale dosaženo nebylo.

Dne 31. srpna Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 1706, která přislíbila vyslání 26000 vojáků pod názvem UNAMID, kteří se měli postarat o nastolení míru, zamezení porušování lidských práv a pomoci tak nedostatečně jak počtem tak vybavením vojákům Africké unie. Súdánská vláda byla proti tomuto rozhodnutí a hned druhý den po vstupu vojska mírových smluv započala ofenzivní útok na Dárfúr. Uvedení rezoluce v platnost dlouhodobě blokovala Čína, která se obává zpřetrhání ekonomických vztahů se Súdánem. Výzvu k ukončení konfliktu vydala na podzim 2007 konference Forum 2000.

V březnu 2007 mise OSN obvinila súdánskou vládu za hrubé porušování lidských práv v Dárfúru, a vyzvala k realizaci naléhavých mezinárodních opatření k ochraně civilistů v oblasti.

Britská stanice BBC přinesla 13. července 2008 důkazy, že čínská vláda dodává zbraně do Súdánu, ačkoli to zakazuje zbrojní embargo OSN, které zavedla Rada bezpečnosti OSN v květnu 2005.

14. července 2008 žalobce u Mezinárodního trestního soudu (ICC) podal deset obvinění z válečných zločinů proti súdánskému prezidentu Umaru al-Bašírovi. Obvinění zahrnovala tři obvinění z genocidy, pět zločinů proti lidskosti a dvě vraždy. Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu ICC tvrdí, že prezident al-Bašír měl v plánu vyhubit 3 významné kmenové skupiny v Dárfúru kvůli jejich etnické příslušnosti. Dne 4. března 2009 ICC vydal zatykač na prezidenta al-Bašíra.

V únoru 2009, v Dárfúru se UNAMID snaží přesvědčit povstalecké skupiny Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a súdánskou vládu podepsat mírovou dohodu. Tato mírová dohoda však dodnes nebyla podepsána.

Dne 11.–13. dubna 2010 proběhly v Súdánu volby do parlamentu i volba prezidenta. Opět se ukázalo, že situace v zemi není stále ujasněná a tyto volby kde měl minulý i nynější prezident al-Bašír jasnou pozici nelze v žádném případě považovat za demokratické a regulérní. Prezidentem se tak stane muž na kterého je vypsán již delší dobu zatykač vydán Mezinárodním trestním soudem za genocidu spáchanou v Dárfúru. Volby se opět protáhly díky protestům ze strany opozice a neobešly se bez vojenských potyček a násilností.

Aktéři ozbrojeného konfliktu

Vnitřní aktéři

SLM/A – Sudan Liberation Movement/Army

Jedna ze 2 největších rebelských, povstaleckých organizací působící v Dárfúru. Súdanské osvobozenecké hnutí/armáda byla založena v roce 2003 pod názvem Dárfúrská osvobozenecká fronta (DFL) a byla separatistickým hnutím, které požadovalo samostatnost Dárfúru. Vznikla propojením 2 povstaleckých složek: SLM a SLA. Značné zastoupení zde mají členové kmene Fúrů, Masalité a kmen Zaghawa a jsou zaměřeni proti arabské vládě.

JEM – Justice and Equality Movement

Hnutí za spravedlnost a rovnost vzniklo v roce 1989 v důsledku státního převratu, při které se projevila ideologie Hassana at-Turábího, vůdce Národní islámské fronty. Ten přislíbil nearabským muslimským kmenům participaci na politické moci. Do roku 2000 byl velkým spojencem súdánského prezidenta al-Bašíra, se kterým se však po volbách znesvářil a dnes jsou největšími oponenty v zemi. Členy jsou hlavně příslušníci kmene Zaghawa, kteří jsou podle některých informací podporovány i sousedním Čadem. Vůdcem hnutí je bývalý ministr vlády chalífa Ibrahim Muhammad. Chtějí nastolení stejných podmínek pro všechny obyvatele Dárfúru. Poukazují na to, že oblasti jako Dárfúr jsou marginizovány a některé skupiny obyvatel diskriminovány na úkor 5% menšiny vládnoucích. Tím pádem chtějí jednotný federativní Súdánský stát bez diskriminace a s rovnými pravidly pro všechny.V roce 2004 se rozdělilo na 2 frakce, avšak pořád je významné na politické scéně.

Oba tito vnitřní aktéři dokáží spolupracovat proti vládě a milicím Džandžavíd, avšak v poslední době dochází i ke konfliktům mezi oběma organizacemi z důvodu značně odlišných cílů a programů.

Provládní milice Džandžavíd

Tyto milice (volně přeloženo ozbrojení muži na koních či velbloudech) jsou následovníky arabského kmene Baggarů. Súdánská vláda je postavila do boje proti dvěma výše zmiňovaným povstaleckým hnutím. Mylně se považují za arabské vojsko. Mnoho z jejich členů jsou Afričané černošského původu a mnoho Arabů se od jejich činnosti naopak distancuje. Jejich činy jsou kryty vládou a nejsou potrestány, a vláda Súdánu nikdy přímo nepřiznala, že by oficiálně s touto organizací kooperovala.

Vnější aktéři

Rada bezpečnosti OSN

Je nejvýznamnějším mezinárodním aktérem konfliktu. Její rozhodnutí mají pouze doporučující charakter, ne závazný. Avšak může k svobodnému a nebráněnému rozhodnutí použít vojenské síly pro obranu civilistů. V roce 2004 bylo schváleno vyslání hybridní mise OSN a Africké unie (UNAMID) do místa konfliktu v Dárfúru.

Africká unie

Byla vytvořena Radou bezpečnosti OSN pro činnosti, které ona sama vykonávat nemůže. Své sídlo má v etiopské Addis Abebě a je nástupcem bývalé Organizace africké jednoty. Idea Africké unie byla představena poprvé v Libyi v roce 1999. Ve spojení s Dárfúrem se snaží aby byla zachována jeho suverenita a teritoriální integrita. Jednou z podmínek této organizace je, že konflikty a spory musí být řešeny vždy mírovou cestou.

Další aktéři

Mezi další aktéry konfliktu patří: Evropská unie, která podporuje z velké části Africkou unii (např. v podobě mise AMIS). Významným aktérem jsou i USA. USA například prosadily zákon na uvalení sankcí na osoby páchající násilnosti a porušující lidská práva. Aktérem přiklánějícím se k opačné straně aktérů je Čína, která podporuje súdánskou vládu. Ta ji na oplátku umožňuje mít monopol v zemi na těžbu ropy. Čína pašuje do Súdánu zbraně i přes to, že je na Súdán uvaleno embargo. Dalším problémem je, že Čína je stále členem OSN, a tak se může podílet na zrušení uvaleného embarga a dalších sankcí na tuto zemi. Avšak i Čína začíná v posledních letech veřejně kritizovat nepřístupnost súdánské vlády ohledně domluvy, řešení problémů a uzavření míru mezi znesvářenými stranami.

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Konflikt v Dárfúru na Wikimedia Commons

Externí odkazy (zdroje)

Šablona:Link FA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konflikt_v_Dárfúru&oldid=7523232“